Bavit se o jídle a výživě začíná být čím dál těžší. Jednou jsou na pranýři tuky, pak zase sacharidy. Někdy máme dokonce strach si dát na veřejnosti k salátu bílý toast, protože mouka, ta je přece téměř vražedná. Jak to ale doopravdy je? Neměla by být výživa každého z nás natolik individuální jako jsme my sami?
Sůl je špatná
Stále je nám připomínáno, že bychom měli jíst maximálně 5 g soli denně, protože skutečný příjem bývá často 8–15 g. Nejvíce soli sníme v potravinách (brambůrky, uzeniny apod.) a v některých bychom to ani nečekali (např. pečivo a cereálie).
Každý z nás má ale trochu jinou potřebu soli a ten, kdo se hodně hýbe a potí, jí bude potřebovat víc. Sůl je navíc vhodným nosičem jodu, kterého má mnoho z nás nedostatek.
TIP NA VIDEO: Výživový specialista Petr Havlíček radí, jak má vypadat správná výživa
Co se nekazí, obsahuje chemii
Prvně by asi bylo dobré vysvětlit, co vlastně je a co není „chemie“ v jídle. Viděli jste někdy chemicky rozepsané složení například banánu nebo rajčete? Nepoznali byste, o co jde, a podle seznamu složení byste se pravděpodobně rozhodli danou potravinu nejíst.
Přídatnými látkami (aditivy) většinou úplně neprávem opovrhujeme. Nejenže mezi ně patří spousta přírodních látek, ale i ty „nepřírodní“ v potravinách potřebujeme. V ČR jsou navíc jedny z nejpřísnějších podmínek pro výrobu potravin a jejich složení. Někdy jsme až zaslepeni a hledáme „chemii“ i tam, kde nikdy nebyla a není. Například med, bílý jogurt nebo mléko neobsahují nic nepřirozeného. Med vydrží dlouho díky tomu, jak je sladký a jak málo je v něm vody, mléko vydrží možná o něco déle než v dřívějších dobách proto, že je tepelně ošetřeno a zpracováváno v přísných hygienických podmínkách.
Čerstvé je vždy lepší
Pokud mluvíme například o vejcích nebo mléku, není pochyb. Jsou ale dvě možnosti, jak čerstvost chápat. U potravin, které se snadno a rychle kazí, je to v podstatě synonymum pro jejich zdravotní nezávadnost. U ostatních potravin máme většinou čerstvost spojenou s tím, že v dané době obsahují nejvíce důležitých látek (např. vitaminy v ovoci a zelenině).
I mražené plody, pokud jsou zmraženy správně a ve správnou chvíli, tedy právě v období jejich nejvyšší čerstvosti a zralosti, jsou těchto látek plné. Třeba zpracování a zmražení ryb rovnou na moři po jejich výlovu je dokonce považováno za mnohem lepší než dovážení „čerstvých“ kusů chlazenou přepravou ze zahraničí po dobu několika dnů. A mražení není jediné – i šetrné sušení, blanšírování v horké vodě a následné ochlazení a další typy úprav potravinu nemusejí nijak znehodnotit.
Snídaně je důležitá
Je – pokud máte ráno čas, abyste si mohli snídani dát s chutí a v klidu, včetně času na strávení. Nebo pokud míváte po ránu opravdu hlad a jste „snídaňový typ“.
Nebylo ale nijak prokázáno, že byste museli snídat, abyste byli zdravější, výkonnější nebo abyste lépe hubli. Tohle všechno vám zajistí zdravý jídelníček s dostatkem živin a adekvátním příjmem energie – nehledě na to, jestli je rozdělen na 3 jídla v čase 11:00 – 20:00, nebo na 5 jídel s prvním už v 6 ráno.
Zdravý jídelníček je drahý
Na přední místa „zdravých“ potravin se nějak snadno probojovaly ty, kterým se také říká superpotraviny. Jsou většinou exotického původu a opravdu jsou dražší – avokádo, chia semínka, nejrůznější druhy ořechů, dále pak doplňky stravy jako proteiny v prášku a další.
Zdravý jídelníček se ale dá poskládat mnohem levněji a neznamená to, že bude méně kvalitní. Teď by mohl obsahovat třeba vejce, sýry, těstoviny, celozrnné pečivo, zelí, dýni, jablka a hrušky, různé druhy semínek a spoustu dalšího.
Po pečivu se tloustne
Bílá mouka je strašák, stejně tak i bílé pečivo – a tenhle stín se vlastně postupně rozšířil na veškeré pečivo a většinu sacharidových příloh. Zatímco dříve byly místo příloh na pranýři tuky, dnes jsou to sacharidy a jednoduché cukry, které údajně způsobují tloustnutí.
To, že budete jíst bílé pečivo, neznamená, že budete tloustnout. Je třeba si říct, jaký jídelníček vám bude vyhovovat a budete z něj mít radost. Pokud v něm má být bílý rohlík, prosím, ať tam je. Podle toho můžete upravit zbytek jídelníčku. Pokud vám nechutnají, není nutné konzumovat jen celozrnné a semínkové krekry místo klasického pečiva, které milujete.
Všechna sladidla jsou stejná
Řeč je jen o těch kalorických, tedy se základem z jednoduchých cukrů – řepný cukr, třtinový cukr, kokosový cukr, med, melasa, sirupy jako javorový, kukuřičný a další. Všechny přece obsahují cukr, tedy i kalorie, a je v tom případě jedno, čím sladíme.
Například třtinová melasa nebo med ale obsahují další látky, i když třeba jen v malém množství, které jsou považovány za prospěšné. Žádné z těchto sladidel by nemělo být nadužíváno, rozhodně ovšem můžete sáhnout po některém raději třeba právě proto, že obsahuje minerální látky, vitaminy a enzymy nebo vám zkrátka jen více chutná. A pokud hledáte nekalorické varianty, jsou tu například čekankový sirup, stévie a další sladidla.
Článek vyšel v časopisu Dieta. Starší i aktuální čísla Diety si můžete koupit v on-line trafice iKiosek.cz.
