Nejen Slovensko a Čaputová: Ženu v čele má 16 států. Přidá se Česká republika?

5 min čtení

5 min čtení

Bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová v úterý oznámila kandidaturu na funkci prezidentky České republiky. Kdyby se jí v lednu příštího roku opravdu stala, byla by první ženou v čele tohoto úřadu. A hypoteticky by se stala patnáctou ženou, která stojí v čele nějaké země – respektive sedmnáctou, když připočteme dvě královny.

Před devětašedesáti lety, 2. června 1953, proběhla ve Westminsterském opatství korunovace královny Alžběty II. Britská panovnice také letos v únoru oslavila platinové jubileum – 70 let na trůně. Ještě pár dní a stane se druhou nejdéle vládnoucí panovnicí evropské historie po Ludvíkovi XIV. Na trůn usedala jako šestadvacetiletá, po smrti svého otce Jiřího VI., a i když se již tehdy hovořilo o druhém alžbětinském období, délka její vlády předčila veškerá očekávání. Kdyby se příští týden rozhodla Alžběta II. předat žezlo princi Charlesovi, zbyla by na světě už jen jedna královna v čele země – dánská Markéta II., která vládne od roku 1972. Změny nastanou, až se do čela monarchií dostanou korunní princezny – Viktorie Švédská (44), belgická princezna Elisabeth (20), Catharina-Amalia Nizozemská (18) nebo španělská princezna Leonor (16).

TIP NA VIDEO: Připomeňte si cestu královny Alžběty II. na trůn

A není to málo?

Na celém světě je v tuto chvíli ve funkci čtrnáct prezidentek. V rámci našeho středoevropského kontextu nejvíc vnímáme aktivity slovenské hlavy státu Zuzany Čaputové. Tento týden se například sešla s ukrajinským prezidentským párem, Volodymyrem a Olenou Zelenskými, aby probrali další možnou pomoc Ukrajině. Svou prezidentku má od květnové inaugurace i Maďarsko – zde se však žádná hodnotová revoluce nekoná, neboť Katalin Novák byla kandidátkou Fideszu Viktora Orbána, který v dubnu opět vyhrát parlamentní volby. Ženu v nejvyšší funkci má i Řecko, Gruzie, Moldavsko nebo Kosovo. To je na evropském kontinentu vše. Možná vás napadá, že ještě Estonsko má prezidentku, nicméně Kersti Kaljulaid vypršelo funkční období loni na podzim.

Loading

Alespoň v tuzemských médiích je tak slyšet spíše o současných premiérkách. V neděli například oběhla sociální sítě fotografie, na níž finská předsedkyně vlády Sanna Marin fandí národnímu hokejovému týmu se sklenkou vína v ruce. Je to tatáž žena, která se pro společenský magazín nechala vyfotit v saku, pod nímž neměla vůbec nic. A stejná žena také neústupně vede Finsko do NATO navzdory ruským výhrůžkám. Premiérka Estonska Kaja Kallas se zase dříve vyfotila po boku dnes již bývalé prezidentky Kersti Kaljulaid – a obě přitom měly na sobě šaty a tenisky. Jakkoli to bylo z módního hlediska diskutabilní, sympatie a pozornost si získaly. Média přitom Kallas označují za Železnou lady současnosti – opět díky jejímu tvrdému přístupu vůči Rusku.

Council of Women World Leaders je organizace, která sdružuje současné i bývalé prezidentky a premiérky. Aktuálně má 86 členek. V roce 1996 ji založily Vigdís Finnbogadóttir, islandská prezidentka v letech 1980–1996, která se stala první demokraticky zvolenou ženskou hlavou státu na světě, dále Mary Robinson, bývalá prezidentka Irska, a Laura Liswood, která v Radě zastává funkci generální tajemnice.
Co je Rada ženských světových lídrů?

Které ženy ve světě aktuálně zastávají funkce prezidentek? >>>