Ilustrační fotografie

Ilustrační fotografie Zdroj: Profimedia.cz

Poznáte jejich rukopis? Módní domy, které stojí za vašimi oblíbenými filmy

Móda ve filmech a seriálech je v posledních letech oblíbeným a často probíraným tématem. U starších snímků si však už možná ani neuvědomujeme, že i za nimi často stojí práce slavných módních návrhářů. Pojďme si některé z nich připomenout.

Pierre Balmain: …a Bůh stvořil ženu (1956)

V roce 1956 stála Brigitte Bardot na prahu své budoucí slávy. Jistě, měla už na kontě pár filmů, nicméně až snímek …a Bůh stvořil ženu, který natočil její manžel Roger Vadim, z ní udělal hvězdu světového formátu. Unikátní hereččin půvab svými kreacemi podtrhl návrhář Pierre Balmain, zakladatel módního domu, v jehož čele nyní úspěšně stojí Olivier Rousteing. Balmain měl za úkol pro postavu hříšně krásné a provokativně nespoutané Juliette Hardy stvořit denní šatník na potulky ospalým Saint-Tropez. Vsadil tedy na jednoduchost a přiléhavé střihy. Lněné košilové šaty, červený bodycon s lodičkovým výstřihem či pouzdrová sukně s přiléhavým tričkem nebo kardiganem se pak v podání Bardot staly natolik nadčasovými, že by je mohly oblékat ženy i dnes.

TIP NA VIDEO: Jak se měnily dámské šaty za posledních sto let?

Video placeholde

A Bůh stvořil ženu (1956)
A Bůh stvořil ženu (1956) | Zdroj: Profimedia.cz

Pokračování 2 / 9

Cecil Beaton: My Fair Lady (1964)

Když se řekne Audrey Hepburn, snad každému se v závěsu vybaví Hubert de Givenchy – francouzský módní velikán nejen co se týče úspěchu, ale i tělesné schránky – měřil skoro dva metry. Jeho malé černé, které zahajují snímek Snídaně u Tiffanyho (1961), patří k nejikoničtějším outfitům stříbrného plátna. Málokdo už si ale vzpomene na jméno návrháře, který stál za neméně slavným snímkem oblíbené herečky – My Fair Lady. Jméno Cecila Beatona si totiž možná více spojujeme s fotografií, zejména s jeho ikonickými portréty britské královské rodiny. Beaton však mimo jiné pracoval jako kostýmní výtvarník muzikálu My Fair Lady na Broadwayi, už předtím navíc získal Oscara za film Gigi (1958). Ve slavné filmové verzi vyniká zejména scéna z dostihů Royal Ascot, kde Eliza Doolittle obléká bílé šaty zdobené krajkou a výraznými pruhovanými mašlemi. Šaty, které by v běžném životě byly nenositelné, se posléze staly symbolem Hollywoodu – neboť dokonale zhmotňují únik před realitou.

My Fair Lady (1964)
My Fair Lady (1964) | Zdroj: Profimedia.cz

Pokračování 3 / 9

André Courrèges: Bazén (1969)

Ospalé léto na jihu Francie a bazén plný vzrušení i partnerského napětí… To je slavný La Piscine, snímek režiséra Jacquese Deraye, jehož vizuál dodnes působí nesmírně moderně. Dílem i díky minimalistickým plavkám, které obléká herečka Romy Schneider – černé bikiny a bílé jednodílné. I za těmito zdánlivě jednoduchými a bezpříznakovými kousky můžeme najít slavné jméno a kus módní historie. Kostýmy v Bazénu byly svěřeny do rukou návrháře Andrého Courrègese. Deset let se školil u Cristóbala Balenciagy, než si v roce 1961 založil vlastní značku. O tři roky později představil svou přelomovou futuristickou kolekci Moon Girl, která dodnes definuje šedesátá léta – áčkové mini střihy, kontrast černobílých pruhů a bílé go-go kozačky tohoto návrháře se zařadily do síně slávy po bok Mary Quant a Johna Batese – jako autora mini sukní. Po tomto úspěchu se designér specializoval právě na plavky.

Bazén (1969)
Bazén (1969) | Zdroj: Profimedia.cz

Pokračování 4 / 9

Calvin Klein: Bezmocná (1995)

„Co je tohle?“ „Šaty.“ „Říká kdo?“ „Calvin Klein.“ Tahle slovní výměna mezi otcem a dcerou, která se chystá na rande, pochází z filmu Bezmocná (Clueless), který se jako ukázkový příklad devadesátkových trendů často objevuje v módních magazínech. Kostýmní výtvarnice Mona May v něm svými kreacemi stvořila nový směr americké zbohatlické mládeže, která se stále trochu obléká ve stylu grunge, ale víc barevně a optimisticky. Hlavní hrdinku, patnáctiletou Cher v podání Alicie Silverstone, tak nejčastěji vidíme v krátkých kostkovaných sukních a v podkolenkách. Bílé šaty na ramínka, o kterých byla řeč, se této módě vymykají. Calvin Klein v 90. letech symbolizoval nejen americké sebevědomí, ale i kontroverzi – stačí vzpomenout na reklamy, kde polonahá sedmnáctiletá Kate Moss sedí na klíně Marku Wahlbergovi. Také ve filmu tento minimalistický design symbolizuje dívčí přerod v ženu, avšak spíše ve smyslu duševního zrání.

Bezmocná (1995)
Bezmocná (1995) | Zdroj: Profimedia.cz

Pokračování 5 / 9

Prada: Romeo a Julie (1996)

Kdo se v roce 1996 nezamiloval do dvojice Leonardo DiCaprio a Claire Danes, kteří ztvárňovali Romea a Julii v moderním, klipovitém podání režiséra Baze Luhrmanna, ten nedospíval v devadesátkách. I přes rozervanost a čistotu hlavních hrdinů, které nás oprošťují od materiální stránky příběhu, za jejich outfity nestojí nikdo menší než Miuccia Prada. Luhrmannovy filmové postavy tehdy oblékla australská kostýmní výtvarnice Kym Barrett, nicméně v roli produkční figurovala režisérova partnerka Catherine Martin, kterou s Pradou pojí letité přátelství. Vedle Romea a Julie tak Pradin rukopis najdeme i ve filmech Moulin Rouge!, Velký Gatsby nebo nově v biopicu Elvis, který bude mít českou premiéru 23. června. Konkrétně v Shakespearově adaptaci vidíme například tmavomodrý pánský oblek Prada, návrhářka rovněž stála za ikonickými bílými šaty s andělskými křídly, které na ples oblékne Julie.

Romeo a Julie (1996)
Romeo a Julie (1996) | Zdroj: Profimedia.cz

Pokračování 6 / 9

Jean Paul Gaultier: Pátý element (1997)

Ačkoliv byl Jean Paul Gaultier v devadesátých letech již zavedeným autorem s velkým renomé (každý znal přinejmenším jeho jevištní korzety, které stvořil pro Madonnu), Pátý element byl jeho prvním filmem. A z tohoto hlediska i riskantním krokem, který si prosadil režisér Luc Besson. Sci-fi, které se odehrává ve 23. století, se z dnešního hlediska jeví být kultovním filmem právě i díky Gaultierovým odvážným kreacím – ať už máme na mysli ikonický bandážový obleček Leeloo v podání Milly Jovovich, který později posloužil jako inspirace pro jeden z Rihanniných koncertních kostýmů, oranžový úpletový top Bruce Willise nebo leopardí overal s odhalenými rameny, který oblékne Chris Tucker coby DJ Ruby Rhod.

Pátý element (1997)
Pátý element (1997) | Zdroj: Profimedia.cz

Pokračování 7 / 9

Manolo Blahnik: Marie Antoinetta (2006)

Střevíčky od Manola Blahnika samozřejmě nejvíc zpopularizovala Carrie Bradshaw v seriálu Sex ve městě, nicméně s nemenší vášní je oblékala i jiná slavná požitkářka – filmová Marie Antoinetta v podání Kirsten Dunst. Režisérka Sofia Coppola si pro svou rozmařilou teenage královnu zkrátka přála to nejlepší. Boty se stávají fetišem už v úvodní scéně, ve které šlechtična sedí rozvalená v křesle, zatímco jí služebná navléká růžový střevíc. Jsou také první darem, který po svatební noci dostává od svého manžela, Ludvíka XVI., a módní orgie vrcholí nákupní scénou za zvuků písně I Want Candy, ve které se mezi manolkami slavně mihnou i conversky. Při navrhování jednotlivých modelů se Manolo Blahnik inspiroval nejen skutečnými tvary 18. století, ale i sladkými dortíky, které ve filmu předznamenávají královnin pád.

Marie Antoinetta (2006)
Marie Antoinetta (2006) | Zdroj: Profimedia.cz

Pokračování 8 / 9

Rodarte: Černá labuť (2010)

Že jste o značce Rodarte, za kterou stojí sestry Laura a Kate Mulleavy, v souvislosti s Černou labutí nikdy neslyšeli, může být dáno rozkolem mezi designérkami a kostýmní výtvarnicí Amy Westcott, které se přou o autorství výsledných kostýmů. Značka Rodarte tak není uvedená v závěrečných titulcích, stejně tak sestry Mulleavy mlčí o spolupráci s kostymérkou. Pravda je však taková, že na počátku filmu o upjaté baletce Nině, která touží po dvojroli bílé a černé labutě v Labutím jezeře, stál konsensus režiséra Darrena Aronofského a hlavní představitelky Natalie Portman, kterým se líbilo, že se v Rodarte už ve svých dřívějších kolekcích inspirovali baletními prvky. Nakonec je značce přisuzováno sedm tutu modelů, včetně těch, které Portman obléká při své závěrečné dechberoucí transformaci.

Černá labuť (2010)
Černá labuť (2010) | Zdroj: Profimedia.cz

Pokračování 9 / 9

Gucci: Rivalové (2013)

Módní dům Gucci si minulý rok užil svůj velký filmový ohňostroj díky životopisnému snímku Klan Gucci, už dříve však učinil významný zářez do kinematografie, a to snímkem Rivalové režiséra Rona Howarda. Ten zachycuje vztah dvou ikonických závodníků Formule 1 – okouzlujícího a nezodpovědného floutka Jamese Hunta (Chris Hemsworth) a suchara se sklony k perfekcionismu Nikiho Laudy (Daniel Brühl). Pro kostýmního návrháře Juliana Daye to znamenalo vymyslet módní koncept, který by vyjadřoval rozpor mezi jejich životními styly. Hunt a jeho manželka Suzy Miller (Olivia Wilde) tak nakonec ve filmu nosí okázalejší modely Gucci, zatímco Lauda s partnerkou Marlene Knaus (Alexandra Maria Lara) ztvárňují kontrast ve střídmějších outfitech Salvatore Ferragamo. Minimálně na módním poli Gucci jednoznačně vítězí v tom, jak přitáhnout pozornost – nástup Olivie Wilde na scénu v bohémském kabátě s kožíškovým lemem a fialovou fedorou na hlavě je takřka ikonický.

Rush (2013)
Rush (2013) | Zdroj: Profimedia.cz