Namísto rovnocennosti válka pohlaví. Kam až zajde moderní feminismus?
Při pohledu na dnešní společnost by první feministky zřejmě nevěřily vlastním očím. Z bojů za volební právo se stalo fanatické hnutí, které žene pohlaví proti sobě. Marná ženská snaha vyrovnat se mužům a pomalu se vytrácející mužství – to je výsledek moderního feminismu.
Zpočátku to dávalo smysl
První bojovnice za spravedlnost usilovaly o to, aby ženy měly volební právo a přístup ke vzdělání i pracovním příležitostem. Právě jim vděčíme za to, že už nejsme jen ozdobami bez nároku na vlastní názor. Díky nim si ženy žijící v moderních zemích mohou zvolit nejen politickou stranu, ale také školu nebo práci, kterou samy chtějí.
V průběhu let se však snaha o rovnoprávnost proměnila v souboj pohlaví. Ženy v honbě za úspěchem ztrácí svou ženskost, muži zase přichází o svůj pocit důležitosti v roli ochranitele. Křehké a zranitelné květinky tu nehledejte – staly se z nich obrněné kaktusy, které rozhodně ničí ochranu nepotřebují.
Jdeme proti přirozenosti
Některé věci jsou zkrátka dané. Muži jsou od přírody dravější, silnější a odolnější (tedy alespoň dokud je neskolí rýma). Uvažují spíš logicky než pocitově a málokdy se nechají strhnout svými emocemi. Ženy jsou naopak fyzicky slabší, křehčí a citlivější. Právě v tom se však skrývá jejich síla. Dokážou se starat, láskyplně pečovat a vytvořit pocit domova – a to nejen pro děti, ale i pro muže, který se pak může stát rytířem chránícím celou rodinu. Jen stěží budete hledat lepší příklad dokonalé symbiózy.
Hormony nám nepřály
Další překážkou na cestě k rovnocennosti jsou hormony. Zatímco mužský život se skládá z 24hodinových cyklů a jejich výkon ovlivňuje především množství testosteronu, žena to má trochu složitější. Jeden její cyklus trvá celé 4 týdny a to, v jaké fázi se zrovna nachází, určuje, jak se cítí. Výkyvy estrogenu a progesteronu mají vliv na vše od hladiny energie, kvality spánku, chuti na jídlo, libida až po úroveň koncentrace. Žena, která se v luteální fázi nutí do výkonu, jde zkrátka sama proti sobě.
Ženskost je vnímaná jako slabost
Namísto prosazování ženství se moderní ženy pomalu mění v muže. Chtějí dělat stejnou práci, podávat stejný výkon, mít stejný obnos peněz. Nechtějí být doma s dítětem, protože by přišly o svou kariéru a nezávislost. Tak moc se snaží přesvědčit společnost, že muže nepotřebují, až jim nakonec nezbude jiná možnost – zůstanou totiž samy.
Být finančně nezávislá a žít s vědomím, že se o sebe dokážu postarat, je bezpochyby krásné. Ještě krásnější však je žít v souladu s tím, co příroda navrhla. Probouzet a podporovat ženskost se všemi jejími krásami. Obdivovat mužskou sílu a dravost. Přijmout, že jedno bez druhého nemůže existovat. A to rozhodně nemusí znamenat, že se muži nedotknou domácích prací a ženy se vzdají svých snů.
Zpátky ke kořenům
Nikdo racionálně smýšlející samozřejmě nechce, aby se ženy vrátily k plotnám a přestaly mít jakékoliv ambice či názory. Proč se ale bránit něčemu, co je zcela přirozené a dokonale funkční? Ženy, využívejte svou něžnost, křehkost a schopnost pečovat. Muži, obdivujte ženskost a probuďte v sobě toho rytíře, který chce zabezpečovat a chránit. Věřte, že nám všem bude líp.
