Jak si nastavit osobní hranice vůči lidem, které „neumíte“ odmítnout?

11. července 2021 • 06:00
• Foto: iStock.com

Hranice. To slovo se v souvislosti s psychologií osobnosti poslední dobou skloňuje neustále. Co to ale znamená v praxi a proč byste se měla vůči těm, kteří vás obklopují, vůbec vymezovat?

Bez hranic ztrácíme své já, osobitost i sebevědomí. Pokud jsou zdravé, vzkvétá nejen dobrý pocit ze sebe sama, ale i naše vztahy. Stává se mi to dost často. Volají mi příbuzní a chtějí si povídat. Mnohokrát v okamžiku, kdy jsem uspala jedno dítě, druhé si samo hraje a já musím pracovat. Nebo chci jen tak zírat do zdi, přečíst si pár stránek z knihy. Většinou telefon zvednu, poslouchám hovory o jídle, počasí nebo pandemii, protože v opačném případně bych cítila vinu. Naslouchám ale na půl ucha, přitakávám, zatímco druhá část mojí mysli potlačuje vztek. Můj protějšek po chvíli vnímá, že odpovídám mechanicky a nezaujatě, nálada se postupně vytrácí na obou stranách. 

Tip na video: Jak si nastavit hranice ve vztahu?

 

Nebo jiný příklad: Moje známá, která mě spolu s dětmi zve občas na návštěvu. Je fajn, ale trochu víc mluví. Na dětském hřišti se to ztratí, ale poslouchat ji delší dobu mě pak vždy strašně unaví. Sérii pozvání je mi ale hloupé odmítat, vždyť je tak přátelská! A tak ty sedánky raději nějak přetrpím, stejně jako nářky mojí kamarádky, která se má vždy o něco hůř než kdokoli jiný.

Hranice vás definují

Všechny výše uvedené příklady mají jedno společné: narušují moje hranice, které nedokážu bránit. Můj psychoanalytik tvrdí, že by měly být pevné, ale zároveň poměrně široké. Jeho americká kolegyně Diana Shulman zase říká: „Naše hranice nás definují coby osobnosti. Když je dokážeme stanovit, dáváme tím sobě i okolí najevo, co jsme ochotné učinit, a co ne, co se nám líbí, co nikoli, a jak blízko jsme schopné pustit si ostatní k tělu.“

Hranice tedy vnímejte jako osobnostní manifest, nikoli nepříjemnou pózu, do které se máte vůči ostatním nutit. Respektovat své hranice znamená věřit svým hodnotám, volbám a přesvědčením, za které jste pak ochotná nést zodpovědnost. Očekáváte, že okolí bude vaše hranice respektovat, stejně jako respektujeme ty u jednotlivých států. Jenže nikdo jiný, kromě vás samotné, netuší, kde je vlastně máte. Zajímavé je, že když se někdo pokusí vaše hranice překročit, cítíte se nepříjemně, ale ne vždy se na dotyčného zlobíte. Někdy je to spíš vina, že nechcete vyhovět. Hněv může být ale důležitým mezníkem ve vztazích s ostatními, pokud je správně využit. Umožňuje totiž, abyste těsné pouto s vašimi blízkými na čas rozvolnila, poodstoupila a podívala se na váš vztah s větší perspektivy.

Zdvořile, ale pevně

V rodinných vztazích je takový systém složitější, protože se v něm pohybujete odmala, ale s partnery, přáteli a kolegy můžete své hranice načrtnout od začátku. V praxi to vypadá tak, že pokud se vám něco nelíbí, nebo nechcete udělat to, o co jste žádána, dáte to najevo. Jemně, zdvořile, ale pevně. A to i v případě, že to vašemu okolí nedochází a musíte být při obhajování svých hranic důraznější, pořád tak můžete činit laskavým způsobem.

Ale co dělat, když se i přes veškerou naši snahu dotyčný urazí? Pokud jste se při vyznačování svých hranic chovala s úctou a pochopením, nenesete žádnou zodpovědnost za pocity někoho dalšího. Většina z nás prý před smrtí lituje spíš toho, co jsme neudělali, než toho, co jsme skutečně realizovali. Myslete na to, až v sobě budete polykat vztek i ukřivděný pocit, že pánem vašeho života jsou přání ostatních.

Co vám pomůže definovat si zdravé hranice ve vztazích?

1. Zjistěte, co potřebujete

Dokud neporozumíte svým požadavkům, těžko je definujete druhému. Nechcete, aby vám kamarádka volala tak často během pracovního dne? Pak je nejlepší domluvit si, že máte čas ji vyslechnout třeba během cesty domů. Nejdřív ale musíte pro sebe definovat, co je přijatelné právě pro vás.

2. Komunikujte

Takže, už jste si ujasnila, co a proč potřebujete, nyní přichází ta část, kdy to musíte sdělit okolí. Korektně, jemně, ale jednoduše. Je pracovní den a crr… volají vám rodiče. Zvedněte telefon a řekněte: „Mami, promiň, teď zrovna pracuju a zavolám ti v jednu, až půjdu na oběd.“

3. Nečekejte zázraky na počkání

Nastavit hranice s blízkými je běh na dlouhou trať. Kamarádka vám hned nepřestane volat do práce, když na to byla zvyklá. Ale až to příště udělá, stačí jí znovu říct: „Teď nemůžu.“ Při tom jsou klíčové vaše pocity, neměla byste se u toho trýznit vinou. Pro druhé nelze být k dispozici neustále.

4. Buďte důsledná

Máte strach připomínat ostatním, kde leží vaše hranice, protože to ve vás vyvolává nepříjemné pocity. Ale pokud si na nich netrváte, jen tím své blízké matete. Což je možná horší, než kdybyste od začátku mlčela. Pokud jste někdy nebyla dost důsledná, opět jste jednala proti své vůli, je důležité se ke svým zásadám zase vrátit zpět.

5. Respektujte druhé

Celý koncept osobních hranic je o respektu. K sobě i k druhým. Cítíte, že si vás někdo z vašeho okolí neváží? Nenechávejte si své pocity pro sebe a hovořte o nich otevřeně. Cítit v takové situaci vztek a ponížení je přirozené, ale měla byste vědět, že tyto silné emoce nepřinesou řešení. Je důležité si je odžít, a pak komunikovat s jasnou myslí. Sdělit, co prožíváte. A pak se také ptejte, proč se váš blízký zachoval tak, jak se zachoval. Jeho pohled na věc je cenným kamínkem do mozaiky vašeho společného vztahu.

6. Přijměte zodpovědnost

Je možné, že se během obrany svých hranic s okolím pohádáte. Musíte být připravena přijmout emoce druhého, které třeba nebudou příjemné. Někdo se radši vyhne konfliktu a zatne zuby, ale takové chování vám bude dlouhodobě ubližovat. Pamatujte, že nesete zodpovědnost hlavně za své emoce, tedy za předpokladu, že jste druhým neubližovala vědomě a obhajovala jste své hranice. Definovat sobě a vnějšímu světu, co považujete za přijatelné, a co už nikoli, není způsob, jak své milované odstrčit. Upřímnost vašim vztahům jen pomůže, je-li dávkována s citem a úctou.

Další skvělé články najdete v novém vydání časopisu Moje psychologie. Kupte si ho v naší on-line trafice iKiosek.cz! Dnes objednáte, zítra už ho máte ve schránce. A doprava je zdarma.

Moje psychologie 07/2021 Moje psychologie 07/2021 Autor: Archiv Mojí psychologie
Autor: Anna Nosková
Jdi na homepage Zpět na začátek

Horoskopy