Edita Šilhánová: Muži mě začali vnímat jako partnera díky mé schopnosti argumentovat

23. října 2018
Byl to skok z advokacie k pivu. Ale nelituji • Foto: DENÍK/Martin Divíšek

Když jsem šla dělat rozhovor s firemní právničkou obrovské firmy, jako je Staropramen, říkala jsem si, že tahle práce by mne fakt nebavila. Vysoká pozice a hodně peněz je sice fajn, ale sedět celý den nad smlouvami obklopená zamračenými právníky... Navíc sešněrovaná v kostýmku, na soukromý život určitě nemá čas, asi žádná výhra. Jenže pak sedí naproti vám žena bez saka a vysokých podpatků, která kromě práce vede lekce jógy pro zaměstnance, organizuje dobrovolníky, usmívá se a vášnivě mluví o pivu. Najednou vás sakra začne zajímat, kdo je tahle žena?

Vzpomenete si ještě, co se vám honilo hlavou, když vám nabídli práci v pivovaru?

Tak to vím přesně. Lekla jsem se. Hlavou mi proletělo, vždyť jsou to tak odlišné světy, advokacie a výrobní firma. Pracovala jsem v advokátní kanceláři a to, že si mě najde headhunter a nabídne mi práci právě u Staropramenu, jsem nečekala. Prošla jsem si několika přijímacími koly a už tehdy jsem začala tušit, že ta práce by mohla být zajímavá, a lákala mě. A když přišla finální nabídka, říkala jsem si, chci já vůbec něco měnit? Nejsem totiž moc typ, co mění práci každý rok, jsem spíš konzervativní, a tak jsem změnu pořádně promýšlela. A pak jsem nastoupila a od té doby si nepamatuji, že bych někdy zalitovala.

Takže můžeme říci, že to byl takový váš klíčový moment kariéry?

Já myslím, že ano. Protože těch šest let, co jsem byla předtím v advokacii, jsem vnímala jako takovou přípravu, prošla jsem si všemi zkouškami a formovala se do hotového právníka připraveného na další výzvy. Navíc jsem nikam nezadávala životopisy, netoužila jsem po změně, oni si mě našli sami, nevím, jak na mě přišli, ale byla to taková souhra náhod a momentů, které pak vnesly změnu do mého života.

Na pivu mě fascinuje všechnoNa pivu mě fascinuje všechnoAutor: DENÍK/Martin Divíšek

Neříkala jste si: „Mohu jako žena uspět v takovém světě mužů?“

Tak to mě moc nenapadlo, možná potom až později, protože první, s kým jsem se ve firmě, už tenkrát před 15 lety, setkala, byly ženy, i u přijímacích kol, šéfka právního oddělení tehdejší mateřské firmy byla žena, nebyl to jen ryze mužský svět. Neměla jsem pocit, že vstupuju do nějaké mužské domény. Vždy tu bylo dost žen a jejich počet roste. Dnes je to číslo obsazenosti ženami vyšší, je nás tu asi kolem 30 % a ženy prostupují celým spektrem profesí od manažerek až po dělnické profese u výrobní linky. A hodně žen je tady ve vedoucích pozicích.

Takže se vám nestalo, že byste se setkala s nějakým předsudkem kvůli tomu, že jste žena?

Musím říct, že nesetkala, ani v náznacích. A já jsem za to hodně ráda. Lidé se mě na to často ptali, ale opravdu nesetkala. Jiná kapitola potom byla, když jsem se dostala do Českého svazu pivovarů a sladoven, kde to byl opravdu svět mužů, tam to bylo dramatičtější, tam ty střety různých světů byly. Ale tady se mi to nestalo. I když jsem jako žena nastupovala do vyšší pozice, přijetí bylo velmi pozitivní. Navíc jsem přicházela do velmi přátelského prostředí. Šok byl spíš přechod z malého kolektivu do velkého. Seznamovací kolečko po všech oblastech firmy bylo pěkně velké a než jsem se zorientovala, jak to tu funguje a jak všichni spolupracují, domů jsem chodila s úplně přeplněnou hlavou.

Najednou jste se tedy stala šéfovou, nová pozice, musíte řídit lidi. Šlo to hladce?

No, ono to šlo velmi pozvolna, protože já jsem nastoupila na pozici firemního právníka a tady žádné firemní právní oddělení neexistovalo, pouze externí advokáti, takže na mně bylo ho postavit. A potom, což já vnímám pro mě jako klíčový moment, se k tomu nabalily další činnosti. Dostala jsem na starosti oblast externí a interní komunikace a oblast vnějších vztahů a společenské odpovědnosti, které se intenzivně věnuji.

Celý den komunikujete s lidmi, z počátku vaší kariéry spíše s muži. Co se vám v komunikaci s muži osvědčilo? Je výhodou být právnička, umět argumentovat?

No, jak se to vezme. Když jsem tady začínala jako mladá holka, musím říct, že to se mnou možná neměli lehké… Ale na druhou stranu mi moje právnické vzdělání nakonec hodně pomohlo se později prosadit ve zmiňovaném Českém svazu pivovarů a sladoven, kde mě díky mé schopnosti komunikovat, argumentovat a logicky myslet začali muži vnímat jako partnera. Ale obecně, každý člověk je jiný a vyžaduje jiný způsob komunikace. Musí se na ní pracovat, a to mě baví.

A teď to otočme. Co myslíte, že se muži, ale i vaši podřízení učí od vás?

Hodně stavím na pravidlech a férovosti, což se projevuje i v mé komunikaci, nedělám rozdíly mezi lidmi. Jsem hodně náročná na sebe, ale i na druhé. Myslím, že mě to charakterizuje a oni si toho cení. Jako kolektivu nám to funguje.

Tolik zkušeností, jste součástí vedení velkého pivovaru Staropramen, která i reprezentuje naši zemi v zahraničí… V očí okolí i mých jste úspěšnou ženou. Jak vy sama úspěšnou ženu vnímáte?

Myslím si, že každý má úspěch nastavený podle sebe a vnímá ho jinak. Pro mě osobně je dán úspěch tím, že mám dvě krásné dcery, kterým se věnuju na maximum, jaké mi moje podmínky umožňují, a dokážu to skloubit s prací. A věřím, že ani jedno nešidím. A teď, když už jsou dcery větší, si umím ušetřit i čas pro sebe. Skloubení těchto tří oblastí já považuju za úspěch. Není to snadné, je to samozřejmě jednodušší, když máte jeden cíl a za tím jdete a nekombinujete to s mnoha dalšími, které vás rozptylují a trochu i brzdí. A můžete se soustředit sama na sebe. Ať je to ve sportu nebo v práci.

Jóga mi dobíjí baterky a pomáhá  mi všechno zvládatJóga mi dobíjí baterky a pomáhá mi všechno zvládatAutor: archiv Edita Šilhánová

Máte dvě dcery a jednou budou mít také svou kariéru. Co byste jim chtěla vštípit, předat, aby si v budování kariéry zapamatovaly?

Pro mě to je velká otázka, protože i ten svět kolem nás se hodně mění. Já jsem se jim snažila vždy svým příkladem ukázat, že je potřeba být samostatná, stát na svých nohách, být svobodná, nebýt závislá na tom, že se dobře vdám. Mít pestré zájmy, vzdělávat se a věřím, že ať se jejich kariéra rozvine jakýmkoliv směrem, bude jim tohle vše přínosem. Můj život je hodně náročný, všechno to skloubení práce a rodiny je opravdu náročné a myslím, že mnohé ženy by to tak nechtěly a možná že ani ony ne. Uvidíme, pro co se jednou rozhodnou.

Tak a pojďme na pivo, tedy k pivu. Máte nějaké analýzy, jak si stojí ženy v pití piva?

No takový ten trend, že ženy pijí více a více pivo, tu stále trvá. Pivo už není doména mužů a není to o půllitru v hospodě, dnes se pije i z krásných sklenic, máme nealkoholická piva, pivní mixy, speciály. A třeba u těch svěžích variant, jako Cool, jsou jedněmi z hlavních konzumentů ženy středního věku. Mnohem více žen si dnes dává pivo k obědu nebo jako nápoj na párty. Mění se to.

Je to zajímavé, že vy jste v profesní oblasti, kde se nejen mění zastoupení žen a mužů, a žen tu přibývá, ale zároveň vnímáte další společenskou změnu právě ve vztahu k pivu, jak se mění přístup žen k pivu, nachází si k němu cestu, mají ho rády. Co vy a pivo? Je něco, co vás v oblasti piva fascinuje?

Já jsem takový ten „desítkář“, naše smíchovská desítka mi chutná nejvíc. No a fascinuje mě úplně všechno, celý proces výroby, spolupráce lidí, jakou tomu věnují péči, to, že se dokáže kvalita piva udržet tak dlouho a v takových objemech. Myslím, že to, že se tady výroba předává z generace na generaci, ten správný proces, to docílení vyváženosti dělá z českého piva fenomén.

Naším cílem je být odpovědná firma, které není jedno životní prostředí ani firemní kulturaNaším cílem je být odpovědná firma, které není jedno životní prostředí ani firemní kulturaAutor: archiv Edita Šilhánová

Ale svět konzumentů piva se mění, máme tady ekotrend, bio, zdravý životní styl, no alkohol, recyklace… Jak se s tím perete ve firmě vy?

No, myslím, že dobře. Jsou studie, že pivo je v rozumné míře pro tělo dokonce prospěšné, je to v podstatě přírodní nápoj – vaří se z vody, sladu a chmele, přidávají se kvasnice… Samozřejmě nepodporujeme pití mladistvých a konzumaci za volantem. Pro řidiče máme nealkoholické varianty, které jsou hodně na vzestupu. Celkově spotřeba piva ale lehce klesá, mění se životní styl, nechodí se denně na pivo do hospody, mění se konzumenti – pijí méně, ale kvalitněji. A co se týče té odpovědnosti vůči přírodě, hodně pracujeme na udržitelnosti, máme např. program Zero waste, jehož cílem jsou nulové odpady v obou našich pivovarech.

U vás musí být radost pracovat. Myslíte ekologicky, všude kolem vás je vůně piva, poměr žen je zde vysoký, navíc jste jako firma získala úspěchy jako Top odpovědná firma. Tak trochu tuším, že za tím asi stojíte vy? Zaslechla jsem něco o vašich Community days?

Ano, před 12 lety jsme dělali takový pilotní projekt, kde pár lidí z vedení, včetně generálního ředitele, někde pomáhalo  třeba natíralo plot. Od té doby jsme v této oblasti udělali kus práce a propracovali systém, do kterého se každoročně zapojí přes 200 našich zaměstnanců. Organizace není vůbec jednoduchá stejně jako najít práci pro tolik lidí najednou. Některé firmy nechají zaměstnance, ať si sami najdou organizaci, ve které chtějí dobrovolničit, ale my to máme jako takový teambuilding. Dny, kdy pomáháme, máme tradičně v Praze, Ostravě a letos proběhly prvně i na Slovensku. Zpočátku byli lidé rozpačití, ale podpora vedení, že i generální ředitel šel, převlékl se do starého oblečení a pracoval rukama, měla velký význam a teď je obrovský zájem a lidé se už ptají, kdy Dny budou, aby se na ně dostalo. Vše je dobrovolné, ale vnímáme, že je pro lidi hodně důležité někomu pomoci, vidět za sebou kus práce a být potřebný. Z toho máme obrovskou radost.

Community days Ostrava: Umíme se do toho opřítCommunity days Ostrava: Umíme se do toho opřítAutor: archiv Edita Šilhánová

Pracovně toho zvládáte hodně, pijete pivo, dobrovolničíte, máte dvě krásné dcery, ale co jako Edita, normální žena, co máte ráda, co vás baví?

Baterky mi dobijí stoprocentně moje holky, být s nimi, užívat si to. Ale co mě baví… před pár lety jsem začala péct kváskový chleba, pěstovat si svůj kvásek a z něj upéct voňavý bochník, to se mi moc líbí. A jóga, ta mě taky hodně dobíjí, vedu tady u nás i lekce pro zaměstnance. Jinak miluju jízdu na koni, ráda chodím na balet, mám ráda sport, lyžování a samozřejmě pivo…

 

Jdi na homepageZpět na začátek
1080p 720p 360p
Další příběhy

Horoskopy