Co je kašmír a jak ho poznat?

Co je kašmír a jak ho poznat? Zdroj: Profimedia.cz

Sehnat designérský trenčkot v secondhandu za zlomek původní ceny? Žádný problém!
2
Fotogalerie

GLOSA: Stávají se second handy novou formou módního luxusu?

Kabelka Chanel nebo Céline do pár minut prodaná na Instagramu. Pop-up akce lákající na výběrové kousky z druhé ruky. Touha po kvalitních materiálech a udržitelnosti. Navzdory neustálé nadvládě fast fashion se zdá, že se svět módy a nakupování mění. A snad konečně k lepšímu. Vítejte v době second handů a vintage shopů. V době, kdy luxus neznamená utratit desetitisíce.

Dodnes si vybavuji jeden z největších pardubických second handů, do kterého jsem se svou maminkou chodila v dětství nakupovat. Vyrostl v místě starého kinosálu a sousedil s prodejnou polotovarů a jídelnou. Směsice zápachů z jídla a starého oblečení, které viselo na plastových fialových ramínkách na nespočtu štendrů, mi ulpěla v paměti. Za kasou seděl velký starší pán. Vedle sebe měl vždy položené berle a pod dozorem šedého knírače velmi pomalu vkládal zakoupené kousky do předem připravených, seskládaných pytlíků. Jako by to bylo včera.

TIP NA VIDEO: Kašmír patří i v secondhandech mezi žádané materiály. Víte, jak ho poznat?

Video placeholde

Oblečení z druhé ruky bylo v dětství pro většinu mé generace módní alfou a omegou. O to větší nostalgii jsem pocítila před měsícem, kdy jsem s manželem zašla do jednoho z nejznámějších pražských sekáčů. Šla jsem tam shodou okolností vrátit sako Yves Saint Laurent, které mi nesedělo v ramenou. Na oplátku můj kluk odcházel s obrovským papírovým pytlem, ve kterém si mimo jiné nesl nádherné kašmírové sako Gucci. Samozřejmě za zlomek ceny, za kterou dnes modely od Alessandra Michele seženeme. Pojetí second handů se posouvá. A naše nakupovací preference též. Bohudíky.

Budoucnost v pomalé módě? Kdepak!

Stále více lidí už dopady rychlé módy nepovažuje jen za abstraktní hrozbu, která se jich vlastně netýká. Fakt, že planeta se při současném zacházení řítí do nevyhnutelné zkázy, kterou mohou pocítit už nastupující generace, je nezvratitelný. A tak se i téma udržitelnosti a pomalé módy dostává stále více do veřejného prostoru.

Není tedy divu, že zájem o oblečení z druhé ruky též stoupá. A stoupá přímo raketově. Například americký thrift store thredUP společně s britskou analytickou společností GlobalData letos vypracoval průzkum, podle kterého by už za devět let měl trh s oblečením z druhé ruky dosáhnout více než dvojnásobné hodnoty než trh s rychlou módou. Sekáče mají dle prognóz v růstu předhonit dokonce i segment se slow fashion, který je dle mnohých právě teď na výrazném vzestupu.

Hrabárnám odzvonilo

Obliba secondhandů a vintage obchodů logicky stoupá i v českých městech. „Second handy jsou pro zákazníky zajímavé hlavně unikátním oblečením, které nikde jinde neseženou. Kousky navíc nepodléhají trendům a i basics tam seženete v mnohonásobně lepší kvalitě než v obchodech s levnou fast fashion,“ komentuje David Homola, spoluzakladatel pražského secondhandu 1981.

„Nemohu tvrdit, že by podstatně rostl počet kamenných obchodů. Co se ale naopak velmi rozvíjí, je online segment. Instagramové účty s oblečením z druhé ruky stoupají raketově,“ dodává k tomu Veronika Svádová, zakladatelka výběrového Slow Bazaru. I ona je jedna z těch, kteří nabídku svého obchodu s pre-owned luxusními kousky prezentují na sociálních sítích, kam se od začátku pandemie nákupy přesouvají stále více.

Je to právě touha po jedinečnosti, kvalitě a jisté formě luxusu, která se v poslední době zařadila po bok udržitelnosti jakožto hlavního motivu nákupu věcí z druhé ruky. „Obecně k nám chodí zákazníci, kteří jdou především po kvalitních materiálech a základních kouscích,“ potvrzuje Barbora Koniakovská, majitelka secondhandu Malé černé na pražské Letné. „Skvělé je to, že se na stav oblečení z druhé ruky můžete takřka stoprocentně spolehnout. Tím, že už má něco za sebou, víte, že ho nebudete muset po jednom vyprání vyhodit. Stejně tak se pro lidi stává přitažlivější fakt, že každý kus v obchodě máte jen jednou,“ dodává.

Sekáče tak již dávno neplatí jen za nevzhledné hrabárny, v nichž sem tam narazíte na perfektní kousek. Ba naopak; mění se v místa, kam se chcete vracet a v nichž se cítíte dobře, ať už je navštívíte osobně, nebo si prostě jen proklikáte jejich Instagram.

Dva kliky pro Burberry

I proto v těchto obchodech roste poptávka po luxusních kouscích (ať už z hlediska materiálu, tak samozřejmě i značky). „To, že se dá v second handu ulovit designový kousek, je pro spoustu lidí skvělé. Ne každý, kdo módou žije, si například může dovolit nový kabát Max Mara. Takhle se ale mohou pyšnit nejen tím, že ho mají v šatníku, ale i tím, že si ho sami ulovili. Oblékat se luxusně totiž už dávno neznamená, že musíme utrácet desetitisíce,“ komentuje Koniakovská.

Hledání designových kousků je ale pro spoustu sekáčů stále hlavně o náhodě. „U nás jde vyloženě o štěstí. Nikdy nevíme, co objevíme, je to adrenalin, občas nervy, ale na konci vždycky radost. Zdroje máme různé, věci jsou nejčastěji z Německa či Anglie,“ říká Homola z 1981. Právě v jejich nabídce můj muž před pár týdny ulovil ono kašmírové sako. „Často nám chodí návrhářské kousky z období okolo roku 2000, o které ovšem není takový zájem. Když ale třeba naskladníme klasické Burberry trenčkoty, tak jsou do pár minut pryč,“ dodává Homola.

Exkluzivita 2.0

A tak se postupně rodí nová éra exkluzivity a luxusu. Luxusu, který dělal radost někomu před vámi a dost možná ještě potěší i někoho po vás. Nahrává tomu i fakt, že ceny jsou často opravdu řádově nižší než v buticích, a to i přesto, že kousky jsou většinou v perfektním stavu.

Najdou se ale i segmenty pre-loved při pre-owned módy, jak se dnes přesněji second handům říká, které i navzdory svému stáří drží ceny velmi vysoko. Týká se to hlavně značkových kabelek. Na ty se zaměřuje právě i Svádová ve Slow Bazaru. V její nabídce se na první pohled vyjímají klasiky typu Chanel 2.55, ikonické a již dávno neprodejné modely Céline z éry Phoebe Philo a v poslední době třeba i legendární Birkin bag od Hermés.

Ceny Veronika nikdy veřejně neprezentuje, pouze občas dodá orientační sumu. V případě Kelly je to například údaj nad 200 tisíc. Na dotazy zákaznic, proč ceny nejsou veřejné, odpovídá, že má tak lepší přehled o zájmu o konkrétní kus, a zároveň si tvoří seznam zájemkyň, kterým může do budoucna nabídnout podobné kousky.

Online frontu nepředhoníte

Není žádným tajemstvím, že na nové Birkinky či Kelly se stojí pomyslné fronty v řádu několika let. I na webech vekých zahraničních prodejců typu Farfetch najdete kabelky pouze s označením pre-owned, nikdy zcela nové. I tak ale jejich ceny dosahují milionových hodnot. Například nejdražší model Himalaya zde koupíte za 323 956 eur, tedy za více než osm milionů korun. Oproti tomu se může Kelly za 200 tisíc ze Slow Bazaru jevit jako skvělá příležitost. Což bezesporu je. U kabelek navíc platí, že jejich hodnota s přibývajícími roky roste. Často tak jde o skvělou investici, kterou mnozí přirovnávají k té do nemovitosti či fondu.

Nic to ovšem nemění na faktu, že právě online nabídka českých second handů a vintage shopů stále častěji nabírá pověst někdy až elitářské omezenosti pouze na určitý typ zákazníků. Modely jsou často zarezervované či rovnou prodané ještě dříve, než se vám objeví v instagramovém feedu a u příspěvků s novým zbožím dokonce často nepomůže ani nastavení upozornění při vydání. A v konečném důsledku se tento fakt může projevit i v cenách (týká se to především second handů prodávajících přes Instagram), které pak mnohdy mají k sekáčovým pokladům opravdu daleko.

Nabízí se tedy otázka: když přihlédneme ještě i ke vytváření seznamu zákazníků, nedostáváme se jednoduše zpět do fáze, v níž byla luxusní móda doteď – tedy kdy je dostupná pouze určitým zákazníkům, kteří opět musí projevit zájem mnohem dříve, než se na ně ve skutečnosti dostane řada?

Jestli se bude nabídka designového zboží z druhé ruky stále rozšiřovat, bude otevřenější směrem k širší veřejnosti. Zda se budou do oběhu častěji dostávat třeba i kousky s velikostí vyšší než 36, je otázkou. Bezesporu by to ale byl další příjemný krok k celkově udržitelnějšímu přístupu k módě.