.

. Zdroj: iStock.com

Jaký druh vzteku je pro vás typický? Jak se umíte naštvat?

Jak se chováte, když jste naštvaní? Lítají vám pouze blesky z očí, nebo za své bere porcelánové nádobí? Někdo práskne dveřmi, jiný zarytě mlčí, ale zase pěkně dlouho. Znalost způsobu, jak se rozčilujete, vám ale může pomoci ve zvládání profesních i osobních situací. Co je dobré si uvědomit?

Když se hněváme, ovlivňujeme tím nejen sebe, ale i své okolí. Vnášíme do prostoru energii plnou zloby, agrese, lítosti, závisti, odporu i násilí. A podle toho naše okolí reaguje. Máme v rukou moc, kterou můžeme měnit energii situace. Jak ve své knize Tanec hněvu píše klinická psycholožka Harriet Learnerová: „Hněv je signál a stojí za to si ho poslechnout.“ Naše osobní znalost typu hněvu, nám může pomoci se mu vyhnout, najít spouštěče a emocionálně se srovnat. Předejít zbytečným hádkám, pozdější lítosti a výčitkám svědomí.

Jsme schopni pochopit naše limity a umět se ovládat. Pokud je hněv častý, může nás silně oslabovat a narušovat naše myšlení. A to nechceme. Jaké typy hněvu vymezují odborníci? A co je pro ně specifické?

Agresivní hněv

Takový člověk, když je naštvaný, nejde přehlédnout. Srší slovními a fyzickými výbuchy a jeho horkokrevnost jen tak něčím nezastavíte. Jedná přímo, okamžitě reaguje hněvem, bouchá dveřmi, rázně přeruší konverzaci, používá sarkasmus, šikanuje a snaží se ostatní ovládat. Používá otevřenou agresi, kdy může ublížit sobě nebo ostatním. Proč? Ztrácí kontrolu nad situací a chce ji získat zpět. Jenže tento způsob není správnou cestou.

„Dojde-li k přehnaným reakcím, následkem bude, že se vás ostatní budou bát nebo s vámi bojovat, a vy se nebudete schopni efektivně orientovat ve složitých problémech. Získáte jen falešný pocit kontroly nad svým životem.“ upozorňuje Blake Griffin Edwards, licencovaný manželský a rodinný terapeut a předseda správní rady ve zdravotnictví ve státě Washington.

Jak se zbavit své zlostné výbušnosti? Naučit se jednat asertivně. Nebo používat další druh hněvu, a to diplomatický hněv. Když už k výbuchu dojde u jedné či druhé strany, nezapomínejte na omluvu a odpuštění. Kolikrát zjistíte, že situace „za to nestojí“ a buďte připraveni odpustit druhým i sobě.

Pasivně agresivní hněv

Existují lidé, kteří jsou naštvaní, ale svou frustraci řeší nepřímo a nepřiměřeně. Jejich činy se neshodují s jejich slovy, a tak je těžké odhadnout, jak reagovat. Dochází k emočnímu paradoxu. Jak píše ve své knize Honor Your Anger psychoterapeutka Beverly Engel, tento styl hněvu se projevuje „tichým mlčením, odstraněním náklonnosti a pozornosti, odmítáním spolupráce“. Všechny tyto metody jsou afektivní, ale tajné. Je to skoro jako hněv inkognito – víte, že tam je, ale nevidíte ho.

Tito lidé prostě předstírají, že je vše v pořádku, ale jízlivostem se nevyhnou. Nejednoznačnost takového jednání ale zapříčiní, že lidé kolem vás jsou zmateni. Konflikt navíc není dořešen, jen potlačen.

Rada? Když už jste naštvaní, situaci dejte jasně najevo. Naučte se diplomatickému hněvu.

Vyhýbavý hněv

Existují lidé, kteří mají tendenci obrátit svůj hněv dovnitř a emocionálně se zhroutit. Odcházejí od konfrontace, potlačují obtížné myšlenky a pocity a když je nejhůř, raději zmizí. Z tohoto jednání však ostatní cítí emoční prázdnotu. Mohou taky na takového člověka tlačit, aby se otevřel, nebo se mu raději vyhnou.

Pamatujte si, že vaše vyhýbání se hněvu není opakem výbušné reakce; je to hněv obrácený dovnitř. Takové jednání může vést k depresi nebo podobné diagnóze. Řešení? Přestaňte se konfliktům vyhýbat a hněvejte se diplomaticky.

Diplomatický hněv

Zdravým způsobem, jak se hněvat, e diplomatický neboli asertivní hněv. Diplomat je přímý, přesto klidný a ostatní ho považují za schopného se kontrolovat. Je vnímán jako asertivní, pružný, ​​pohotový člověk s konstruktivním přístupem ke konfliktu. „Diplomatický hněv je spíše asertivní než agresivní nebo vyhýbavý, spíše flexibilní než rigidní, a nakonec spíše konstruktivní než destruktivní. Vyhýbá se obviňování a vyžaduje, abychom věděli, jak se cítíme a co od ostatních potřebujeme, než promluvíme.“ vysvětluje terapeut Blake Griffin. Hněvat se diplomaticky znamená nejprve myslet a potom jednat, být trpělivý a nezvyšovat hlas. Mluvit, ale také naslouchat a dokázat vyjádřit své emoce a snažit se pochopit i emoce druhé strany.

Jak tedy asertivně reagovat? Otevřeně přiznejte, že jste naštvaní, a buďte uctiví. Vyjednávejte zdvořile. Ostatní vás budou respektovat, i když sami ztratí kontrolu. V obtížné situaci pomůže pomalé tempo v kombinaci s uctivým postojem a tónem. Když zuřivost pomine, budou si lidé vaši mírumilovnost pamatovat.

Nesmíme se upínat jen k těmto čtyřem typům hněvu, v životě totiž existuje mnoho různých kombinací těchto stylů. Ať už máte jakýkoli styl, je dobré ho znát a snažit se co nejvíce přiblížit k asertivnímu jednání. Lepší je se naučit reagovat s větším nadhledem, odvahou a dovedností. Zpomalit svoji reakci, poslouchat svůj vlastní jazyk, identifikovat zbytečně zuřivé a sebevědomé myšlenky, vyměnit chladnější myšlení za racionálnější, vyjadřovat své pocity v bezpečném prostředí, analyzovat náklady a přínosy hněvu a pracovat na rozvoji schopností vcítit se do svého hněvu a vědět, proč vzniká.