Otázka: Co mají společného červená rtěnka a průsvitné večerní šaty? Odpověď: V posledním týdnu se staly rozbuškou hejtů na sociálních sítích. Ať už jde o rozhovor Lindy Bartošové s prezidentem Pavlem nebo oscarovou párty Vanity Fair, na kterou se několik slavných žen obléklo do transparentních šatů, obě události vzbudily vlnu opovrhujících komentářů, které opět dokazují, že misogynie a snaha o regulaci ženského chování má i v západní společnosti v roce 2023 stále silné podhoubí.
Moderátorka Linda Bartošová si do pořadu Spotlight (Aktuálně.cz) minulý týden pozvala prezidenta Petra Pavla. Při tom měla na sobě černý kalhotový oblek, který doplnila akcentem červené rtěnky. Reakce diváků, zejména z řad mužů? Nevhodné, dobré tak možná bez zvuku, tohle patří spíš do erotického filmu. Bartošová se nedala a několik z nich zveřejnila u sebe ve Stories, čímž rozpoutala vlnu solidarity, kterou jí sledující začali vyjadřovat pod hashtagem #redlipsmovement. „Šla jsem jen na hřiště… není to moc?“ napsala například ke svému selfie s rudými rty herečka Beata Kaňoková, samozřejmě s ironickým tónem. „Budu doufat, že jsem dost seriózní a kompetentní pro svou práci,“ přisadila právnička Šárka Homfray, autorka knihy Proč jsme tak naštvané.
TIP NA VIDEO: Jaké šaty poletí v roce 2023?
„Opravdu by mě v roce 2023 nenapadlo z toho dělat movement, tu rtěnku jsem si ten den vzala prostě proto, že se mi hodila k outfitu a měla jsem na ni chuť. Kdyby to nespustilo nesmyslnou vlnu (spíš vlnku) sexualizovaného hejtu, vůbec to neakcentuju. Vaše fotky a story z práce, kde stále řešíte (zejména ženy a queer lidi) bolestivý poznámky, jakmile máte na sobě něco aspoň malinko odvážnýho, ale ukazujou, že jsme v něčem stále ještě strašně nerespektující a omezená společnost,“ napsala poté na Instagram Bartošová a přidala i tipy na články, které dokazují, že i červená rtěnka se chtě nechtě může stát nástrojem boje za ženská práva.
Ať už s Lindou Bartošovou člověk sympatizuje, nebo ne, na jejím příkladu se v české společnosti pravidelně projevuje snaha regulovat, jak by měla veřejně vystupující žena v Česku vypadat a jaké myšlenky by měla hlásat. Ideálně by měla být pohledná a pěstěná, ale ne příliš vyzývavá, jinak pozbývá vážnosti. Rozhodně by neměla mít přehnané feministické manýry. A když už, pak by měla být konzistentní – jak může chtít bojovat proti objektivizaci a sexualizaci vlastního obrazu, když si pak do vysílání vezme červenou rtěnku? Soudě dle komentářů na Instagramu, ze zahraničních osobností působí podobně rozpolceně na fanoušky například Emily Ratajkowski – modelka a autorka knihy My Body nebo podcastu High Low with EmRata. „Považuju se za feministku a přitom tady sedím v mini šatech, mám na tváři rozjasňovač, na rtech lesk a na nose pihy, které jsem si vytvořila, abych vypadala mladší a svěžejší,“ přiznává modelka v epizodě nazvané Can You Be a Feminist and Get Plastic Surgery?.
Tato ambivalence, která provází takzvanou čtvrtou vlnu feminismu, může působit zmatečně – a to především na tu část publika, která stále nechápe, že je rozdíl mezi tím, když je žena objektivizována a sexualizována někým jiným, a tím, když nad svým tělem a jeho obrazem drží kontrolu ona sama (a tudíž se obléká a líčí, jak uzná za vhodné). Ano, ta hranice může být mnohdy nezřetelná. Pravdou také je, že postoje Bartošové a Ratajkowski mohou míjet i celou řadu žen, které se zdaleka necítí být takto privilegované, ať už se bavíme o vzhledu nebo vlivu. Nelze jim však upřít jednu věc: obě (a každá po svém) nabourávají pohodlný patriarchální stereotyp, že feministky musí být „ošklivé lesby, které nenávidí muže a o něž by muži stejně nestáli“. Strefovat se na Internetu do objektivně atraktivních žen pak vyžaduje zcela jinou strategii – jako třeba poznámky, že takto oblečené nebo nalíčené připomínají pornoherečky anebo že určitý styling se neslučuje s rolí dobré manželky a matky. A to je bez debat projevem misogynie.
„To mohly rovnou přijít nahé!“
Právě takové komentáře se vyrojily poté, co na sociálních sítích začaly kolovat fotky z oscarové párty magazínu Vanity Fair, kterou často provázejí i odvážnější outfity (byť mnozí si je stále pletou s oficiální ceremonií předávání sošek, na kterou celebrity zpravidla volí střídmější róby). Na paškál se za volbu svého outfitu dostala opět Emily Ratajkowski, nicméně vedle ní třeba také Meghan Fox, Hunter Schaffer nebo Alessandra Ambrosio. U brazilské modelky se namátkou dočtete: „Když zapomenete, že nejdete na AVN awards (ocenění pro pornoherce a pornoherečky – pozn. redakce), ale na Oscary.“ Popřípadě: „Je linie mezi modelingem a escort službou opravdu tak tenká?“Nutno podotknout, že řadu podobných komentářů píšou i ženy. Ještě horšího hodnocení lidí se pak dočkala R&B zpěvačka Ciara. „Ve čtyřiceti vám nikdo nemůže radit, co máte nosit, ale také jako manželka reprezentujete svého manžela a děti.“ A také: „Tohle Russell stoprocentně neschválil.“ Zřejmě dotyční přehlédli, že onen Russell Wilson, tedy americký fotbalista a manžel Ciary, se s ní na jednom snímku i hrdě vyfotil.
„Jsem velkým zastáncem, že žena by měla nosit, co chce, a když se mi něco nelíbí, tak se prostě dívám jinam. Ale co podle vás vysvětluje averzi vůči transparentnímu oblečení?“ vybízí své publikum k diskusi na Instagramu módní komentátorka Ellie Delphine (@slipintostyle) a s lehce ironickým hlasem nabízí různé interpretace. „Je to proto, že tenhle trend je všude a už nás unavuje? Může to být spojeno s globálním úpadkem ženských práv, například v návaznosti na zrušení rozsudku Roe vs. Wade? Mohlo by to mít souvislost s vzestupem toxické maskulinity na Internetu v podobě koučů, kteří se svému publiku snaží vštěpovat, jak by se měly ‚ženy na výši' oblékat? Anebo lidem vadí transparentní šaty prostě proto, že nejde o inkluzivní trend a protože ho provází dvojitý standard – když si nahé šaty oblékne hubená žena, sklidí potlesk, ale když je oblékne větší žena jako třeba Lizzo, dočká se odsudků?“
Pravdou je, že nahé šaty jsou v kurzu už několik sezon, neobejde se bez nich takřka žádná společenská akce, a dokonce pronikly i do kolekcí módních řetězců – třeba když Mango na podzim představilo spolupráci s francouzskou influencerkouCamille Charrière. Rozhodně ale nejsou projevem úpadku poslední doby nebo outfitem, který je vhodný pouze na předávání cen za výkony v pornofilmech. Když se na tento módní fenomén podíváme z širší perspektivy, zjistíme, že provázejí filmový průmysl už celé století – například v roce 1925 zazářila ve filmu My Lady of Whims mladinká Clara Bow, jejíž nepokrytě průsvitné šaty způsobily senzaci zejména mezi flapper girls – generací dívek, které toužily žít nezávisle a nebály se prezentovat svou sexualitu. Zmínit můžeme také tanečnici a herečku Josephine Baker, kterou se v roce 2014 inspirovala Rihanna, nebo legendární diamantové šaty Marilyn Monroe. Pokud tedy jde o bourání zažitých stereotypů, těžko mohou naked dress v roce 2023 ještě někoho šokovat.
Abych si tuto premisu ověřila, ukázala jsem fotky Alessandry Ambrosio, Emily Ratajkowski a Ciary své desetileté dceři – schválně, co o jejich párty outfitech soudí její předsudky nezatížená mysl. Pravda, trochu jsem ji uvedla do kontextu. „Lidi jim píšou, že příště můžou rovnou přijít nahé. Co si myslíš ty?“ Chvíli si je prohlížela, ale pak bez váhání pronesla: „Ale vždyť je to móda. Nemůžou přijít nahatý, jinak by to nebyla móda.“ Dětsky jednoduchá logika, které v sobě ovšem nese odzbrojující myšlenku: Ano, je to JEN móda. Nemusí se nám líbit, ale když už, tak prosím hodnoťme jen šaty, nikoli ženu, nesuďme, co si myslí její partner/ka, její zaměstnavatel/ka nebo její děti, popřípadě neříkejme, že nám připomíná výjevy z porna. Protože pokud to tak opravdu vidíme, pak tím poukazujeme jen na svůj (omezený) rozhled.
