Ke které generaci patříte? Baby boomers, Husákovy děti, nebo mileniálové?

22. září 2017
Ke které generaci patříte? Baby boomers, Husákovy děti, nebo mileniálové?
• Foto: istock.com

Žijeme ve světě, kde se prolínají generace X, Y, Z, kde byli nedávno popsaní takzvaní xeniálové a kde se chystá ke slovu nová alfa. Nevím, možná všechna ta označení a souhrnné charakteristiky vznikly pro zábavu sociologů, nicméně nás, širokou veřejnost, baví určitě také. Takže – kam patříte?

Polovina 40. let až polovina 60. let:  GENERACE BABY BOOMERS

Vzdělání pro ně bylo všechno, ale nešlo to. Důležitý byl třídní původ a stranická příslušnost rodičů – podle toho se vidělo. Hodně chytrých dětí končívalo na „učňáku“, i když nechtěly. Mnoho lidí téhle generace zažilo, že rodiny v rámci kolektivizace přišly o všechno. Vyrůstali ve skromných poválečných a raně komunistických poměrech, chleba měl někdy hodně tvrdé kůrky a maso bylo jednou týdně. Rodiče byly svaté autority, kterým bylo třeba od raného dětství pomáhat. Tito lidé často zůstali a zůstávají ve dvougeneračních domech či bytech, je pro ně samozřejmé, že se o rodiče ve stáří zcela postarají. Mnohdy soudí rychlost a povrchnost doby, svým celoživotním přátelům stále ještě někdy napíšou dopis. Mají pevné morální zásady a žebříček hodnot stejný po celý svůj život. 

1968–1983: GENERACE X = HUSÁKOVY DĚTI

Příslušníci generace X se narodili do světa bez počítačů, celé dětství běhali zablácení venku, hráli si na indiány a sladká dětská naivita jim spolu s úctou k rodičům vydržela nezměrně déle než generacím následujícím. Vyrůstali v normalizaci, poznali tuzexové zboží a vnitřní potřebu rebelovat vůči tomu, co jejich rodiče akceptovali. Dospívali bez počítačů a technologií, a aby se nenudili, četli si nebo sestavovali modely letadýlek. Na rande chodili do kina, a když si chtěli s někým vyrazit, prostě na něj zazvonili před domem (proč by mu měli volat?). 

Také Husákovy děti byly rozhodně silné ročníky. Rozdávaly se novomanželské půjčky, stát hlavně v 70. letech podporoval rodinu i pracující matky a ročně přišlo na svět až 200 000 dětí této generace. Jsou mezi nimi „staré školy“ se vzpomínkami na bouřlivé mládí plné zábav v kulturácích, na kterých se pilo, dokud všem nebylo špatně. Dnes jsou střízlivější, ale dobré pití si dají pořád. A o dovolené nejraději vyrazí na all inclusive s cestovkou, která vše zařídí za ně. Technologie sledují, ale používají je spíše méně. Telefon je pro ně stále hlavně na volání, možná SMS, a slovo aplikace v nich nevyvolává žádné zvláštní pocity – takřka je nepoužívají. 

1978–1983: XENIÁLOVÉ

Tahle zajímavá podgenerace byla popsána teprve nedávno. Jsou to lidé, kteří se narodili do světa analogového, ale vyrůstali už v tom digitálním. Stihli sem přijít zkrátka na pomezí generace X a mileniálů. Dívali se na Xenu, Xénii (sice si dělám legraci, ale i to je vlastně pravda), pamatují si Pedro, do školy jezdili starými autobusy, v pubertě prvním láskám volali z budky na náměstí a první mobil dostali nejdřív k osmnáctinám a byli s tím úplně v pohodě (protože ho stejně ještě nikdo neměl). Vynikají nadáním spojovat staré a nové. Je v nich kousek staré dobré školy i dravosti nového tisíciletí. I když internet používají, knížka je pořád nadevše. Vlastní je jim dobrý smysl pro humor, černý i ten laskavý. A jít si osahat oblečení na štendr do obchoďáku je pro ně stále přirozenější než odkliknout nákup v e-shopu.

1984–2005: GENERACE Y = MILENIÁLOVÉ (NEBO TAKÉ HAVLOVY DĚTI)

Někdy se tato generace datuje již od roku 1979 do druhé poloviny 90. let. Tak nebo onak, mileniálové zažívají v současné době největší období své slávy. Byli vychováváni tak, že když si půjdou za svým, mohou mít, co si zamanou. Sebevědomí by mohli rozdávat, a tak když firmy chtějí draftovat dravce, sahají mezi mileniály. Jsou jim blízké moderní technologie, postují, sdílejí, stahují aplikace a naplno je používají. Nezřídka bojují s autoritami, ale jsou přesvědčení, že právem: protože vědí, umí a jdou si za svým.

Chtějí být oblíbení, svůj život do určité míry žijí pro své instagramové účty, nad nimiž pak trpívají depresemi z toho, jestli žijí dostatečně naplno alespoň v porovnání s přáteli. S těmi se mimochodem potkávají často právě na sociálních sítích, v klasické komunikaci oproti předchozím generacím poněkud ztrácejí pevnou půdu pod nohama. Ale pořád je to ještě dobré. Generaci Y hodně zachraňuje například cestování na vlastní pěst s pár nejbližšími přáteli nebo láska k dobrému jídlu a důraz na lokální suroviny, jež je vedou ke společnému kvalitnímu vaření (a focení a sdílení na Instagramu). Jejich životním cílem je vydělávat, mít se dobře, užívat si (a zase to pak sdílet na Instagramu). I proto si jako svou práci vybírají to, co je baví. A práci se odmítají obětovat. 

2005–2015: GENERACE Z = GENERACE M (JAKO MULTITASKING)

Dnešní dospívající pijí bubble tea, ráno co ráno stahují nové aplikace, moc nerozumějí tomu, proč by se měli ještě učit psát rukou, a těší se, až vyletí z hnízda. Zatím aspoň s rodiči cestují po Evropě. Nevadí jim to. Nevadí jim ani rodiče, s nimiž většinou přátelsky vycházejí. Na respekt k autoritám se v jejich přítomnosti příliš hrát nedá. Stejně nemají čas je poslouchat – sluchátka v uších, oči upřené do monitoru tabletu nebo telefonu, který je samozřejmostí od první třídy základní školy (nejpozději). Každý z generace Z si pak brzy najde svého oblíbeného youtubera nebo sám založí kanál, aby světu zprostředkovával svůj názor na cokoli (nebo jen přenášel střípky ze svého cool života).

Životní cíl? Vymyslet, co dát na YouTube, aby to bylo to „úplně nejvíc“! Vzdělávání pro ně postrádá dřívější smysl. Všechno se dá přece najít on-line. Naštěstí už i ta škola to pochopila. Domácí úkoly a domácí práce? Dělají je, ale jsou to jedny z těch věcí, které považují za přežitek. Soustředění jim spíše chybí a nejraději by stíhali milion věcí najednou. Nasávají informace jako houby, ale neumějí je třídit. I proto jim rodiče (generace X) často vybírají alternativní, soukromé (a individuální) vzdělávání už od jeslí.

OD ROKU 2015: GENERACE ALFA = IGEN

Do této generace nikdo z vás určitě nespadá, ale vaše děti ano – pakliže se narodily od roku 2015 dál. A s těmi bude teprve „technologické veselo“. Mileniálové dostali tablety, telefony a další vymoženosti plus minus s nástupem do školy a generace Z už v předškolním věku, ale generace alfa to zažije v podstatě ve chvíli narození. Být on-line pro ně bude přirozené jako dýchat, technologie naprosto integrují do svých životů, klasické učení jim bude na hony vzdálené, logické myšlení budou mít slabší, protože jejich hlava bude roztěkaná z přemíry informací z internetu (které pro ně budou pochopitelně svatější než svaté). Jinak se jim začíná říkat například také iGen. Hádejte proč. 

Článek vyšel v magazínu Moje psychologie!

Klíčová slova:  generacelifestyle
Jdi na homepageZpět na začátek
Další příběhy

Horoskopy