Fyzické zdraví je pojem, který asi pro nikoho z nás není cizí. Bývá totiž snadněji viditelné než zdraví duševní, které většinou zůstává očím skryto. Přitom za poslední rok, kdy celý svět bojuje se společným nepřítelem v podobě onemocnění COVID-19, je důležité nezapomínat právě na psychickou stránku každého z nás a neopomíjet její důležitost. Někdo možná zpomalil, ale většina lidí má pocit, že je na ně kladeno čím dál více nároků. Vše je doprovázeno strachem o práci, zdraví blízkých a čas na sebe se vytrácí. Je obtížnější odreagovat se v divadle na komedii, zalítnout si na prodloužený víkend nebo si dopřát wellness s kamarádkami – zkrátka značně ubylo aktivit, kterými jsme si dobíjeli baterky. Příroda je sice mocná, ale někdy je těch lesních vycházek už příliš.
TIP NA VIDEO: Když už je toho na vás moc a hlava bolí
Podle údajů Světové zdravotnické organizace trpí depresí na celém světě přes 264 milionů lidí. V České republice se před pandemií potýkalo s touto nemocí zhruba 6 až 7 % populace, během pandemie ale smutná nálada stoupala a nyní se s depresí, úzkostí či jinou poruchou nálady léčí kolem milionu Čechů, přičemž ženy mírně „vedou“. Co s tím? Duševní pohoda je zcela klíčová i pro fyzické zdraví, a tak bychom měli dostatečně pečovat o obě tyto složky. Aktivně se hýbat a zdravě jíst, ale také myslet na svou psychiku. Vrátit se k sobě, umět říkat ne, kašlat na dokonalost, srovnat si myšlenky, to všechno jsou úkony, které nás vrátí do psychické pohody. Když je nejhůř, zaměřte se na tyto oblasti.
Nežeňte se za dokonalostí
Mnohokrát opakované pravidlo Vilfreda Pareta, že 20 procent aktivit vám přinese 80 procent výsledků, je při převedení do praxe velmi mocné. „Pokud se vám nedostává energie, nebo už dokonce melete z posledního, zaměřte se výhradně na tu pětinu. Kterých 20 procent klíčových aktivit je třeba udělat, aby to nejdůležitější fungovalo? Doba na nás klade vysoké nároky, nedělejme si to ještě těžší,“ říká Gabriela Milfortová, regionální ředitelka společnosti Golden Gate, která se zabývá investicemi do fyzického zlata a stříbra. Například investice do drahých kovů poskytuje dlouhodobou ochranu majetku a finanční rezervu.
Přijmout neznamená souhlasit
Jedná se o velké téma a každý člověk se ním může potýkat. Důležité je si ale uvědomit, že boj s vlastními myšlenkami typu „tohle nechci, to jsem si nevybrala“ stojí mnohem víc úsilí a energie než akceptovat, že věci jsou tak, jak jsou, a musíme jít dál. Jít dál je zásadní. Přijetí není pasivní proces. Přijmout znamená věnovat čas tomu, co chceme a můžeme dělat pro náš lepší pocit. Neztrácet energii nadáváním a litováním se, ale prostě jít dál, znovu začít svůj život více aktivně tvořit.
Seznam poslední záchrany
Pokud jsou únava a zoufalství ze situace intenzivní, míváme pocit ztráty kontroly a kruh se uzavírá. Rozpojit ho můžete díky seznamu aktivit, které vám vrátí kontrolu. „Tuto metodu používají lidé s panickou atakou, aby se dokázali znovu vrátit do stavu, ve kterém mohou fungovat. Začnete fyzickou aktivitou, například soustředěním se na dech anebo děláním dřepů, abyste si uvědomili, že své tělo a jeho úkony pod kontrolou máte. Nebo jednoduchými mechanickými úkony, jakými jsou mytí nádobí, zametání. Zklidníte mysl a rychle vidíte výsledek, tedy důkaz vlastní dovednosti. Následovat mohou systematické aktivity, jako je přeskládání šatníku nebo spíže. Z nepořádku udělat pořádek je pro mozek signál, že z chaosu vede cesta ven a my ji známe,“ radí dále Milfortová.
Psychické vlastnictví
Zavolá vám kolega, který potřebuje s něčím pomoci. Otevřete diář a vidíte, že to není ve vašich možnostech. Vysvětlíte mu, že to nejde. Když vám po dvou hodinách volá kvůli jiné věci, zeptáte se ho, zda na tu pomoc někoho sehnal. Psychicky jste situaci přijali za svou – pronajali jí prostor ve své hlavě. I přemýšlení o cizích problémech vás stojí mentální kapacitu čili sílu. Pokud o sobě víte, že máte tendenci myslet na problémy druhých lidí i v čase, kdy se potřebujete věnovat svým věcem, ptejte se sami sebe: Čí to je? A vraťte se k tomu, co je vaše a co aktuálně děláte.
Nejdůležitější je pohyb vpřed
Když máte pocit, že se váš život zasekl a nehýbe se z místa, zkuste se začít hýbat sami. „Existují rozsáhlé studie mapující souvislost mezi flexibilním tělem a pružnou myslí. Ne nadarmo nás při procházce nebo běhu napadnou nové myšlenky a cítíme se poté líp. Pohyb vpřed posune mysl k novým nápadům, jinému pohledu na situaci. Pokud chcete vidět, jak moc a pružně se dokáže lidské tělo pohybovat a jak to změní vnímání sebe sama, přístup k životu i sebevědomí, doporučuji se seznámit s Petrem Růžičkou a jeho školou pohybu Pohyb je život. Ať se nám stále daří objevovat, co všechno ve svém životě můžeme,“ uzavírá Gabriela Milfortová ze společnosti Golden Gate.
Maličkosti, které pomohou, když pociťujete pandemické vyhoření
5 tipů na work-life balance při práci z domova. Jak pracovat, ale ne pořád
