S kily navíc, ale zdravá a fit! Jde to, ale jak toho dosáhnout?

2. ledna 2018
S kily navíc, ale zdravá a fit! Jde to, ale jak toho dosáhnout?
• Foto: iStock.com

To, že je obezita nebezpečná, víme všichni. Je to příznak nezdravého životního stylu a cesta do pekel. Co když ale existují ženy, které jsou i přes svá kila navíc zdravé a fit? Poslední vědecké výzkumy to vůbec nevylučují. 

Když se modelka Ashley Graham objevila na obálce prestižního časopisu Sports Illustrated, bylo jasné, že se rozpoutá velká debata. Ashley má totiž se svou velikostí 44 mnohem víc co ukázat než běžné modelky. A to doslova.

V reakci na to Ashley umístila na své sociální sítě fotku jednoho ze svých pověstných tréninků se svou osobní trenérkou a připsala k ní: „To, že jsem plus size modelka s plnými křivkami ještě neznamená, že nemusím na své postavě makat, aby byla pevná“. Ani to ovšem nezastavilo nenávistné útoky, protože přece rozhodně nemůže být s takovou váhou fit nebo zdravá.

Ashley alespoň třikrát týdně cvičíAshley alespoň třikrát týdně cvičíAutor: instagram

A co na to modelka? „Venku je tolik lidí, kteří si myslí, že můžou soudit. Že se můžou podívat na ženu mé velikosti a říct,ta není zdravá`. Ale jsou na omylu. To může jen můj doktor,“ uvedla. Podle odborníků skutečně existuje rozdíl mezi tím být zdravý a mít nadváhu a nebýt zdravý a mít nadváhu.

Čas přehodnotit metody

V minulém století začali lékaři pro určování zdravé váhy využívat BMI neboli Body Mass Index. Zjistit ho, je snadné. Stačí vydělit vaši váhu v kilogramech vaší výškou v metrech čtverečních. Ale i tahle metoda s sebou nese pár kontroverzních otázek. Protože svaly váží při stejném objemu víc než tuk, skončili například někteří vrcholoví atleti v kolonce obézní.

Před dvěma lety provedl Journal of Obesity výzkum zaměřený na vztah mezi BMI a metabolickým zdravím, který sledoval krevní tlak, hladinu glukózy a cholesterol. Výsledky ukázaly, že polovina podle výpočtu obézních testovaných je v reálu plně zdravá, zatímco 30 % „zdravě vážících“ respondentů má zdravotní obtíže. Podle kardiologa a autora studie The Obesity Paradox Carla J. Lavie dostanete, pokud se zaměříte pouze na BMI, značně zkreslený obrázek. „To, že jste obézní, nutně neznamená, že máte zdravotní obtíže. A neznamená to ani, že obézní lidé nemohou být víc ve formě než ti štíhlí,“ tvrdí. Jaký je tedy rozdíl mezi „zdravou“ a „nezdravou“ obezitou? Odpověď je cvičení.

Pohyb je základ

Lidé, kteří necvičí, jsou bez ohledu na velikost, jíž oblékají, méně zdraví. Potvrzuje to nedávná studie Cambridgské univerzity, podle které neaktivita zabíjí dvakrát víc lidí než samotná obezita. Problém je, že se nacházíme v klasické situaci „bylo dřív vejce nebo slepice?“. Příčinnou obezity je u řady lidí právě obrovský nedostatek pohybu. Zkrátka neaktivita a kila navíc jdou ruku v ruce. To, jestli máme dostatek pohybu, má velký vliv na naše metabolické zdraví, potvrzují odborníci. Pokud se málo hýbete, vaše svaly se „smrsknou“ a pro vás bude mnohem těžší se s přebytečnou váhou věnovat jakékoliv aktivitě.

Problém se navíc se zvyšujícím věkem jen zhoršuje, protože tělu začínají po třicítce svaly přirozeně ubývat. A méně svalů neznamená jen zhoršení pohybových schopností, ale také problémy s cukrem, protože ten z velké části využívají právě svaly. To znamená, že se ho organismus nedokáže zbavit, což může vést až k inzulinové rezistenci a následně ke vzniku cukrovky, dalšího problému těsně spjatého s obezitou.

Jak je to ale s těmi obézními jedinci, kteří se rádi hýbou a cvičí (i když těch je pravděpodobně menšina)? Profesor medicíny na Washingtonově lékařské univerzitě v St. Louis Samuel Klein k tomu říká: „I s nadváhou můžete být ve formě. Pokud jste byli metabolicky fit před tím, než jste přibrali, zůstanete v pořádku i po tom. Obézní lidé, kteří jsou podle kardiopulmonálních testů (při těchto testech se zjišťuje výkonost srdce a plic, pozn. red.) v kondici, mají nižší riziko vzniku cukrovky a srdečních obtíží než štíhlí lidé, kteří v kondici nejsou.“

Výjimky z pravidla

I přes tyto důkazy se ale stále najdou tací, kteří budou tvrdit, že „zdravá“ obezita neexistuje. V takovém případě je třeba vzít v úvahu i průběh a okolnosti změny váhy. Část lidí spadajících do kategorie zdravé hmotnosti jsou totiž původně nemocní lidé s nadváhou, kteří za normální váhu „vděčí“ nějakému onemocnění, tvrdí někteří odborníci. Proto je podle nich nefér srovnávat je se skupinou obézních. Když ale ty obézní porovnáte s těmi, kteří si dlouhodobě udržují normální hmotnost, uvidíte negativní dopady vyšší váhy na zdraví.

Další zjištění

Navíc výzkumný tým časopisu International Journal of Epidemiology přišel s tím, že obézní lidé si svůj stav nedokážou kompenzovat cvičením a že normálně vážící jedinci, kteří nejsou ve formě, mají stejně až o 30% menší riziko úmrtí než ti, kteří jsou i s nadváhou po zdravotní stránce v pořádku. Problém je, že „být ve formě a mít přitom nadváhu“ je přechodný stav.

Podle vědců z University College London se takoví lidé nakonec stejně dostanou do stavu nezdravé obezity. Jejich studie sice ukázala, že 40% dřívějších „zdravých“ obézních bylo o dvacet let později metabolicky nemocných, což ale znamená, že víc jak polovina účastníků byla i po této době zdravotně v pořádku. Za zmínku stojí také studie texaského Institute for Excercise and Environmental Medicine, které se účastnilo 66 obézních bývalých atletů, mezi nimiž byli i účastníci soutěže Ironman a triatlonisté. Ukázala totiž, že zdraví obézní lidé mohou být mnohem víc fit, než se dříve myslelo, protože jejich kardiorespirační systém funguje velmi dobře.

Vrozené dispozice

Celé dekády vědci zkoumali naše biologické predispozice k přibírání na váze a v posledních letech také gen obezity a střevní mikroflóru. Ve známé kanadské studii z 90. let sledovali výživu a cvičební aktivitu několika párů dvojčat. Podle připraveného plánu měl každý z respondentů přibrat 11 kg. Závěry ale ukázaly, že někteří přibrali 13 kg a jiní jen 5 kg.

Klidový metabolismus lidí, kteří nosí přibližně stejnou velikost, se totiž může lišit až o 800 kalorií. Vinou genetiky tak musí někteří z nás cvičit víc a jíst méně, aby dosáhli těch samých výsledků. Pokud jste už jednou byli v kategorii obézní, je mnohem těžší udržet si zdravé BMI. Podle některých vědců mají lidé s chronickou obezitou, sklon k vyšší váze geneticky daný, a pokud se jim během pár měsíců podaří zhubnout, 80–95 % z nich po čase opět přibere. Nový dánský výzkum ale ukázal, že když se vám podaří udržet si váhu po celý rok, je tady velká šance, že to tak i zůstane.

Tipy pro plus size sportování

Dýchejte Naučit se kontrolovat svůj dech vám pomůže zvládnout cvičení a vydržet až do konce. Poslouchejte svoje srdce Používejte chytrý náramek a hlídejte si svůj srdeční tep, abyste se pohybovali v zóně spalování tuků a nedostali se za bezpečnou hranici.

Zmírněte zátěž Crossový trenažér a ležící rotoped tolik nezatíží vaše už tak unavené svaly.

Naučte se dělit Pokud nezvládnete hodinový běh, rozdělte si svůj kardio trénink na tři dvacetiminutové části.

Myslete na svou formu Nadbytečné kilogramy mohou ovlivnit vaši běžeckou formu. Nechte si proto od odborníků analyzovat svůj došlap a pořiďte si ty správné boty.

Inspirací vám můžou být tyhle instagramové účty: 

@iskra Plus size modelka a bojovnice za pozitivní přístup k tělu.

@mynameisjessamyn Instruktorka jógy Jessamyn zvládá náročné pozice líp než kdokoli jiný.

@theashleygraham Současná ikona plus size modelingu a hvězda prádlových kampaní.

Článek vyšel v časopise Dieta. Aktuální číslo, kde najdete například rozhovor s Kateřinou Hrachovcovou, je k dostání právě teď.

Jdi na homepageZpět na začátek