Mít, nebo nemít dítě? Nerozhodnost se ženám neodpouští
Těhotenský test se dvěma čárkami může být splněný sen. Anebo taky brutální noční můra. Ne každá žena vidí smysl života v tom stát se mámou. Možná i vy máte v hlavě zmatek, zvažujete pro a proti. Pořád nevíte, jak to vlastně chcete. Proč je tahle otázka tak těžká?
Ani jako malá holčička jste si nehrála s panenkami. A ani dnes se vám netají dech při pohledu do kočárku. Děti prostě existují a není na tom vlastně nic tak zajímavého. Nikdy jste nepocítila potřebu být máma. A teď přemýšlíte, jestli se to někdy změní. Sepne se to? A je to vůbec špatně, když ne?
Porouchané ženství
Když jste žena a dítě nechcete – nebo jen pořád nevíte, jestli ho chcete –, můžete narazit. Na nepochopení. Na poznámky. Na tlak. Vaše máma, tchyně nebo kamarádka vám řeknou, že je to přece přirozené. Normální. Od toho tu jsme, abychom se rozmnožovali. A co by za to daly ženy, které děti mít nemůžou, že jo.
Když tohle téma se svými blízkými otevřete, můžou vám říkat, že nemít děti je sobecké. Nikdo už se nezamýšlí nad tím, že i touha mít dítě může být sobecká. Nepořizujete si ho proto, že chcete cítit smysl, být naplněná? Aby se o vás někdo jednou postaral? Každé rozhodnutí je do určité míry sobecké.
A do toho přijde ten nejvíc nesmyslný argument – pokud se svým partnerem dítě nechcete, asi ho dostatečně nemilujete. Není přece nic krásnějšího, než když z vašich společných genů vznikne nový život…
Vy ale moc dobře víte, že to takhle nefunguje. Víte, co cítíte. Kdybyste si našla jiného partnera, nic by se nezměnilo. Prostě si jen nejste jistá. Nemůžete teď říct definitivní „ne“ ani „ano“. A otázky typu „Jak jako nevíš?“ vám fakt nepomáhají. Bojíte se nemít dítě, protože co kdybyste ho za pár let chtěla, ale už by to nešlo? Stejně tak se bojíte ho mít.
Jaké strachy se honí hlavou možná i vám?
Přijdu o kariéru a možnost se seberealizovat.
Budu finančně závislá na partnerovi a to nechci.
S partnerem se z nás se stanou hlavně rodiče. Ze vztahu zmizí vášeň i lehkost.
Ztratím kontakt s kamarády.
Rodiče (moji i partnerovi) si začnou nárokovat dítě. Víkendy v háji.
Ztratím samu sebe. Budu už jen „máma“.
Přijdu o volný čas, koníčky, klid.
Moje tělo se změní. Nebudu se líbit partnerovi. Ani sobě.
Bojím se, že jako rodič neobstojím stejně jako moji rodiče.
Děsí mě porod i těhotenství.
Nechci být zodpovědná 24/7. Chci spontánně odletět do Kodaně.
Nechci se finančně omezit. Dítě je drahé. Mateřská směšná.
Mám ráda spánek. Fakt nechci každé dvě hodiny vstávat.
Co když bude dítě zdravotně postižené? Zvládnu to?
Bojím se genetiky. Nechci předat své ani partnerovy psychické/fyzické potíže.
Nechci přivést dítě do světa plného krizí, válek, nejistoty.
…
Dosaďte si svoje důvody. Ano, mateřství může být krásné. Možná najdete nový smysl života. Možná konečně zapadnete mezi kámošky, které mají taky děti. Ale je možné, že to tak nebude. Mateřství má i svou odvrácenou stránku. Nemluví se o tom…
… že některé ženy se cítí jako mámy nenaplněné.
… že rodičovství může přinášet víc těžkostí než radostí.
… že mnoho studií ukazuje vyšší spokojenost u lidí bez dětí – kvůli větší svobodě, více času na sebe, cestování, kariéru.
(Na druhou stranu jiné výzkumy ukazují, že rodiče zažívají hlubší uspokojení a silnější emoce. Velkou euforii i velký stres. Nic není černobílé.)
Nemít děti není sobecké
„No jo, ale co když si tohle řekne každá žena, kdo pak bude vydělávat na naše důchody?“ Jasně, demografická situace v Česku ani jinde v Evropě není ideální. Na jednu ženu v Česku připadá 1,83 dítěte, což nestačí, aby populace nevymírala. Děti společnost potřebuje. Ale stejně tak potenciální rodiče potřebují podporu – od systému i od okolí.
Cílem tohoto článku rozhodně není nikoho od rodičovství odrazovat. Spíš jde o to říkat věci na rovinu. Podpořit ženy v tom, aby se rozhodovaly podle sebe. Je v pořádku dítě mít, pokud ho chcete. Je v pořádku dítě nemít, pokud ho nechcete.
Jak se tedy rozhodnout?
Hlavně na sebe netlačte. Rozhodnutí přivést na svět dítě je zásadní. Nevratné. Neexistuje žádné „zkušební období“. Nenechte se vmanipulovat do založení rodiny jen proto, že „už vám bylo třicet“. Ano, jsou tu důvody, proč je biologicky výhodnější mít dítě dřív. Ale je lepší být máma později – až když to tak opravdu chcete –, než máma, která do toho šla proto, že „už bylo načase“.
Tlak může způsobit i přesný opak toho, co po vás okolí chce. To, že dítě natruc mít nebudete. Ani tahle reakce není svobodná, protože se jen potřebujete vymezit, získat pocit kontroly.
Proto si zkuste dovolit to teď nevědět. Nechat to chvíli být. Vědomě. Bez výčitek. Možná zjistíte, že největší úleva přichází tehdy, když si připustíte, že obě možnosti jsou v pořádku.
