.

. Zdroj: iStock.com

Jak moc ovlivňuje roční období vaši náladu? Podzimní chmury nemusí přijít

Necítíte tolik energie jako v létě? Jste tak nějak méně veselí? Jedním z důvodů může být i změna ročního období. Jak tedy nepropadnout splínu? Jednoduše. Přetočte své vnitřní hodiny a zavolejte na pomoc slunce, přátele a jídlo!

Příroda se začíná měnit, rána jsou chladná, je méně světla, ale o to více větru, plískanic. Jen ta oranžová barva dýní vám možná zlepšuje náladu. Nejste v tom sami. Vědecké studie mají podložená fakta, že za vaši náladu v chladnějších měsících může ve velké míře roční období a slunce. „Je to tak,“ říká Kathryn A. Roecklein, docentka na katedře psychologie na University of Pittsburgh, pro The Huffington Post. „Změny se nemusí nutně dotknout každého stejným způsobem. Ale sezónní změny nálady často zahrnují méně energie, méně sociálního cítění, ztrátu zájmu o oblíbené činnosti, chuť na sacharidy a změny ve spánku − ať už jsou to problémy s nespavostí či touhy spát víc než obvykle. Existuje mnoho biologických a fyziologických příčin, proč se naše nálady mají tendenci měnit s ročním obdobím.“

Zásadní roli v těchto sezónních výkyvech nálady je světlo. „Délka dne, která je v zimě kratší a nejdelší v létě, je hlavní sezónní proměnnou, která ovlivňuje náladu,“ uvádí odbornice a dodává: „A protože tyto západy slunce s podzimem přicházejí dříve a dříve, není neobvyklé, když začnete pociťovat změny nálady ve stejném období.“

Vaše tělo ví, kdy slunce zapadá

Na změny v délce dne reagují naše cirkadiánní hodiny. Jsou vnitřním časovačem těla, který nám říká, kdy se máme cítit ospalí a kdy se probudit. Velkou roli hrají například i při uvolňování hormonů, regulaci teploty, metabolismu a ovlivňují i náladu. Řada lidí například během dnů s menším podílem slunečního svitu produkuje méně serotoninu, jednoho z hormonů, který přispívá k pocitům pohody a štěstí. „Není to tedy něco, co můžeme překonat pouhou silou vůle,“ blíže upřesňuje Kathryn A. Roecklein.

Kromě naší nálady je v ohrožení i spánek. Denní světlo ovlivňuje tělesnou teplotu, která ovlivňuje rychlost usínání nebo produkci melatoninu, hormonu, který ovlivňuje chronobiologické rytmy. Nesmíme ani opomenout vliv střídání světla a tmy na produkci stresových hormonů.

Jak vidíte, je toho dost, co má na svědomí pouhé světlo. Takzvané „zimní blues“ je tedy přirozenou biologickou reakcí. Avšak jednoduché úpravy v každodenním životě vám pomohou se tomuto splínu bránit.

1. Pusťte dovnitř sluneční světlo

Co nejvíce odhrňte závěsy, nezatahujte žaluzie a naplánujte ranní procházku na slunci. Sportujte venku, pracovní schůzky si dávejte ve světlých prostorách či na zahrádkách restaurací. To vše vám určitě zvedne náladu.

2. Hýbejte se

Cvičení (i jen jedno cvičení za týden) ve velké míře dokáže zlepšit náladu a eliminovat stres. Desítky let výzkumu u lidí s depresí potvrzují, že trocha potu je lékem na pochmurnou náladu.

3. Jezte správně

Během dne saháte mnohem častěji pro uklidňující čokoládové sušenky, které vám sice rychle zvýší hladinu cukru v krvi, ale ne na dlouho. Místo toho vám pomůže k udržování energie a nálady zaměřit se na ovoce, zeleninu, potraviny bohaté na omega-3, bílkoviny a komplexní sacharidy. A samozřejmě i v chladnějších měsících pít dostatečné množství vody.

4. Udělejte si čas na své přátele

Výzkumy ukazují, že trávení času se svými přáteli pomáhá zmírnit stres a zlepšovat pohodu. Jen si vzpomeňte, jak vám po náročném dni zvedne náladu popovídání s kamarádkou či společná jóga. „Osvědčeným způsobem je trávit čas ve společnosti přátel a věnovat se koníčkům a dalším aktivitám, které vás baví. Což se mimochodem doporučuje i lidem, kteří bojují s depresí,“ radí doktorka Kathryn A. Roecklein.

Kdy už nejde o zimní blues

„Každý z nás je náchylný k účinkům sezónních posunů měnících náladu, ale odhady naznačují, že asi čtyři až šest procent lidí má závažnější příznaky a je u nich diagnostikována deprese − sezónní afektivní porucha nebo SAD, kdy se jedná o dobře definovanou klinickou diagnózu, která souvisí se zkrácením denního světla,“ uvádí Matthew Rudorfer, výzkumný psychiatr a psychofarmakolog z Národního ústavu duševního zdraví, a radí ji nepodceňovat: „Zasahuje totiž do každodenního fungování člověka, a to po delší dobu. A tento stav by měl být diagnostikován a léčen.“ Ukázalo se, že pro léčbu SAD je účinná terapie jasným světlem, kognitivně behaviorální terapie a antidepresiva. Pokud nejste schopni držet krok s prací, rodinou a pravidelnými činnostmi nebo pokud si myslíte, že už je toho smutku příliš a vy potřebujete pomoc, nebojte se obrátit na psychologa, který odhalí příznaky, které už vyžadují léčbu, a pozná, kdy už nejde jen o podzimní blues, ale závažnější depresi.