V českém prostředí patřilo domácí násilí dlouho mezi témata, která byla tak trochu tabu. V posledních letech se ale i u nás začíná o tomhle problému konečně víc mluvit. A ukazuje se bohužel také, že k násilí mezi blízkými lidmi dochází častěji, než může být na první pohled patrné.
To, že je domácí násilí problém a věnuje se mu málo pozornosti, si myslí i drtivá většina obyvatel Česka. Konkrétně 85 % dotázaných považuje domácí násilí za závažné či podstatné téma. Téměř dvě třetiny (62 %) jej považují za téma, kterému není věnováno dost pozornosti. Myslí si to především ženy (73 % ženy vs. 50 % muži), osoby v domácnosti, v přibližně 65 % případů si to myslí lidé starší 65 let, důchodci, a studenti. Tato zjištění vyplývají z výzkumu, který pro Nadaci Vodafone realizovala agentura FOCUS.
Výzkum vedle toho, že se snažil zmapovat to, co veřejnost chápe pod pojmem domácí násilí, se snažil dobrat i toho, jaké projevy domácího násilí lidé považují za závažné. Zároveň se výzkumníci soustředili i na to odhalit, do jaké míry jsou lidé ochotní kontaktovat neziskové organizace, policii a další instituce či své blízké v případě, když zjistí, že v jejich okolí dochází k domácímu násilí.
Domácí násilí nejsou jen facky
Každý z nás si dokáže představit co je fyzické násilí. To je jedna z nejčastějších forem domácího násilí. Zpravidla ale nestojí sama. Další podobou je psychické násilí, projevované ponižováním, nadávkami, zesměšňováním či zastrašováním. Třetím projevem je sexuální násilí. Nucení k sexu či k sexuálním praktikám, které druhému nejsou vlastní, a v neposlední řadě je to znásilnění. Čtvrtým projevem je sociální izolace, kdy jde o snahu izolovat blízkého člověka od rodiny, přátel, známých. A v neposlední řadě nesmíme zapomenout na ekonomickou formu násilí. Má projev v omezování k financím či neposkytování peněz na provoz domácnosti.
Co na to Češi?
A jak se na míru závažnosti různých forem domácího násilí dívá česká společnost? Ze zjištěných údajů vyplývá, že jako nejzávažnější projevy domácího násilí vnímá česká veřejnost (za velmi závažnou újmu je označilo téměř 90 % dotázaných): ohrožování zbraní, vyhrožování zabitím či zabitím rodinných příslušníků, použití fyzického násilí vůči dětem s úmyslem ublížit partnerce/partnerovi a škrcení. Fackám, pohlavkům, ránám pěstí, kopání přisuzují dotázaní též velkou míru závažnosti (přes 70 %).
A konečně kolem dvou třetin dotázaných vidí velmi závažnou újmu také v případě nucení k sexu nebo sexuálním praktikám, které nejsou vítané nebo jsou ubližující, ale jako na velmi škodlivé nahlížejí také na zakazování ve styku s rodinou, s přáteli či bránění styku s dětmi. A jaký je rozdíl v tom, jak na míru závažnosti násilného chování nahlížejí muži a ženy? Obecně většina projevů domácího násilí je hodnocena jako závažnější ze strany žen.
Odchodem to nekončí
Za podstatné naopak Češi nevnímají ekonomické násilí, kdy partner či partnerka omezují druhému přístup ke společným financím, nebo zabraňují druhému v práci či ve studiu. „Je pochopitelné, že ve srovnání se škrcením či jinými formami fyzického násilí může ekonomické násilí působit jako méně závažné. Proto je nutné upozornit na to, že se většinou v konkrétních případech jedná o kombinaci více typů násilného chování, a právě ekonomické násilí může velmi závažně ztížit možnosti odchodu – když nemáte přístup k vlastním penězům, je těžké se stěhovat,“ říká spoluautorka výzkumu Dana Moree z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Její slova potvrzuje také Branislava Marvánová Vargová z organizace ROSA – Centrum pro ženy, z.s.
„Oběti v násilném vztahu zůstávají proto, že čelí mnoha bariérám, které jim odchod znesnadňují. Pokud jim chceme pomoci, měli bychom se soustředit na to, abychom jim pomohli tyto překážky odstranit. Mnoho obětí žije ve strachu a prostě se bojí odejít. Z hlediska krátkodobé strategie zajištění bezpečí pro ně může být bezpečnější s násilnou osobou zůstat. Z dlouhodobého hlediska je to však problém, jelikož násilí v průběhu času eskaluje a zvyšuje se také jeho frekvence. Rozchodem však násilí obvykle nekončí, násilná osoba si chce udržet kontrolu a moc. Právě období rozchodu je z hlediska rizika eskalace a závažného až smrtelného násilí nejrizikovější. Proto je důležité, aby se obětem dostalo odborné podpory,“ upozorňuje Branislava Marvánová Vargová.
Kam se obrátit o pomoc?
V případě nutnosti řešení situace domácího násilí u někoho blízkého by se dotázaní nejčastěji obrátili na pomoc policie u fyzických, psychických a sexuálních projevů násilí. V případě fyzického a psychického násilí by se poté obrátili na rodinu, psychologickou pomoc či OSPOD. V případě sexuálního násilí by volili jako druhou nejčastější variantu psychologickou pomoc, teprve poté rodinu, dále lékaře a právníka. Jako dobrá pomoc se při řešení problému domácího násilí, může osvědčit mobilní aplikace Bright Sky, na jejímž vývoji se podíleli zástupci Nadace Vodafone, organizace ROSA – Centrum pro ženy, z. s., Ministerstva vnitra ČR a Policie ČR a která pomocí rychlého dotazníku dává možnost zjistit, jestli jste vy sami nebo někdo blízký ve vašem okolí v ohrožení a je tedy nutné na situaci reagovat a sebe nebo druhého nasměrovat na odbornou pomoc.
Další aktivitou, kterou se Nadace Vodafone ve spolupráci s organizací ROSA, Policií ČR a společnostmi Avon a IKEA snaží postavit problému domácího násilí, je Akademie proti domácímu násilí, kterou cílí na firmy, aby do programu své péče o zaměstnance zařadily také podporu boje proti domácímu násilí. „Výsledky výzkumu pro nás znamenají jednoznačné sdělení, že v naší osvětě o domácím násilí nemůžeme polevit a musíme naopak přidat, protože reagujeme na problém, který lidi trápí,“ uzavírá Zuzana Holá z Nadace Vodafone, která stojí za vznikem mobilní aplikace Bright Sky i Akademií proti domácímu násilí.
Chcete se dozvědět více o problematice domácího násilí? Text vznikl v rámci projektu O čem se mlčí ve spolupráci s magazínem Moje psychologie. Kupte si ho v naší on-line trafice iKiosek.cz! Dnes objednáte, zítra už ho máte ve schránce. A doprava je zdarma.
