Pochválit se umí málokdo

Pochválit se umí málokdo Zdroj: iStock.com

Naučte se pochválit a být na sebe pyšní. Určitě je za co!

Díky čemu jste na sebe byli v poslední době hrdí? Umíte se ocenit? Nebo pochvalu sebe sama vnímáte jako narcistický postoj? Projevy chvály a hrdosti poskytujeme druhým a na sebe zapomínáme. Je čas to změnit a mít se líp. Zahoďte falešnou skromnost a buďte na sebe pyšní. I maličkost se počítá.

Před několika dny jsem zahlédla u jednoho instagramového postu text, který zněl ve smyslu, že „jestliže si neuděláme čas na oslavu svých úspěchů, nikdy nezažijeme pocit naplnění“, a přivedl mě k myšlence, kolik lidí opravdu umí pochválit sebe sama. Pět na sebe chválu a plácat se po rameni mi vždy přišlo až moc sebevědomé, možná arogantní, to by přeci měl říkat někdo jiný. Šéf, máma, partner, ale já sama? Změnit pohled na sebe mě naučila až má dcera. Když mě sem tam přepadl pocit, že jsem jen mámou a ne úspěšnou top manažerkou, bylo na čase si připomenout, že dokážu a zvládnu spoustu věcí, a pochválit se. A pomohlo to. Cítila jsem se dobře. Neboť právě ocenění vlastních úspěchů představuje důležitý krok k naplněnému životu. Není nutné vykonávat mnoho věcí a s obrovskou hodnotou, což by vedlo pouze k přetížení, ale postačí si i své drobné úspěchy uvědomovat a oslavit je. Ale kdo to dělá?

Často se stává, že lidé přejdou své úspěchy bez většího zájmu, mávnou rukou a skromně pronesou: „To nestojí za řeč.“ Ale teď už vím, že stojí. Protože pak je život veselejší. Schopnost vlastního ocenění je cesta ke zdravému sebevědomí, které pro život potřebujeme. A když se pochválíme a oceníme, budeme mít chuť a motivaci k dalšímu konání. „Když na sebe budete pyšní, bude vás to motivovat k tomu, abyste pokročili ve splnění svých krátkodobých a dlouhodobých cílů, čímž zvýšíte svůj pocit spokojenosti,“ říká osobní kouč Briene Hogan, publikující pro Medium.com. Proto nečekejte na pochvalu od druhých, ale hrdě se pochvalte sami.

Naučte se vidět své úspěchy

Zejména my ženy jsme náchylné k tomu vidět úspěchy u druhých, neřkuli u sebe. Soustředíme se na to, co dokázali ostatní a poté se s nimi porovnáváme. Ona zvládá dvě práce? Je vedoucí už v pětadvaceti? Procestovala tolik zemí? Zvládá dvě děti a práci na plný úvazek? Ale to, že se dokážeme postarat jak o děti, tak o stárnoucí rodiče, vytvořit pohodovou atmosféru doma a připravit tak chutnou večeři, že nezbyde ani kousek, nevidíme. O radost, kterou nám naše úspěchy do života přinášejí, se ochuzujeme. Nejjednodušší způsob, jak se je naučit vnímat, je vědomě se zaměřit na jejich zaznamenávání. Briene Hogan doporučuje papír a tužku: „Tak jako existují deníky radosti nebo tréninkové deníky, kam si zapisujete pokrok ve sportovních aktivitách a vše, co vám udělalo ten den radost, mějte svůj deník úspěchů. Ze začátku, než se naučíte dosažené cíle vnímat, si je denně pište. Můžete si je vyfotit nebo si vést klasický deník úspěchů. Ideálně udělejte zápis každý den po dobu jednoho měsíce.“ A co si tam psát? Je dobré si rozdělit život na několik kategorií – zdraví, sport, vztahy, krása, každodenní život… Zaznamenejte si například, že jste zdolali hranici 10 000 kroků za den, zvládli novou jogovou pozici, vstávali ráno v půl šesté, konečně se objednali k zubaři, nalakovala si nehty tak, že je ostatní obdivují, dva dny bez sladkostí a ukočírovanou touhu dirigovat partnera. Určitě se za ten den najde spousta věcí. Po pár dnech už své úspěchy snadno rozpoznáte.

Nastavte si cíle, které zvládnete

Kdo má na rukou fitness či chytré hodinky, princip splněných cílů a odměn zná. Zlaté třpytivé poháry vibrují na ruce a sdělují, že jste zvládli nachodit svůj limit kroků, vypít osm sklenic vody nebo vystoupali dost pater na to, abyste posílili zadní partie. Inspirujte se tedy u sportovců a přes uběhnuté kilometry se přesuňte ke každodennímu životu. Sepište si seznam úkolů, které máte ten den zvládnout. Tady pozor, existuje však jisté nebezpečí, že si na něj budete zapisovat jen náročné úkoly, které nepůjdou snadno splnit a vy propadnete frustraci. Proto je lepší si v začátku zapisovat všechny věci, které musíte vykonat. Vedle dokončení náročného projektu si napište i umýt auto, poskládat hromadu vypraného prádla, zavolat babičce a popovídat si či jít spát před půlnocí. A pak si je odškrtávejte a buďte na sebe pyšní. Tento systém vám dodá pocit hrdosti a také ukáže, kolik jste toho za den zvládli. Nebudete mít pocit promarněného dne, kdy jste nic nestihli. „Zvolíte-li si náročnější úkoly, soustřeďte se na jednotlivé kroky k cíli a za jejich splnění se také pochvalte. Posílíte tak vědomí vlastního úspěchu a svou sebeúctu. A nebojte se o svých úspěších mluvit nahlas. Není to projev namyšlenosti, ba naopak dodává pocit naplnění a povzbuzuje nás vrhnout se do dalších projektů,“ vysvětluje a dodává podporu Caird Urquhart, prezidentka společnosti New Road Coaching.

Každý něco umí

Řada lidí si však myslí, že v jejich životě není nic, na co by měli být pyšní. Hledají své schopnosti, ale nevidí je. Často se jedná o lidi, kteří si na sebe nastavili vysoká měřítka a očekávají od sebe příliš. V očích druhých jsou lidmi hodnými uznání, ale ve svých nikoliv. Lucie Kolaříková ve své knize Učebnice sebelásky vysvětluje, proč tomu tak je a jak to změnit. „Nemusíme předvádět velké věci, abychom si sebe sami vážili. Schopnosti jsou za vším, co děláme, ať se nám to v životě zdařilo nebo ne. Jako děti jsme byli na tolik svých úspěchů pyšní, během života jsme se však kvůli kritice a odmítání postupně naučili své schopnosti považovat za menší, než jsou. Z mnohých věcí se stala samozřejmost. Ale ve skutečnosti je skvělé, že umíme, co umíme. Nejde o to si o sobě začít něco domýšlet, ale být sami sebou i ve svých schopnostech. Nejde o pochvalu, ale o uznání, o to být viděni, vnímáni v tom, kým jsme. A nejsou k tomu potřeba druzí, ale jen my sami.“ Takže i když se zdá, že dnešní večeře byla všední, jen tuňáková pomazánka na domácím chlebu, nebyla. Povedla se vám, i ten chléb, ani kousek nezbyl a všichni si pochutnali. Za to je dobré se pochválit. Jen to udělejte.

Na otázku, proč je poznání sebe sama a vnímaní, kým jsme, důležité pro náš život, vám odpoví například zážitková pedagožka a terapeutka Alena Wehle, se kterou najdete rozhovor v aktuálním únorovém čísle časopisu Moje Psychologie. Kupte si ho v naší on-line trafice iKiosek.cz! Dnes objednáte, zítra už ho máte ve schránce. A doprava je zdarma.

...
... | Zdroj: iStock.com