Martina Formanová: Potřebovala jsem se vypsat z vlastních pocitů

28. června 2021 • 07:30
• Zdroj: Videohub

Martina Formanová je víc než příjemná žena. Je to žena, která vás baví, chcete si s ní povídat a se kterou rádi strávíte každou minutu. Právě jí vyšla osmá kniha Nalakuj to narůžovo.

Přestože vám vyšla už osmá kniha, a podle všeho bude stejně jako ty předchozí bestsellerem, stejně jste pro řadu lidí asi jednou provždy zaškatulkovaná jako „ta bývalá milenka Gotta“ a „manželka slavného režiséra Formana“. Nevadí vám to někdy?

Tyhle nálepky zrovna nepovažuji za ošklivé, to když se podíváte na nějakou internetovou diskusi, tam jsem „zlatokopka“ a hůř. Krom toho, být spojována s muži, které jsem samozřejmě obdivovala, mi rozhodně nevadí. Knížky píšu, jelikož mě ta práce baví, nikoli proto, abych někomu něco dokázala nebo někoho o něčem přesvědčila. Jsem ráda, že mám hezkou zpětnou vazbu od čtenářů, či spíše od čtenářek, ta mě nesmírně těší. Na to, jak vás lidi vnímají, jakou nálepku vám dají, vlastně nemáte moc velký vliv. Takže tyhle věci záměrně moc neřeším.

Jak s vámi Miloš prožíval psaní vašich knih? Podporoval vás v tom, nebo to šlo trochu mimo něj?

Víte, on byl na mě strašně hodný, takže nemůžu říct, nakolik byl objektivní. Ale povzbuzoval mě už od doby, kdy jsem psala svou první knihu Skladatelka voňavého prádla. Přišla mu zábavná, oceňoval, že jsem v onom vhledu do dívčí duše upřímná… Mimochodem, teď jsem ráda, že jsem svoje vzpomínky sepsala už tehdy, protože dnes už bych si jednak spoustu konkrétních situací a pocitů nevybavila, a taky bych se nejspíš zdráhala různé osobní věci zveřejnit, protože Karel si mezitím pořídil rodinu. Nicméně Miloš mě v psaní velmi podporoval a já si zas dělávala legraci, že to je nejlepší zaměstnání pro manželku, protože dělám doma, nemám žádné náklady, a ještě má moje práce hmatatelné výsledky. Takže když já sedávala ve své „kanceláři“, Miloš byl šťastný, že nikde netrajdám.

Martina Formanová Martina Formanová Autor: Lucie Robinson

Co myslíte, že by říkal na vaši poslední knihu, kterou jste začala psát až po jeho smrti?

Já pevně věřím, že by ho bavila, protože on byl moc rád, když jsem psala o nás. Když se u nás doma odehrálo něco vtipného, Miloš byl ten, který říkal, „holči, to musíš napsat“ – i když to třeba pro něj nebylo zrovna moc lichotivé. Snažila jsem se o všech našich společných vzpomínkách a zážitcích psát upřímně a snad i vtipně a je úžasné, že s Milošem to prostě zábavné bylo, a to až do konce. Byla bych šťastná, kdyby z knížky zůstal čtenářům pocit, že i život ve vyšším věku může stát za to a že přátelství a srandy si lze užívat, i když vám třeba není zdravotně hej. Protože tahle kniha je pro mě možná i určitou oslavou stárnutí, stáří – důkazem, že i tento čas může být kvalitní, hezký a veselý. Třeba parta, kterou jsme nazvali M Club, protože jména nás všech čtyř členů začínala na M, by mohla být obecně vnímána coby směšná. Vždyť jsme si počínali trochu jak děcka, a to bylo našemu nejmladšímu členovi pětačtyřicet let. No a co, že jsme se chovali neúměrně našemu věku. My jsme se vždycky nasmáli a já jen mohu doufat, že jednou budu odcházet obklopena tak pozitivní energií jako Miloš.

Celý rozhovor a další skvělé články najdete v novém vydání časopisu Moje psychologie. Kupte si ho v naší on-line trafice iKiosek.cz! Dnes objednáte, zítra už ho máte ve schránce. A doprava je zdarma.
Moje psychologie 07/2021 Moje psychologie 07/2021 Autor: Archiv Mojí psychologie

Autor: Klára Antošová
Jdi na homepage Zpět na začátek

Horoskopy