Utíká váš muž za mladší? Nechte ho a začněte žít
Víte nebo tušíte, že se vás chystá váš muž opustit? Svět se vám hroutí. Ale co když to není konec? Možná jste roky žily pro rodinu, práci a domov, který jste společně budovali. Jeho odchod ale nemusí být vaší prohrou. Může to být začátek života, ve kterém už nebudete ustupovat, ale konečně žít podle vlastních pravidel.
Když žena uslyší od muže: „Už nevypadáš jako dřív. Nejsi taková, jaká jsi byla,“ většinou se jí zastaví dech. Hlavou jí projede několik myšlenek: Co jsi čekal? Že budu po 20 letech s tebou vypadat jako dvacítka? Je v tom určitě jiná! Nebo za to snad může druhá míza?
První reakce bývá strach. Strach z prázdnoty. Z budoucnosti. Ze ztráty jistot. Ale dovolte mi otázku: opravdu to byly příjemné jistoty, nebo jen zvyk, který se stal nehybným rámem vašeho života?
Možná máte pocit, že jste pro vztah obětovala všechno
Dala jste mu všechno. Čas, energii, sny a hlavně sebe. Možná jste se tolik soustředila na to, aby byl spokojený on, že jste přestala vnímat, co potřebujete vy. A teď, když se rozhodl jít jinam, to pochopitelně bolí. Ta bolest je opravdová a má svůj čas. Ale zároveň je to signál: tady končí jedna kapitola. A vy držíte pero pro tu další!
Víte, co se stane, když ho necháte jít? Zjistíte, že život bez věčného ohlížení se na někoho jiného má zvláštní kouzlo. Nemusíte se ptát: „Co by chtěl on?“ Začnete se ptát: „Co chci já?“ A pokud na tu otázku neumíte hned odpovědět, je to v pořádku. Je to poprvé po letech, kdy máte prostor se hledat.
Pokud máte malé děti, budete se o ně starat dál – a pokud jste si nevzala vyloženě vola, který o ně přestane mít zájem, zjistíte, že i na střídavé péči je něco kouzelného. Konečně budete mít čas pro sebe.
Znám několik žen, které přišly o muže
Jedné mé známé odešel muž za mladší, jiné tragicky zemřel. V tu dobu bylo oběma přes padesát, dnes je jim téměř sedmdesát. A ani jedna si nestěžuje, že už nemá doma bručouna. Muži jsou v jejich aktuálních životech jen tehdy, když to ony samy chtějí.
Jediné, na čem se obě shodují, je, že je potřeba nad vztahem přemýšlet už od samého začátku. Musíte být připravená – ať už kdyby chtěl odejít on, nebo kdybyste to byla vy, kdo vztah ukončí. Protože děti jednou vyrostou a vám pak mohou zůstat jenom oči pro pláč. Tak si radši udělejte rezervní plán - mějte svůj příjem, své koníčky, které vám dělají radost a obklopte se lidmi, kteří vás podporují a nevysávají. Stáří si pak stoprocentně užijete.
Je tedy na čase ho nechat jít?
Takže za mě ano, ať běží k mladší, ať se plácá v iluzích „nového začátku“. To už není vaše starost. Vy máte tu možnost znovu si vybrat sebe. A kdo ví – možná zjistíte, že vztah sama se sebou je ten nejlepší vztah, jaký jste kdy měla.
