Vyvracíme mýty o hubnutí a dietách: Tyhle „osvědčené“ tipy vás k vytoužené váze nedovedou!
Kdybychom začali tvrzením, že každá změna vyžaduje postupné a trvale udržitelné kroky a že změna nepřijde jen tak, pravděpodobně už nebudete mít chuť číst dál. Ale my říkáme, že všechno je možné! Chyba přichází až ve chvíli, kdy se necháme zlákat zkratkou, která zaručuje rychlé výsledky. Jenže na takové cestě se dá snadno ztratit. Ukážeme vám, kterým hubnoucím mýtům se vyhnout a jak zůstat na vytyčené trase.
Mýtus: Jde to jen bez cukru
Takzvané low carb diety prolétly světem a staly se velmi oblíbenými – protože přece fungují. Ano, opravdu můžete narazit na mnoho lidí, kterým dieta s výrazným omezením cukrů a sacharidů pomohla. Že by to ale s cukrem nešlo nebo to šlo výrazně pomaleji? Tak to být vůbec nemusí. Velkou část živin, které za den sníme, doopravdy představují sacharidy a jednoduché cukry. Tím, že je z jídelníčku odstraníme nebo jejich příjem snížíme na minimum, se tedy zbavíme i velkého množství kalorií. Stejně tak by se nám ale dařilo, kdybychom kalorie ubrali rovnoměrně a rozumně i jinak než jen ze sacharidů. V takovou chvíli sacharidy v jídelníčku klidně mohou zůstat. Navíc většině lidí tento vyvážený režim víc vyhovuje, protože se mnohem přirozeněji přetavuje v životní styl.
TIP NA VIDEO: Jaké jsou největší výživové mýty?
Mýtus: Detoxy a proplachy jsou skvělý start
Udělejte tlustou čáru za vším výživovým hřešením a začněte znovu, s čistým trávicím traktem. Zdá se to být (obzvlášť po dlouhé zimě) potřebné, až rituální. Ale taky se může stát, že tím celé snažení zpomalíte. Tělo zdravého člověka má hned několik možností, jak se zbavovat toxických látek. A to především díky ledvinám, játrům a plicím. Ale i střeva jsou v tomto ohledu velmi samostatná a není žádoucí je proplachovat všemožnými dryáky. Díky peristaltice se nemusíme obávat usazování potravy na stěnách střev. Buňky sliznice se navíc zhruba každých 72 hodin obměňují za nové. Pokud je tedy hlavním cílem „detoxu“ začít žít zdravěji, jde to udělat i lépe, bez radikálních zásahů do organismu. Podpůrné bylinkové čaje a „zelené potraviny“ mohou být namístě, základem je ale zdravý a pestrý jídelníček a dostatek pohybu.
Mýtus: Bez lepku se hubne zdravěji a rychleji
Už několik let koluje světem bezlepkový trend, který přijímají za svůj i lidé bez alergie nebo intolerance. Ukázalo se ale, že na bezlepkové dietě nezhubneme a není ani zdravější. Pokud by bezlepková dieta znamenala kompletní vysazení konzumace bílého pečiva, dávalo by smysl, že povede k úbytku hmotnosti. Jídelníček se tak stane o něco zdravějším a méně kalorickým, neboť mluvíme o vynechání potravin se spoustou cukru, ztužených tuků a „prázdných“ kalorií.
Bezlepková dieta, která doopravdy vynechává jen lepek, ale dále zahrnuje všechny druhy potravin včetně těch vysoce kalorických, ovšem nefunguje, a zdravější také není. Pokud nemusíte lepek vynechat ze zdravotních důvodů, raději ušetřete peníze (bezlepkové výrobky bývají podstatně dražší) a přidejte do jídelníčku více kvalitních potravin. Lepek rovněž nelepí střeva a ani nijak nezabraňuje trávení potravin. Přestože jeho název opravdu vznikl od slova „lepit“ (stejně jako v angličtině pochází slovo gluten ze slova glue – lepidlo), jde o vlastnosti, které má při výrobě těsta, nikoli v našich střevech.
Mýtus: Speciální pilulky a koktejly podpoří hubnutí
Mohlo by se zdát, že na tento mýtus už snad nikdo nenaletí. Jakmile se ale objeví nový hubnoucí preparát, těžko ho v tom množství pochvalných popisků a výčtu přírodních složek rozpoznáte. Ale zázračná hubnoucí pilulka ani koktejl neexistují, jednou provždy neexistují. Některé látky hubnutí doopravdy dokážou podpořit, schválně je zde ale nebudeme uvádět, protože nejsou samospásné. No dobře, jde o nejčastější složky některých „spalovačů“: kofein, synefrin nebo extrakt ze zeleného čaje. Ale už slovo spalovač evokuje něco zázračně samostatného, k čemu už nemusíte cvičit ani zdravě jíst – je tedy asi jasné, že tak to fungovat nemůže. Se špetkou optimismu můžeme doufat, že v budoucnu někdo takový preparát vymyslí, ale ta doba zatím nenastala a hlavním aktérem zůstává náš životní styl a jídelníček.
Mýtus: Když se hýbu, můžu jíst cokoli
Určitá rovnice mezi přijatou a vydanou energií existuje, to ano. Pokud budeme výdej energie udržovat na vyšších hodnotách než jejich příjem, budeme spalovat. Pokud bude výdej nižší než příjem, budeme přibírat. Tato rovnice ale nepočítá s tím, že lidské tělo není stroj, ale komplikovaný živý systém. Tělo nejede jen na příjem a výdej energie, ale potřebuje spoustu rozličných živin (i těch, které žádné kalorie nemají) a podnětů.
Pokud nám jde jen o shození nebo přibrání pár kil, bude energetická bilance (příjem/výdej energie) fungovat. Z dlouhodobého hlediska ale opět záleží i na složení jídelníčku, ne jen na množství kalorií. Na deseti cheeseburgerech denně po dobu deseti let sice pravděpodobně přežijeme, a dokonce nemusíme ani přibrat, budeme-li mít dostatek vydané energie pohybem, ale na zdravotním stavu se to jistě pozitivně nepodepíše. Stejně tak nebude pro naše zdraví samospásný ani super zdravý a vyvážený jídelníček, pokud budeme dlouhodobě bez jakéhokoli pohybu.
Mýtus: Hlavně nejíst večer
Jedno ze základních pravidel hubnutí, které koluje všude možně, a dokonce i mezi výživovými poradci, je velký mýtus. Pokud jste spoléhali na to, že vynecháte večeře a shodíte přebytečná kila, budete možná zklamaní. Je to podobné jako s hladověním obecně. Když běžně přes den jíme určité množství kalorií a ubereme večeři, logicky kalorický příjem snížíme. Stejně tak ale bude fungovat, pokud odebereme jídlo v jiné části dne. Anebo pokud od každého jídla ubereme jeho část, například zmenšíme přílohu. Se správným množstvím a poměrem živin se nemusíte večeře obávat, dejte si jen čas na trávení před spaním. Poslední jídlo se doporučuje sníst asi 2–3 hodiny před ulehnutím.
Mýtus: Snídaně jsou základ
Mohou být základem spokojeného rána anebo taky ranního stresu, když se je snažíte zařadit, přestože jste zarytí „nesnídači“, jen proto, že je někdo doporučuje. Ne, snídaně doopravdy nejsou pro každého a nepomůžou ani při redukci hmotnosti. Je třeba říci, že pravidlo snídat – stejně jako pravidlo jíst pět menších porcí denně – vzniklo jako pomocník pro ty, kteří by si bez tohoto režimu těžko uhlídali denní příjem energie. Mnoha lidem snídaně a svačiny vyhovují, ale jsou i lidé, kteří snídat nechtějí a na svačiny nemají chuť ani čas. Jestli si dáte první jídlo v 6 nebo v 10 anebo až v poledne, je jen na vás. Vy byste měli znát své tělo a pracovat s jeho potřebami. Někdo dokáže denní příjem živin rozložit do tří jídel, někdo do pěti, někdo se snídaní a někdo bez. A je to naprosto v pořádku.
Mýtus: Záleží jen na kaloriích
Stále zde mluvíme o kaloriích – jak záleží na jejich množství, které za den přijmeme, oproti energii, kterou vydáme běžnou činností a pohybem. Jednoduché: spočítám si výdej a příjem. Když výdej bude vyšší, budu hubnout. Má to však jeden háček. Živiny s obsahem energie nejsou to jediné, co ovlivňuje fungování našeho těla. Mezi živiny s vyšším obsahem energie patří sacharidy, bílkoviny a tuky. To jsou ty, které určují, zda budeme přibírat, hubnout, nebo si udržovat stávající hmotnost. Ale nejsou jediné. Voda sice žádné kalorie neobsahuje, ale na fungování organismu a metabolismu má velký vliv. Stejně tak vitaminy, minerální látky, ale i psychika, stres nebo spánek. Zkrátka kalorie můžeme počítat až do zbláznění, a stejně nám to nutně nemusí fungovat, pokud jiný dílek skládačky chybí.