Ilustrační fotografie

Ilustrační fotografie Zdroj: Profimedia.cz

Chcete být výkonnější, soustředěnější a lepší? Zkuste „chytré drogy“

Chcete mít větší drive, být soustředěnější, výkonnější, přejete si, aby vám to lépe myslelo? Přesně o to usilují uživatelé nootropik, takzvaných chytrých drog. Opravdu tyto látky fungují?

Můj kamarád Tomáš je něco jako amatérský mozkový hacker. Jeho kuchyňská linka je plná skleněných dóz s bílými prášky, sušenými bylinami a olejíčky, z nichž si každé ráno mixuje koktejl, který má nakopnout jeho vlastní mozek k vyšším výkonům. Přidá trochu másla a celé to zamíchá do ranní kávy. „Líp se koncentruju a dokážu delší dobu pracovat na vysoké úrovni soustředění,“ říká. Pracuje v malé startupové firmě a se svými kolegy si vyměňuje tipy na rostlinné výtažky a preparáty, jako si jejich matky navzájem předávají recepty na drobenkový koláč.

TIP NA VIDEO: Které potraviny vám dodají energii a zatočí s jarní únavou?

Video placeholde

„Někdy mám strach, že nám sem vtrhnou zakuklenci z protidrogové jednotky,“ říká Tomášova přítelkyně Madla, když pozoruje jeho domácí arzenál včetně speciální váhy. Toho se ale bát nemusí, všechno je legální. Nebo přinejmenším to není nelegální. Nejedná se o drogy, které mají měnit vnímání, jsou to pouze doplňky stravy, které mají zlepšovat fungování mozku

Výraz „chytré drogy“ používající se pro přípravky tohoto typu, není tak docela přesný. Představa, že nějaká pilulka může zvýšit lidskou inteligenci, patří samozřejmě do říše sci-fi. Takzvaná nootropika, jejichž název pochází z řeckého výrazu „ohýbat“ nebo „formovat mysl“, dělají něco jiného. Umožňují mozku, aby pracoval optimálním způsobem, tedy aby své procesy prováděl tak, jak umí, bez překážek v podobě úzkosti, stresu či permanentní potřeby rozptylovat se něčím jiným.

I u nás se dají koupit v podobě bylin, extraktů z bylin nebo již hotových kombinovaných doplňků stravy, jejichž součástí jsou často také omega-3 kyseliny, vitaminy skupiny B, antioxidanty a podobně. Opravdu to ale funguje? „To nikdo doopravdy neví,“ říká Kim Urban, neurofyzioložka, která studovala účinky některých nootropik. „Zatím bylo provedeno příliš málo studií a jejich výsledky jsou velmi nejednoznačné. Protože se jedná o neregulované látky, nikdy pořádně nevíte, v jaké koncentraci je užíváte. Je to podobné jako s přípravky na hubnutí. Prostě máme příliš málo informací, než aby se o nich dalo něco seriózně říci. A že je to přírodní, ještě neznamená, že to je bezpečné.“

Látky příznivě působící na práci mozku jsou obsaženy v mnoha potravinách, které jsou součástí zdravého jídelníčku. Jde zejména o mořské ryby, obsahující již zmíněné omega-3 kyseliny, a brusinky, ale i tmavou čokoládu s vysokým obsahem flavonoidů

Vědci se ale domnívají, že jejich efekt je kumulativní. To znamená, že jedna porce lososa nebo hrst brusinek vás „nenakopne“, je zapotřebí dlouhodobého působení, projevujícího se díky jídelníčku bohatému na tyto látky v průběhu celého života. A podobně tyto látky pracují také v doplňcích stravy. Nemůžete tedy očekávat, že pilulka s omega-3 kyselinami, spolknutá ráno před náročným pracovním dnem, s vámi udělá nějaké okamžité zázraky.

Byliny, které se řadí mezi nootropika, například rozchodnice růžová, Bacopa monnieri, ženšen nebo vranec pilovitý, mají dobu působení kratší – účinky se mohou projevit už po dvou týdnech pravidelného užívání. „Na to, abychom mohli reálně posoudit jejich účinky, ale stále chybějí konkrétní data,“ upozorňuje Kim Urban.

Do sféry nootropik se někdy řadí také léky na předpis. Patří k nim například Piracetam, určený pro zlepšení kognitivních schopností pacientů s Alzheimerovou chorobou. A zejména přípravky, které lékaři předepisují lidem s poruchou ADHD, jako Ritalin a Adderall. Studenti a přepracovaní manažeři je totiž zneužívají pro jejich stimulační účinky, odstraňující únavu a posilující koncentraci, díky čemuž jsou v určitých kruzích dokonce přezdívané „dětský kokain“. 

Studentům, kteří pracují na diplomce, pomáhají zvládnout problém s prokrastinací a třeba celé noci nespat. O riziku vzniku dlouhodobé nespavosti, halucinací, křečí a srdečních poruch nikdo nemluví, stejně jako o nebezpečí závislosti. Na amerických univerzitách už se dokonce řeší „dopingové“ kauzy, protože studenti, kteří léky nezneužívají, jsou proti svým kolegům na Adderallu nebo Ritalinu v nevýhodě.

Tyto léky samozřejmě nelze zakázat, protože lidé s ADHD je skutečně potřebují. Hlavní otázkou ale je, kde vznikla potřeba je zneužívat? Proč je v podmínkách univerzitního studia, korporátních firem nebo byznysu nutné stát se chemicky vylepšeným nadčlověkem, který v noci nespí, aby vůbec mohl uspět? Skutečně chceme v takových podmínkách dlouhodobě žít a přizpůsobovat se jim? 

„Pokud jde o nootropika, jedním z mých oblíbených je 1,3,7-trimethylxanthin,“ říká Mark Moyad, vedoucí oddělení preventivní a alternativní medicíny na Michiganské univerzitě. Tato chemikálie podle něj podporuje bdělost a má také příznivé účinky na paměť. „Látka 1,3,7-trimethylxanthine je známa také pod jiným názvem – kofein,“ usmívá se Mark Moyad. Ano, k nootropikům, která pravděpodobně už užíváte a ani o tom nevíte, patří také káva a čaj. „Pokud ale chcete fungování svého mozku zlepšit vyzkoušeným, účinným a bezpečným způsobem, jděte si zacvičit. Domnívám se, že cvičení má na paměť a kognitivní schopnosti u zdravých lidí lepší účinky než jakákoli pilulka,“ dodává Mark Moyad. 

Článek vyšel v časopise Moje psychologie. Archivní čísla si můžete koupit v naší on-line trafice iKiosek.cz.

.
. | Zdroj: Archiv Mojí psychologie

Doporučujeme

Načíst další články