Jak se vypořádat s výpovědí? Věřte si a buďte aktivní | Ženy.cz
 


Jak se vypořádat s výpovědí? Věřte si a buďte aktivní

22. října 2020 • 06:00
Jak se vypořádat s výpovědí? Věřte si a buďte aktivní
Když dostanete výpověď • Foto: iStock.com

Výpověď z práce nás zasáhne mnohdy srovnatelně jako rozchod. Dotkne se nás psychicky, ale i ekonomicky. Otřese naší sebedůvěrou a začínáme pochybovat – o sobě i svých kvalitách. Avšak důležité je nelitovat se a vrhnout se hned do hledání nových příležitostí.

-->

Každý, kdo už někdy dostal výpověď, byl propuštěn pro nadbytečnost nebo byl k odchodu donucen, ví, jaké ničivé následky to může mít. Nejenže ztráta příjmu dostává člověka do tíživé finanční situace, ale způsobuje druhotné následky, jako je spouštění deprese, úzkostné stavy a další zdravotní problémy. V současné pandemické situaci se s otázkou ztráty zaměstnání, razantního snížení příjmů setkává nejen ve své mysli mnoho z nás. „Budou u nás ve firmě propouštět? Mohu být já tím, kdo dostane vyhazov? Najdu si znovu práci? Bohužel i firmy, kterým se daří, provádí úsporná opatření, mění strategie, přecházejí na nové systémy a s tím ruku v ruce dávají výpovědi. Takže nejistota proudí v hlavě i lidem pracujícím ve stabilních společnostech.

Výpověď očekávaná, ale i ta, která nás zasáhne jako blesk z čistého nebe, s sebou přináší psychickou nepohodu. Jedná se o změnu, kterou sám člověk nechtěl a mnohdy se na ni nestačil připravit. Stresová zátěž je výrazná a dokáže člověka i paralyzovat. „Ztráta zaměstnání je rána pro sebeúctu a hrdost a může lidem vyrvat jejich identitu. Tento stres se může přenést i do osobních vztahů a následkem toho může v domovech narůstat konflikt a napětí,“ píše Sheryl Sandberg, provozní ředitelka Facebooku, ve své knize Možnost B, kde se snaží skrze svůj příběh po náhlém úmrtí manžela vypořádat se s nepřízní osudu a posílit psychickou odolnost. Vědomi si tohoto výrazného psychického zatížení jsou například i psychologové z Michiganské univerzity, kteří pořádají týdenní semináře ve školách, knihovnách, kostelech s cílem pomoci lidem, jenž trpěli po ztrátě zaměstnání depresemi.

Je důležité věřit si a nebrat věci osobně

Nejvíce člověka při ztrátě zaměstnání pohltí stres a obavy z budoucnosti: „Jak zvládnu platit nájem?“ „Najdu si i ve svém věku novou práci?“ Stres bývá mnohdy u většiny velkých životních změn a tou bezesporu ztráta zaměstnání je. Mnoho lidí o sobě začíná více pochybovat a vztahovat „vyhazov“ na své schopnosti a inteligenci. Proto cílem nejen psychologů z Michiganské univerzity, ale i všech programů zaměřujících se na následnou péči po ztrátě zaměstnání je pomoci najít a posílit sebedůvěru při hledání zaměstnání. Často lidé nesou ztrátu zaměstnání hůře než nedobrovolný konec nějakého vztahu či rozvod. Protože se mnohdy připojují strachy z existenčních problémů i větší ztráta identity a sebevědomí.

Důležité je ale si výpověď nebrat osobně. Toto nás může dostat do sebelítosti a myšlenek, že všichni jsou proti nám, a to nám při hledání nové práce nepomůže. V tomto směru je ideální, když výpověď proběhne jako jakýsi rituál. Co se tím myslí? Dagmar Kožinová, lektorka pozitivní psychologie, která se zabývá zvýšením psychické odolnosti, říká, že je důležité tento rozchod „s prací“ náležitě ukončit. „Znát důvody naší výpovědi, které nám osobně náš nadřízený sdělí. Vědět, proč se tak děje, a mít možnost si tyto informace zpracovat. Lidem by mělo být dopřáno se s prací, kolektivem rozloučit, protože když člověk odejde z nevyřčených věcí, začne se vytvářet v jeho psychice něco nezdravého. Zůstávají v něm pochybnosti, nedůvěra, strach, nenávist a ty si nese i do následného pracovního i osobního života. Proto je důležité správně ukončovat i pracovní záležitosti. Když se tak stane, může být pracovní konec pro obě strany poučný a zajímavý.“

Kdo nese výpověď nejhůř?

Ve zralejším věku nás může ztráta zaměstnání existenciálně znejistět a dohnat k černým myšlenkám na téma stárnutí, nepotřebnost, k sebedestruktivním myšlenkám, že novou práci již neseženeme. Náročné může být vyrovnat se se ztrátou práce v situaci, kdy člověk třeba 20–30 let pracoval pro jednoho zaměstnavatele. Mladší člověk oproti tomu při zvládání podobné situace těží nejen z menšího množství závazků, ale také z toho, že v jeho věkové skupině jsou častější změny zaměstnání jevem poměrně běžným, a on sám tak nemusí takovou situaci vnímat jako něco extrémně zásadního. „Dovedu si však představit i opačnou situaci. V 45–55 letech můžeme mít splacenou hypotéku, odrostlé děti a zároveň být profesně na vrcholu sil. Pokud se takový člověk nedobrovolně ocitne na trhu práce, může být v mnohem komfortnější situaci než živitel/ka mladé rodiny zatížené hypotékou na byt,“ upřesňuje psycholog a kariérní poradce Tomáš Prajzler ze Servisu vztahů, který patří pod obecně prospěšnou organizaci Women for Women. „Co se ale rozdílu ve vnímání ztráty zaměstnání mezi muži a ženami týče, domnívám se, že obecně může být snazší se s takovou situací vyrovnat pro ženy, na které se často neklade ve vztahu ke kariéře tak velký tlak jako na muže. Vše je samozřejmě ale individuální. Je těžké v tomto generalizovat.“

Zbytečně neotálet a začít hned hledat

Pokud již přijdete o práci, tak není čas na litování. Samozřejmě dva dny se „politovat“ nevadí, ale jak se říká: „Hledání práce je práce.“ Jednou z prvních věcí je se zamyslet, co chcete. Uvědomit si své silné a slabé stránky. Zamyslet se nad typem práce, která by vás bavila. Najít si něco podobného, co jste doposud dělali, nebo zkusit nové oblasti. Stejně tak se zamyslet nad svou životní situací a časovými možnostmi. Raději byste ve svém novém zaměstnání více pracovali z domova? Chtěli byste kratší úvazek? Nebo už máte dost zkušeností a rádi byste aspirovali na řídící pozici? Ztráta zaměstnání či ukončení dosavadní práce jsou skvělou příležitostí pro zamyšlení se nad svým pracovním životem, co chceme, kam směřujeme a do jakých kalných vod se rozhodně nechceme opět dostat.

Máme-li jasno, je důležité začít aktivně hledat na všech možných platformách. Je doporučeno nezůstávat jen u jedné metody. Například se jen pouze dívat na webové stránky nabízející nová místa. Ale je dobré kombinovat vše možné. Dát si aktivně svůj životopis do databází, zkusit profesionální sociální sítě, ptát se svých známých. A rozhodně se nebát být aktivní a vytipovat si své „vysněné“ firmy a zkusit jim napsat a poslat své CV. Výzkumy ukazují, že nejrychleji si nové místo našli ti, kteří se hledání nové práce věnovali minimálně 6 hodin denně. Důležité je nevzdávat se po tom, co nám na životopisy nikdo neodpoví. Nebrat si neúspěchy osobně. Zní to jako klišé, ale píle a to nenechat se při prvních neúspěšných pohovorech odradit můžou přinést vysněnou práci.

 

Jdi na homepageZpět na začátek

Horoskopy