.

. Zdroj: Zdroj:Profimedia.cz, Wikimedia Commons

Potraty u sousedů: Na Slovensku je chtějí zpřísňovat, v Německu jsou ilegální

Spojené státy americké si v neděli připomněly 50. výročí rozhodnutí v nejznámějším případu interrupce, který kdy řešil tamější Nejvyšší soud – Roe vs. Wade. Rozsudek ze dne 22. ledna 1973 fakticky změnil potratovou politiku v celých USA, a to ve prospěch práva žen. Loni v červnu naopak Nejvyšší soud federální právo na potrat zrušil, což v řadě států vedlo k okamžitému omezení interrupcí. Může se něco takového stát v 21. století i u nás? Než mávnete rukou, že určitě ne, pojďte se s námi podívat, jak si stojí „právo ženy na potrat“ v sousedních státech. Možná se podivíte, ale silná pro-life lobby natahuje své prsty i za humny, a to nejen směrem na sever, v Polsku.

Interrupce se v 21. století stává mocným nástrojem vlád, jak získat kontrolu nad částí obyvatelstva – konkrétně nad ženami. Zákony, které zpřísňují potraty, často argumentují pouze právem dítěte na život. Zcela ovšem opomíjejí právo ženy rozhodnout se svobodně, jak naloží nejen se svým tělem, ale i se svou budoucností. Přivést do současného světa dítě vyžaduje značné finanční náklady, ale i dlouhodobou emoční péči. Omezování reprodukčních svobod žen navíc v praxi vede k tomu, že potratů neubývá, jen se dějí za jiných, často zoufalejších a život ohrožujících podmínek.

TIP NA VIDEO: Připomeňte si největší ikony feminismu

Video placeholde

Když loni Nejvyšší soud USA zrušil právo na potrat na federální úrovni, zvedla se debata o této problematice i v Evropě. Europoslanci dokonce požadovali, aby Listina základních práv Evropské unie zahrnovala i právo na potrat. Zní to pěkně, uvedení do praxe by však vyžadovalo zásadní legislativní změny, neboť zdravotní politiku si jednotlivé státy řeší samy a zřejmě to tak i nadále zůstane. A tak zatímco se kritické pohledy upírají nejčastěji na Polsko, stíny protipotratové politiky se v poslední době stahují i nad Slovenskem. A velmi málo se ví, že také Němky se musejí bít o svá práva. Jak to mají naše sousední státy, co se týče reprodukční (ne)svobody, se dočtete podrobněji v následujících kapitolách.

Článek pokračuje v následujících kapitolách. >>>

Pokračování 2 / 5

Slovensko: Snahy o úplný zákaz

S našimi nejbližšími sousedy sdílíme historii, i co se týče legalizace interrupce. V Československu mohly ženy před rokem 1957 podstoupit umělé přerušení těhotenství zcela výjimečně ze závažných zdravotních důvodů. Legalizace interrupce byla schválena v roce 1957, nicméně ženy musely následujících třicet let podstupovat schvalování zákroku před komisí. Bylo to potupné, ale komise 95 % žádostí povolovaly, jak uvádí socioložka Kateřina Lišková v rozhovoru pro magazín Aktuálně. „Z dobových dokumentů jsem dokonce vyčetla, že stát dohlížel na to, aby v některých okresech a krajích komise nebyly příliš restriktivní. Lékaři totiž věděli, že když ženy nedosáhnou potratu legální cestou, nechají si ho v mnoha případech provést nelegálně, což pro ně může mít dalekosáhlé zdravotní důsledky.“

V posledních třech letech však dochází i na Slovensku k opakovaným pokusům potratovou legislativu zpřísnit. Mezi navrhovanými změnami se objevuje například požadavek na povinné uvádění důvodů, proč chce žena interrupci podstoupit, prodloužení povinné čekací lhůty „na rozmyšlenou“ ze dvou dnů na čtyři i záměrné poskytování informací odrazujících od potratu. Tyto snahy navíc nabírají na intenzitě. Před dvěma týdny předložil bývalý poslanec za stranu OĽaNO Martin Čepček parlamentu návrh na úplný zákaz interrupcí na Slovensku. Výjimku by dostaly pouze matky, které by těhotenství ohrožovalo na životě a zdraví (v takovém případě jim to musí dosvědčit alespoň dva lékaři), nebo ty, které čekají závažně poškozený plod. Znásilněné ženy by mohly podstoupit potrat do 12. týdne těhotenství, skandální je ovšem návrh, že tuto skutečnost by musely mít doloženou od prokurátora.

Podle organizací Možnosť voľby a Slovenské národné stredisko pre ľudské práva bývá už nyní ženám systematicky ztěžován přístup k zákroku skrze překážky, jakými jsou vysoká cena, odmítavý přístup lékařů, kteří se odvolávají na víru nebo na dlouhé čekací lhůty, absence informací, jestli klinika interrupce vůbec provádí, nebo skutečnost, že na Slovensku není možné získat na předpis potratovou pilulku.

Pokračování 3 / 5

Polsko: Když se ženy bojí mít děti

Jednou z nejdiskutovanějších zemí, co se týče potratů, se v posledních letech stalo Polsko, kde definitivně zvítězila silná katolická lobby. Dne 22. října 2020 zde Ústavní soud rozhodl o téměř úplném zákazu interrupcí – včetně případů genetického poškození plodu. Potrat je možné provést pouze tehdy, pokud je těhotenství následkem znásilnění nebo incestu, popřípadě pokud vážně ohrožuje život ženy. Ani to ale nemusí platit, jak dokládají tragické případy, které se dostaly do médií – například když se lékaři rozhodli ženě nutný potrat neprovést a raději ji nechali čekat, až plod zemře sám. Třicetiletá Iza nakonec zemřela v důsledku septického šoku, přičemž po sobě zanechala manžela a malého syna. Další žena, jež zemřela v podstatě se stejným scénářem, byla sedmatřicetiletá Agnieszka, která čekala dvojčata. Zanechala po sobě tři další děti.

Aby toho nebylo málo, minulý rok se polští poslanci na podnět občanské iniciativy Nadace Pro zabývali návrhem ještě přísnějšího protipotratového zákona, který by počítal s tresty vězení pro ženy, jež zákrok podstoupily, i pro lékaře, kteří ho provedli. Trestný měl být dokonce i samovolný potrat. Proti tomuto absurdnímu a nelidskému zpřísnění se nakonec postavila i vládnoucí strana Právo a spravedlnost, která pomáhala prosadit stávající zákon. Mimochodem, k jeho druhému výročí byly zveřejněny dva průzkumy, z nichž vyplynulo, že rozhodnutí Ústavního soudu významně snížilo touhu Poláků zakládat rodinu. 70 % dotázaných také hodnotí polský protiinterrupční zákon negativně.

Než se situace změní, mohou Polky cestovat za interrupcemi do sousedních zemí, včetně České republiky. Podstoupit potrat na tuzemských klinikách Polkám pomáhá iniciativa Ciocia Czesia.

Pokračování 4 / 5

Německo: Překvapivě ilegální

Zajímavým případem na „potratové mapě Evropy“ je Německo. Interrupce jsou zde totiž překvapivě nelegální. Nedávno na tento fakt upozornil třeba film Naše volba, náš hlas, který natočily členky berlínského feministického hnutí Kollektiv KINOKAS (v rámci festivalu Jeden svět se promítal i u nás). „Tuto situaci v Německu určuje 150 let starý paragraf 218 trestního zákona, který se pravidelně stává předmětem vyhrocených debat, sporů a demonstrací. V minulosti sice prošel několika úpravami, které zaručují, že při splnění určitých podmínek není interrupce trestána, nadále však zůstává ilegální. V praxi to znamená, že stát aktivně vstupuje lidem do jejich životů a mnohdy už tak nelehkou situaci nadále komplikuje s jediným cílem – omezit počet potratů,“ doplňuje anotace k filmu.

Je třeba zmínit, že interrupce jsou v Německu nelegální pouze formálně. V praxi je možné zde beztrestně provést zákrok až do 12. týdne těhotenství. Žena má povinnost poradit se s lékařem a nechat si tři dny na rozmyšlenou. Ani tak ovšem nemají němečtí lékaři klid. V posledních letech se řada gynekologů ocitla před soudem kvůli trestním oznámením, že na svých stránkách propagují potraty. Za to v Německu hrozila pokuta, v krajních případech až dvouleté odnětí svobody – na základě „zapomenutého“ paragrafu z roku 1933, který znovuobjevili protipotratoví aktivisté. Situaci měla vyjasnit úprava zákona z roku 2019, která říkala, že propagace je trestná, věcně informovat o potratech ale lze. Teprve loni německý parlament sporný paragraf zcela zrušil.

Pokračování 5 / 5

Rakousko: Potratová destinace

Nejliberálněji se ze sousedních zemí jeví situace v Rakousku. Zákon, který legalizuje interrupce, zde vstoupil v platnost 1. ledna 1975 a umožňuje provedení zákroku ve standardní lhůtě dvanácti týdnů. Později je možné provést umělé přerušení těhotenství z důvodů zdravotních potíží matky (a platí to nejen pro fyzické, ale i mentální zdraví), zjištění závažného poškození plodu anebo pokud je těhotná žena mladší čtrnácti let. Současně platí, že dívky mladší čtrnácti let potřebují k provedení interrupce souhlas rodičů. Zákon z roku 1975 chrání i lékaře, kteří z různých přesvědčení nechtějí umělé přerušení těhotenství provést. Povinni k zákroku jsou pouze v případě, kdy by matka byla v ohrožení života.

Nicméně i v Rakousku je (nebo alespoň donedávna byla) běžnou praxí „potratová turistika“. „Pro ženy je těžké jít na potrat mimo Vídeň a další velká města. Jen málo lékařů provádí potraty v soukromé praxi ve venkovských oblastech,“ dočtete se v přehledu potratové legislativy jednotlivých zemí Evropy, který v roce 2007 zveřejnil web BBC. V Rakousku mohou podstoupit potrat i cizinky, často sem z tohoto důvodu přijíždějí ženy z Lichtenštejnska, kde je interrupce zcela zakázána.