Snad za to vděčíme kampani MeToo, snad se ve společnosti konečně otvírá bezpečný prostor pro sdílení traumatizujících zážitků, ale i důslednější postihování těch, kteří nám ona traumata způsobili. Každopádně se v posledních letech roztrhl pytel s (mnohdy autobiografickou) literaturou, která zpracovává zneužívání mladistvých, a to právě z pohledu oběti. To je něco, co postrádá třeba v rámci tohoto tématu kultovní Lolita Vladimira Nabokova. Jak se asi malá Dolores cítila během vztahu s Humbertem Humbertem, svým nevlastním otcem, který zcela propadl jejímu nymfímu kouzlu, to dnes ale můžete snadno zjistit v některé z aktuálních knih, které jsme pro vás v redakci vybraly.
TIP NA VIDEO: Janu v dětství zneužil cizí muž: "Obviňovala jsem se, ale byl to nesmysl."
Rovnou říkáme, že to nebude lehké čtení, zároveň ale slibujeme, že jednotlivé publikace zhltnete na jeden zátah a naprosto bez dechu. Příběhy dívek, které se v pubertálním nebo i předpubertálním věku setkaly s věcmi, na které tehdy měly mít ještě pár let čas, jsou drásavé. A cesty a způsoby, jakými se hrdinky se zneužíváním vyrovnávaly, působivé. Každá je jiná, všechny ale pojí nevinná naivní zamilovanost na začátku a rozčarování a hluboké rýhy na duši na konci. A závěrečné vykoupení, pocit úlevy? Bohužel ne nezbytně.
Knižní tipy najdete na dalších stránkách >>>
Kate Elizabeth Russell: Má temná Vanessa
Píše se rok 2000 a Vanesse je patnáct let. Studuje prestižní školu, ale jako každá puberťačka má pocit, že do svého světa nepatří, že si s ním nerozumí. Nečekanou pomocnou ruku jí podá o třicet let starší profesor literatury Jacob Strane, se kterým se studentka velmi sblíží. Až příliš. Jejich vztah přeroste v intimní poměr, který Vanessu donutí předčasně dospět a zanechá v ní otisk do konce života. Tím ale příběh nekončí.
Kniha Kate Elizabeth Russell Má temná Vanessa se totiž odehrává ve dvou časových rovinách. Tu z roku 2000 střídají události roku 2017. Vanessa je už dospělá žena, kterou nečekaně osloví jiná z bývalých Straneových studentek. Pro Vanessu to znamená tvrdý střet s realitou. Že by to, co kdysi považovala za výjimečnou lásku, nebylo ničím než úspěšnou hrou zkušeného sexuálního predátora? Hrdinka úspěšné knihy se musí vrátit ke svému mírně řečeno neobyčejnému dětství a přehodnotit celý svůj dosavadní život.
Petra Dvořáková: Vrány
Dvanáctiletá Bára by dost možná radši nebyla. Věčně hysterická, frustrovaná matka, která lpí na perfektně umytém nádobí, se nedokáže smířit s dívčinou povahou a už vůbec ji nepodporuje v rozvíjení výtvarného talentu. Navíc Báru neustále srovnává s její bezproblémovou starší sestrou. Mezi neslučitelnými světy dvou žen stojí otec, který ale situaci nepřidává. Svou ženou se nechává až příliš často vyprovokovat k fyzickým trestům, které ale schytává Bára, a když už manželka odjede, je vůči mladší dceři mazlivý až příliš...
Bára má dvě záchranná lana. Jedním je učitel výtvarné výchovy, který jí poskytne možnost věnovat se tomu, co ji baví, druhým vrány, které Bára často pozoruje a v jejích představách jí černí ptáci pomáhají uniknout z každodenního života. Autorka knihy Petra Dvořáková zkoumá křehkou dětskou psychiku v extrémně tragickém prostředí. Jedna rána střídá druhou a naděje na východisko s ubývajícími stránkami slábne. Kruté, ale kvalitní čtení.
Viktorie Hanišová: Houbařka
Šumavské lesy, ticho a klid. Sára žije sama ve staré chalupě a živí se sběrem hub, na které vyráží každé ráno. Má sice rodinu; rodiče a bratry, ale dávno se s nimi nestýká, zavrhli ji. Pak ale přijde zpráva o smrti matky a Sára se musí setkat s těmi, se kterými už nemá nic společného. S otcem, s nímž ji spojuje vášeň pro sběr hub, ale který jí zároveň způsobil obrovské trápení. S příbuznými, kteří o tom trápení věděli, ale nic neudělali. Nebo nevěděli? A co matka? To jsou otázky, které si Sára bude muset znovu klást. A spolu s nimi znovu prožívat vztek, bolest i bezmoc, se kterými se teď už možná nedá nic dělat.
Houbařka spisovatelky Viktorie Hanišové je v našem výběru nejstarší, vyšla již v roce 2018. V roce 2020 ale proběhl dotisk, protože kniha se dočkala obrovské odezvy, a to i když ve čtenáři zanechává zející černou díru. Formálně bývá přirovnávána k Do tmy Anny Bolavé a určitě stojí za to, abyste se do ní zakousli.
Hana Lehečková: Poupátka
Hana Lehečková pochází z jižních Čech, vystudovala DAMU a za poslední čtyři roky napsala čtyři knihy. Za jednu z nich, novelu Svatá hlava, získala Cenu Jiřího Ortena. Jejím vlastním dětstvím inspirovaná Poupátka jsou jejím nejnovějším počinem a rozhodně by vám neměla uniknout.
Hovorová čeština, dialogy formou scénáře. Poupátka jsou deníkem jedenáctileté Františky, kterou všechno štve. Matce je buď všechno jedno, nebo nadržuje bratrovi, debilovi. Škola je nuda, Fanynu na ní baví snad jen to, že se tam potkává se svojí nejlepší kamarádkou Magdou. Společně chodí do dramaťáku, jehož vedoucí Mirek má specifické metody, ale děti ho zbožňují. Františka rozhodně. Co Mirek řekne, to je svaté a vůbec ji nenapadne pozastavovat se nad tím, proč jim zakazuje bavit se s těmi, co na dramaťák nechodí, proč opakuje, že dobré herečky režisérovi bezmezně důvěřují, nebo proč některé z dívek Mirek pořád objímá, hladí a někdy i líbá. Jakmile si zvyknete na specifický jazyk Poupátek, kniha se navzdory relativní objemnosti čte snadno, a to i když sdělení na jejích stránkách postupně těžkne. Pozor, knihu není snadné sehnat, raději si ji objednejte nebo si předem ověřte dostupnost.
Vanessa Springora: Svolení
Paříž, 80. léta 20. století. Třináctiletá V. se svou matkou vymetá večírky, na kterých se schází literární smetánka. To ale neznamená, že by si V. s matkou nějak zvlášť rozuměla. Na tyhle mejdany si většinou bere knihy a hned, jak to jde, si s nimi zalézá bokem. Během jedné večeře si ale všimne, že ji někdo pozoruje. Vysoký, hubený, plešatý, leč charismatický G. M. je uznávaným spisovatelem s problematickou pověstí. O té pověsti ale V. nic neví. Netrvá dlouho a mladá dívka dostane od o téměř půl století staršího muže první milostný dopis. Dobývání přeroste v intimní vztah, který zamilované V. dodává pocit výjimečnosti. Zpátky na zem ji stáhne zjištění, že není zdaleka jedinou vyvolenou, kterou G. M. zve do své podkrovní garsonky.
Příběh o iluzi lásky, manipulaci, ale také o neschopnosti vidět sama sebe jako oběť a vypořádávání se s následky zneužívání v útlém věku hned po vydání šokoval Francii. Onou V. je totiž sama autorka knihy Vanessa Springora a stejně tak i dnes pětaosmdesátiletý G. M. je velmi reálnou osobností tamní scény. Pokud jste o knize neslyšeli, nebudeme vám prozrazovat víc, ale maximálně ji doporučujeme!
O čem se mlčí: Co dělat, když nám ubližují ti nejbližší?
V Norsku je pro ženu jednodušší skloubit rodinu a práci, říká spisovatelka Lucie Addicks
