Vivienne Westwood je 80! Její svatební šaty oblékla Carrie i Krainová

Návrhářka, punkerka, aktivistka i Dáma britského impéria za zásluhy v oblasti módy. Slavná designérka Vivienne Westwood dnes slaví 80. narozeniny. Pojďme si u této příležitosti připomenout její profesní dráhu i ty nejpamátnější, ale i nejvíc provokativní okamžiky její kariéry. 

„F*ck, co to je? Nepamatuju se, že bych tohle dělala. Co tam dělá ten úzký lem? Nevím, jestli chci takovéto s*ačky vůbec ukazovat,“ ohmatává nespokojená Vivienne kardigan, který má být součástí její kolekce. Scénu zachycuje tři roky starý dokument Westwood: Punkerka, ikona, aktivistka, který je poctou návrhářce, současně už od první sekundy ale odhaluje, že tahle zpověď bude autentická stejně jako její aktérka.

Kdepak nekritická oslava respektované návrhářky, jejíž jméno znají i ti, kteří se o módu nezajímají. Hned v prvních deseti minutách vidíme zejména náročnou a frustrovanou paní, která kolem sebe šíří dusno a ve slabé chvilce uvažuje, že skončí. Vadí jí, že její firma, mimochodem dosud nezávislá a nepatřící pod žádnou korporaci, se rozrostla příliš rychle a ona nemá kontrolu nad každým jednotlivým kouskem, který má jít do prodeje.

Samozřejmě, že neskončila. Poslední přehlídku uvedla v rámci pařížského fashion weeku loni těsně před lockdownem, měsíc a devět dnů před svými 79. narozeninami. Hlavní hvězdou byla Bella Hadid v bílých šatech z krajky tak průsvitné, že její ňadra svítila i z dálky. Děkovný pugét pak modelce předával rakouský designér Andreas Kronthaler, se kterým Westwood tvoří manželský i tvůrčí pár již osmadvacet let.

Jen na okraj: V roce 1988 býval jejím studentem v ateliéru, který ve Vídni vedla, aby si přivydělala. Když pak své studenty pozvala do Londýna na přehlídku, získal si ji Andreas svou drzostí – když její kolekci okomentoval slovy, že je stále co vylepšovat.

Dnes pětapadesátiletý Andreas stojí po jejím boku nejen v partnerském, ale i v profesním životě. A Vivienne, jedna z posledních z generace velkých návrhářů, kteří svůj byznys rozjeli ve 2. polovině 20. století, i díky jeho oddanosti a tvůrčímu zapojení stále patří na pomyslný módní olymp. Její cesta, provázena několika fuck-upy, ale nebyla snadná.

Vivienne Westwood se narodila jako Vivienne Isabel Swire 8. dubna 1941 ve vesnici Tintwistle. Na umělecké škole Harrow Art College vydržela jen jeden semestr (konkrétně na oboru šperkařství a umělecké kovářství), zato několik let pracovala jako učitelka na základní škole. V jednadvaceti se vdala za Dereka Westwooda a sama si ušila svatební šaty, nicméně svou kreativitu naplno objevila až ve vztahu s otcem svého druhého syna, návrhářem Malcolmem McLarenem.

Psal se počátek 70. let a ve Velké Británii se začínalo formovat punkové hnutí. Vivienne a Malcolm si otevřeli na King's Road butik s názvem Let It Rock (později SEX), který se stal centrem setkávání budoucích pankáčů a hudebníků ze skupiny Sex Pistols.

Do módy Westwood s McLarenem pronikli skrze kolekci nazvanou Piráti, která byla oproti punkovému období plná vzorů a barev a vyjadřovala obyčejnou až frivolní radost ze života (součástí byly třeba i kalhotky tělové barvy s vyzývavou kresbou penisu). „Pak přišel moment, kdy jsem Malcolma naprosto převálcovala. On se prostě zastavil. Začal mě intelektuálně nudit,“ popisuje v dokumentu Westwood, jak se jejich cesty rozešly. A bohužel ne v dobrém.

Ačkoli v polovině 80. let pořádala přehlídky v Paříži a její tvorbu chtěl finančně podpořit Giorgio Armani, stačilo pár pomlouvačných slov zhrzeného McLarena a z lukrativní nabídky sešlo. Vivienne Westwood se ocitla úplně bez peněz. Tehdy jí finančně pomohla matka a ruku k dílu přiložili oba synové. Společně znovu rozjeli obchod na King's Road, kde se první tři měsíce svítilo svíčkami, protože nebylo ani na elektřinu.

Kdepak oslnivá světla Paříže, ale starý dobrý londýnský punk. K tomu oprýskaný šicí stroj a pár dobrých přátel, mezi nimiž nechyběla třeba návrhářka Bella Freud. Prosadit se podruhé vůbec nebylo snadné. Tisk bažil po novinkách a to Vivienne už nebyla. Bylo jí pětačtyřicet, a když přijala pozvání do italské talk show, publikum se jejím modelům vysmálo.

„Nevzpomínám si, kdy začala mít moje firma úspěch, ale nakonec to přišlo,“ komentuje v dokumentu návrhářka. Každopádně devadesátá léta už se jí klaněla, v roce 1990 získala prestižní britskou cenu Designér roku. A hned za rok znovu – byla mezi návrháři první, kdo to dokázal. V roce 1993 představila své ikonické korzetové šaty a také tartan, který speciálně po svém manželovi pojmenovala McAndreas. Mezi doplňky také debutovaly její typické boty na platformě, které sama designérka s oblibou nosí i v pokročilém věku.

Dnes by byla Vivienne Westwood šťastnější, kdyby takový úspěch neměla. Nechce létat přes oceán na otvíračky nových butiků a prodávat kvanta bot. Chce prodávat jen kvalitní módu, kterou sama schválila. A udržitelnou. Před deseti lety se totiž stala členkou hnutí Greenpeace a od té doby je známá i jako aktivistka. Velmi aktivní aktivistka, která neváhá pochodovat za lepší klima i v době konání fashion weeku, zatímco pod náporem dokončování kolekce se hroutí její muž.

TIP NA VIDEO: podívejte se na českou návrhářku, která tvoří a žije v Japonsku.

Proč se Vivienne Westwood obnažovala na veřejnosti, kdo byly její múzy, proč si nechala ostříhat svou ikonickou hřívu a jak se stalo, že slavné svatební šaty Carrie Bradshaw oblékla i Simona Krainová? Dočtete se v následujících kapitolách. >>>