Proti osobním svatebním preferencím samozřejmě nelze nic namítat. Kdo si touží zatančit první tanec na Perfect od Eda Sheerana za svitu prskavek, ať tak rozhodně učiní. U spousty svateb se ale podobné, několikrát ohrané tradice zdají být trochu zbytečné. Pravda je, že v médiích i na sociálních sítích většinou vídáme jednu uniformní podobu veselky, a tak automaticky počítáme s tím, že stejné zvyky musíme mít i na té své. Mnohdy to navíc očekává i naše okolí, zejména příbuzenstvo. Nemít na svatbě dort? To by se babičce a dědovi nelíbilo! Nemít společné focení? To by přece svatebčané neměli žádnou památku!
TIP NA VIDEO: Podívejte se, jak se vyvíjela podoba svatebních dortů
Jenže udělat si svatbu po svém bez ohledu na to, co si myslí okolí, dokáže být dost osvobozující. Vím, o čem mluvím, neboť já si stejným procesem prošla před dvěma lety. S manželem jsme například jasně věděli, že nechceme hrát žádné hry, v nichž se mnohdy skvěle promítají různé mužské a ženské stereotypy (Ať zvedne botu ten, kdo tráví v koupelně více času! Haha, to nás vůbec nepřekvapuje, že je to nevěsta!) Několikrát nám ale bylo připomenuto, že pokud nebudou hry, hosté se budou nudit. Opak byl nakonec pravdou. Svatebčané byli nadšeni, že se nesnažíme přirozeně rozjetý program nabourat hrami ani tombolou a že je tak svatba mnohem přirozenější a v konečném důsledku i zábavnější.
A tak by šlo pokračovat donekonečna. Na naší svatbě se hosté nedočkali dortu: místo toho jsme jim přímo my dva servírovali domácí vanilkovou zmrzlinu s jahodami. A místo Eda Sheerana jsme si na „první tanec“ zatrsali na rock'n'rollovou Are You Gonna Be My Girl od Jet. A jestli se to nakonec povedlo? Ještě teď, po více než dvou letech nám hosté říkají, že naše veselka byla nejlepší, neboť byla zcela jiná, a tudíž nezapomenutelná. Lepšího pocitu nelze docílit.
A způsobů, jak se odlišit, je mnohem více. Často stačí vykašlat se na obrázky z Instagramu, na nichž po stopadesáté uvidíte ten jeden stejný střih šatů, stejně vyzdobenou geometrickou slavobránu a hostinu ve stodole. Pokud nicméně tuto estetiku milujete, rozhodně není potřeba debatovat nad tím, zda byste měli něco udělat jinak – neměli. Jestli ovšem cítíte, že byste se formou i vzhledem svého dne D měli někomu zavděčit, ale přitom byste si tak rádi udělali věci po svém, nebojte se jít proti proudu. Ačkoliv to pro někoho může znít radikálně, svatební den je jen o vás dvou a měl by být přesně takový, jaký si ho přejete vy, nikoliv hosté.
A pokud si zatím nejste jistí, čím by šlo svatbu do budoucna ozvláštnit, tady je několik nápadů a také důležitých připomínek, které není od věci mít v souvislosti s plánováním na paměti.
Článek pokračuje v následujících kapitolách. >>>
Bílá barva není povinnost
Symbol nevinnosti, čistoty a v minulosti též panenství. Bílá je samozřejmě pro svatbu typická, nikde ale není psáno, že ji musí vynést každá nevěsta. Cítíte, že byste se lépe cítili v krémové, zlaté nebo klidně červené či černé? Tak směle do toho! Svatba je oslava lásky a dress code – ať už pro nastávající, tak pro hosty – by měl být otázkou osobních preferencí, nikoliv zkostnatělých tradic.
Jde to i ležérně
Co si s partnerem barevně přehodit outfity a ještě celý look pojmout ležérně? Nedávno to podobně udělala oblíbená britská influencerka Megan Gilbride. S mužem si řekli ano v černém dámském obleku a pánském bílém co-ord setu. Potvrdili tím tak, že trend svateb, kdy si novomanželé dojdou pěšky na úřad a poté uspořádají městskou party, je tu pořád s námi a baví stále více lidí. Podobně to mimochodem už před pár lety udělala i modelka Emily Ratajkowski se svým manželem Sebastianem Bear-McClardem. A byla to svatba, která mnohým ženám ukázala, že oslavit lásku jde i jinak než v bílých šatech u hexagonové slavobrány.
Láska k subkultuře
Jste fanoušci gotické subkultury, punku nebo třeba cosplaye jakéhokoliv rázu? Proč tedy svůj životní styl nepromítnout i do podoby vaší svatby? Černé šaty, tartanovou kostku ani martensky přece nemusíte nechávat doma jen proto, že si společnost myslí, že byste se na svatbě měli objevit vždy v bílých šatech a formálním obleku. Ideální inspirací na osobité svatby je instagramový účet @rocknrollbridemagazine. Pokud i vy přemýšlíte o tom, jak udělat svatbu trochu jinak, rozhodně jim dejte follow.
Výzdoba ne jako z Pinterestu
V posledních letech trendy v oblasti svatebního dekoru přály hlavně florálním motivům na pozvánkách, boho doplňkům a přírodním materiálům. Pinterest a Instagram byly takové inspirace ale za chvíli tak plné, že už to začala být pěkná nuda. Nebojte se proto při výzdobě zapojit více barev, vlastní osobitost a klidně i kapku neonové záře, která vypadá extra cool v jakémkoliv prostoru.
Družičky v oblecích
„Hlavně musím vymyslet, jakou budou mít družičky barvu šatů,“ slýchala jsem několikrát od svých známých a kamarádek, které chystaly svatbu. Pravda ale je, že družičky vůbec nemusejí mít stejnou barvu šatů – ba dokonce nemusejí mít šaty vůbec. Co třeba místo nich obléct obleky nebo jiné sety? Vždy ale mějte na paměti, aby byl vybraný outfit dostupný ve všech velikostech vašich kamarádek. Není totiž smutnějšího pohledu, než když pak v zástupu družiček stojí slečna s větší konfekční velikostí, která si nakonec musela vzít jiný model, neboť na ni velikost již nevyzbyla.
Šaty nejsou potřeba
Ve světě rozhodně nejde o žádnou novinku, v Česku jsou ovšem nevěsty v overalech či kostýmech stále spíše raritou. Přitom takový oblek ve stylu 70. let doplněný o klobouk s širokou krempou a mini závojíčkem může vypadat zatraceně dobře. Princip thinking outside the box při vymýšlení svatebního outfitu rozhodně není špatným startem.
Věk je jen číslo
Proč jsou vždy na všech fotkách novomanželé mladí a plní života? Nikde není psáno, že právo na vdavky máte jen do určitého věku. Pojďte bourat zažité věkové stereotypy. Chtít oslavit svou lásku totiž můžete skutečně v jakémkoliv věku. Snad se jednou dočkáme toho, že i místní svatební magazíny a weby prolomí prokletí ageismu.
Bez hranic a předsudků
Tento článek začíná větou, že láska má mnoho podob. A nárok na to si ji užít se vším všudy by měl mít úplně každý. Přestože se v Česku vede diskuze o manželství pro všechny již spoustu let, žádná právní změna se zatím nekoná. O to více bychom měli ve veřejném prostoru dávat prostor i takovým dnům D, kdy před oltářem nestojí jen tradiční nevěsta a ženich. Pojďme normalizovat lásku trans mužů a žen stejně jako nebinárních lidí. I v tomto případě platí, že za hranicemi na prezentaci queer svateb narazíme podstatně častěji, pro začátek se tedy inspirovat můžeme právě tam. Možnost projevit svou lásku by tu totiž vždy měla být pro všechny!
