Po 12 hodinách spánku a stále unavená

Po 12 hodinách spánku a stále unavená Zdroj: iStock.com

Jste stále unavení? Možná špatně odpočíváte

Jak byste definovali odpočinek? Povalování se na gauči, sledování Netflixu, žádné domácí práce, zkrátka nic nedělat. Jenže, co když tohle odpočinek vůbec není? Možná jste právě získali odpověď na to, proč se cítíte unavení, když právě tímto způsobem odpočíváte.

Odpočinkový víkend si představujeme často tak, že vstáváme nejdříve po deváté hodině a dopoledne prolenošíme v posteli. Ani odpoledne nemá být namáhavé, a tak volíme sledování filmů, hlavně žádná práce a domácí práce. Jenže nevím jak vy, ale já po takovém víkendu dvakrát nepřekypuji energií, ba naopak. A navíc si dlouhým spánkem rozhodím spánkový rytmus. Často jsem mnohem odpočatější, když si zasportuji, pozvu přátele, peču dvě hodiny dezert a čtu dlouho do noci. Jaký odpočinek vám tedy přinese nejvíce energie?

Kdy tedy odpočívám?

Když se začneme pídit po definici a celkovém pojetí odpočinku, narazíme na pro mnohé překvapivé zjištění, že když nic neděláme, jsme na nejrychlejší cestě k vyčerpání. Při povalování se na pohovce je sice naše tělo uvolněné, ale naše mysl ne. Odpočinek je totiž také duševní činnost, nejen fyzická. Když se věnujeme činnostem zmíněným v úvodu, podporujeme duševní aktivitu, která je pro odpočinek kontraproduktivní. „Bezmyšlenkovité sledování televize, procházení internetu nebo čtení tweetů nejsou vůbec bezduché. Tento typ mentálního zapojení a stimulace může způsobit, že jste ve skutečnosti více unavení, než jste byli původně. Váš mozek tiše zpracovává vše, co přijímáte,“ vysvětluje problematiku odpočinku Leon Ho, zakladatel společnosti a serveru Lifehack, který se zaměřuje na produktivitu člověka.

Jeho tvrzení podporuje i nedávná studie, která zjistila, že když mozek není aktivně zapojen do vědomé činnosti, přechází do stavu přípravy na sociální interakci s ostatními. Mozek totiž potřebuje něco, na co se má zaměřit, aby dosáhl stavu symbiotického odpočinku. Potřebuje účel. Leon Ho jako příklad, na kterém si máme pochopení správného odpočinku uvědomit, uvádí sprchování. „Jedná se o činnost vyžadující velmi malé soustředění a pozornost. Většinou přemýšlíte o jiných věcech a vaše mysl je zaneprázdněna řešením problémů. Tento druh duševní činnosti je nezbytný a prospěšný, ale není to odpočinek. Nechat svou mysl běžet svobodně je nejrychlejší cestou k vyčerpání.“ Po takovém zjištění bychom možná mohli přehodnotit naše víkendové plány, kdy se chceme jen povalovat a nic nedělat.

Přepněte na opak

Odpočinek je činnost. Není to stav „nic nedělat“. Mnohem účinněji si odpočneme, když mozek povedeme k aktivnímu odpočinku. Kdo nevěří, může vyzkoušet, že i když bude něco dělat, bude se cítit zrelaxovaný. První z možností, kdy si můžeme opravdu odpočinout, je dle odborníků přepínat mezi aktivitami, které jsou opakem toho, od čeho si potřebujete odpočinout.

Pokud pracujeme u počítače, po několika hodinách bychom měli přepnout na fyzičtější úkol nebo se vydat na procházku či běh. Pokud pracujeme ve velmi technickém prostředí či na detailně orientovaném projektu, je dobré přepnout na práci na něčem, co vyžaduje trochu více kreativity. Po celodenním jednání, řadě mítinků nebo prezentací je dobré začít pracovat na „tichém úkolu“, který nezahrnuje účast dalších lidí, jako je příprava jídla na večeři, četba, pročítání podkladů. Avšak ať budeme dělat cokoliv, měli bychom být v aktivitě plně přítomni a trénovat si všímavost. I když nás láká po práci jen padnout do peřin a lelkovat, neměli bychom se této žádosti podvolit, neboť nás zbaví ještě té trochy zbývající energie. Když se nad tím tak zamyslíte, něco na tom bude. Kolikrát jste chtěli po práci běžecké boty vyměnit za pantofle a pohodičku u kávy, ale když jste se přemohli a vyběhli, dozajista jste doběhli plní energie. Stejně tak zafungovala i procházka či dovádění s dětmi.

A zase to cvičení

Slýcháme to ze všech stran, že chceme-li se cítit dobře a plni energie, měli bychom se hýbat. Pokud možno pravidelně. Řada z nás už na to jistě přišla, cvičení je totiž lék na to, co nás trápí. A nejedná se o zdolávání olympijských rekordů. Mírné cvičení snižuje stres, zvyšuje produktivitu, celkové zdraví a prodlužuje život. Výzkumy ukazují, že pravidelné množství lehkého cvičení je jednou z nejlepších procedur pro ty, kteří trpí vyčerpáním a únavou. Tato skutečnost platí jak pro osoby se sedavým zaměstnáním, tak i s fyzicky náročným. Ať už celý den sedíme za počítačem, nebo běháme jako zdravotní sestřička po nemocnici či zvedáme těžké bedny ve skladu, studie ukazují, že lehké cvičení nad rámec našeho každodenního života pomáhá naší mysli a tělu dosáhnout odpočinku.

Studie provedená vědci z University v Georgii zjistila, že mírné a málo intenzivní cvičení zvyšuje pocity energie. „Mnoho lidí je přepracovaných a dostatečně nespí,“ řekl Patrick O'Connor, spoluautor výzkumu laboratoře na univerzitě. „Cvičení je způsob, jak se lidé mohou cítit víc nabití energií. Má to vědecký základ a ve srovnání s kofeinem a energetickými nápoji přináší i další výhody.“ V dalších výzkumech vědci též zjistili, že intenzivní cvičení je při zmírňování únavy méně účinné než cvičení s nízkou intenzitou.

Takže nemusíme zdolat ještě navečer deset kilometrů, ale postačí tříkilometrová procházka se psem, relax jóga, protažení, zalévání zahrady, shrabání sněhu nebo sáňkování. Je důležité si uvědomit, že jakékoli cvičení je lepší než žádné cvičení. Abychom se tedy skutečně cítili odpočatí a svěží, je čas dát odpočinku nový rozměr a dát naší mysli a tělu to, co skutečně potřebují k odpočinku. A polehávání to není. Četba, šití, drobný úklid, pečení chleba, procházka večerním městem ano.