Nesnesitelný hluk v hlavě aneb Můj tragikomický boj s tinnitem
Když se ten otravný zvuk ozve poprvé, nepřikládáte mu váhu. Možná soused něco pouští, možná to jde zvenku, vždyť ve městě jsou pořád nějaké ruchy. Jenže za pár dní si všimnete, že zvuk nemizí. Začnete zoufale hledat jeho zdroj ve snaze ho vypnout. Nakonec zjistíte, že to vypnout nejde. Tinnitus. Jaké to je, když vás potká, a jak jsem si s ním poradila?
Bylo to hektické jaro. Živila jsem se jako copywriterka a překladatelka na volné noze, práce bylo dost. V našem činžáku zrovna předělávali rozvody elektřiny. Sbíječky, vrtačky a tak dál jely naplno celý den. A k tomu kurz tvůrčího psaní v žižkovské Aeroškole a domácí úkoly po večerech, na úkor spánku.
Pak se objevil ten zvuk. Elektrický, jako když běží nějaký přístroj. Odkud to jde? Nejvíc se ozýval v koupelně. No jasně, to bude kvůli té nové elektroinstalaci. Další den jsem požádala pár dělníků z elektrikářské firmy, ať si to jdou poslechnout. Pokývali chápavě hlavami, neslyšeli ovšem nic.
V hlavní roli hlukoměr
Hledám na internetu návod, jak přimět majitele domu, aby zdroj zvuku odstranil. Píšu dotazy do poradny pro nájemníky. Kupuju hlukoměr, abych měla argumenty. Na jednání s majitelem domu, samozřejmě. Nenaměřím nic, co by stálo za řeč. Z dnešního pohledu legrace, ale tehdy rozhodně ne. Zvuk mezitím sílí. Začnu spát v kuchyni. Spát je silné slovo. Ten zvuk mě budí a zdá se, že je ho plná místnost.
Čtu si příběhy lidí, kteří hledali zdroj nepříjemného zvuku u sebe doma a pak objevili o dva kilometry dál hlučný transformátor. Bude to něco podobného, říkám si. Přijdu na to. Hned jak přijedu z víkendu v Krkonoších.
V pátek večer dorazím do penzionu na Benecku. To je ale blbá náhoda! Tady taky něco bzučí. Úplně jak u mě doma… Druhý den vyrazím se psem na Žalý. V tichu lesa si odpočinu od všech těch pitomých civilizačních zvuků. A tam, uprostřed uklidňující zeleně, na mě čeká krutá pravda. Bzučení v hlavě nepřestává. Mám tinnitus.
Zdroj objeven, peklo teprve začíná
Vracím se domů a jsem zoufalá. Nechci s tím žít. Chci od toho utéct, ale nejde to. Možná se zblázním. Několik hodin bulím jako želva. Teď by na hlukoměru skákaly hodnoty! Pak se přeci jen uvnitř mě něco vzepře. „Tak dost. Buď se prostě fakt zblázníš, nebo hledej cestu ven.“
V dalších dnech si pouštím si hudbu, otvírám okna, abych slyšela projíždějící auta, hodně pracuju. A hledám informace. Dál nespím, zvuk je mnohem hlasitější, protože teď se na něj soustředím každou vteřinu. Slyším ho i pod šumícími stromy, přehluší klidně i přijíždějící vlak v metru. Navíc ho nevnímám přímo ušima, spíš mi bzučí celá hlava.
Tinnitáři v bludném kruhu
„U predisponovaných pacientů s citlivým typem osobnosti a s vyšší reaktivitou vůči stresovým faktorům může tinnitus ovlivnit život velmi významně – především může negativně ovlivňovat spánek, což přináší další stres a ten posiluje vnímání tinnitu, čímž se uzavírá bludný kruh,“ popisuje takovou situaci MUDr. Jan Rottenberg, Ph.D., z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně v rozhovoru pro Medical Tribune.
Trnitá cesta napříč ordinacemi
Navštívím hezkou řádku doktorů. Na ORL odmítnu prášky na prokrvení ucha, procvičuju krční páteř, absolvuju magnetickou rezonanci mozku. Sluch je v pořádku, krk rozcvičený, krev proudí, mozek pracuje. Jen prostě vnímám, jak to v něm bzučí. Závěr odborníků? Pravděpodobná příčina je stres. Řešení? Zvykněte si.
Nakonec se chytám stébla. V e-booku Vyléčil jsem si tinnitus od Petra Studeníka nacházím informace o metodě TRT – Tinnitus Retraining Therapy. Za pár dní už sedím ve foniatrické a audiologické ordinaci MUDr. Zuzany Veldové na pražském Smíchově. Léčba zahrnuje poradenství a zvukovou terapii za pomoci generátorů šumu, které vypadají jako malá naslouchadla. Poslouží ale i kvalitní pecková sluchátka (abyste slyšeli i zvuky z okolí) a MP3 přehrávač nebo mobilní telefon, což je můj případ. Pak už aspoň osm hodin denně posloucháte šum, který je co nejvíc podobný vašemu tinnitu a je jen o něco tišší. Účelem není tinnitus přehlušit, ale naučit mozek, aby si ho nevšímal. Podobně jako když bydlíte u nádraží a za čas už nevnímáte rachot vlaků.
Trpělivost, naděje… a smíření
Díky empatické lékařce mám pocit, že mě někdo konečně chápe a taky podporuje. Poctivě poslouchám šum, i když mě sluchátka štvou. Smiřuju se s tím, že neslyším ticho, což je těžké. Miluju les, ale teď na každé pasece slyším svůj malý transformátor v hlavě. Nechodím na hlasité koncerty, v kině trpím u hlučnějších scén. Tinnitus totiž provází hyperakuze, tedy přecitlivělost na hluk. Pokud chcete pochopit, jak to asi vypadá, podívejte se na brazilské sportovní drama Tinnitus z roku 2022.
V následujících měsících tinnitus pomalu slábne s tím, jak si na něj zvykám. Už se s ním dá žít, tak žiju. Rok, dva… Nakonec přestanu docházet na terapii. Lepší už to nebude, jsem s tím smířená. Při migréně, chřipce nebo stresu je to horší. Ale většinu dní už na tinnitus nemyslím. Ticho neexistuje. Ale já už s ním dokážu existovat i v tichu.
Stálo mě to hodně sebezapření, trpělivého tréninku i překonávání úzkostí, obav a sebelítosti. Musela jsem se smířit s omezeními, jako je citlivost na hluk nebo ztráta ticha. Ale nakonec jsem zvítězila sama nad sebou, a to je lepší než vyhrát tisíc bitev, jak pravil moudrý Buddha.
Řešíte stejný problém?
Pokud se potýkáte s tinnitem, zamiřte nejprve na ORL. Je třeba zjistit, jak je na tom váš sluch. Nechte si také vyšetřit krční páteř, zkontrolujte krevní tlak. Magnetická rezonance může vyloučit podezření na nádor. Pokud máte pocit, že situaci psychicky nezvládáte, navštivte psychoterapeuta. Užitečné informace a kontakty najdete na stránce neziskové organizace Neticho.
Když váš problém nebude mít fyzickou příčinu, můžete zkusit TRT terapii. Nikdo vám nezaručí, že tinnitus zmizí. Ale pokud budete trénovat svůj mozek, přestanete ho vnímat. Bude to trvat dlouho. Ale zvládnete to.
P.S.: Nepotřebujete někdo hlukoměr?
