Jedním z hlavních důvodů, proč je kritika tak bolestivá, je to, že v nás zůstává déle než chvála. Zastavte se a chvilku přemýšlejte, kdy jste byli v jeden den současně pochváleni, ale i kritizováni. Co vás zasáhlo více a zůstalo ve vás déle? Byla to určitě kritika, a dokonce i teď, když o tom přemýšlíte, znovu zažíváte nepříjemné pocity. Existuje totiž celá řada důvodů, proč se po kritice cítíme špatně, úzkostlivě nebo vystresovaně. Proč? Většinou proto, že se cítíme souzeni, napadeni, bojíme se ztráty lásky, vztahů, pracovních míst a dobré pověsti. Kritiku spojujeme se ztrátou, díky níž se cítíme velmi zranitelně. Někdy však tušíme, že se jedná o dobře míněnou kritiku, která nám má poskytnout užitečnou zpětnou vazbu. Kolega v práci má poznámku k vašemu chování, kvůli kterému váš výkon klesá, kamarádka k vaší rodičovské výchovné metodě, která moc nefunguje. Ale i takto dobře mířená kritika vás stejně zasáhne.
Známá klinická psycholožka Barbara Greenberg, která se specializuje na léčbu dospívajících a rodičů a jež byla ředitelkou ústavní adolescentní kliniky v psychiatrické léčebně v New Yorku, si během své dlouholeté praxe všimla rozdílnosti, jak se lidé s kritikou vyrovnávají. Ti, kdo ji zvládají lépe, používají styl, ve kterém přebírají kontrolu nad situací a nemají pocit, že jsou bezmocní. Mají jednu společnou dovednost, a to, že se naučili, jak zmírnit napjaté situace a odzbrojit osobu, která je kritizuje. Jaké jsou to dovednosti? A proč je dobré je procvičovat? Jestliže komunikujete s někým, kdo vás kritizuje, můžete si některé z nabízených reakcí a akcí vyzkoušet. Fungují!
1. Zůstaňte v klidu
Ano, hned první bod je velmi náročná dovednost. Zůstat v klidu, když vám někdo říká, jak vypadáte či co děláte špatně, je náročné. Srdce vám bije o sto šest, na rukou rostou facky, ale to, co v danou chvíli musíte efektivně udělat, je jen zhluboka dýchat a vypadat klidně. Klid, i když nebude přicházet přirozeně nebo snadno, vždy zvítězí nad rozčilením. Abyste kritiku lépe zvládali, tohle je první a zásadní krok. Tímto klidným jednáním se vyhnete reakcím a slovům, kterých byste poté mohli litovat. Jste-li zklidněni, můžete postupovat dál.
2. Poslouchejte
Než začnete reagovat, nechte danou osobu dokončit, co potřebuje říct. Pokud tak neučiníte, budete vypadat útočně a druhá osoba se může naštvat. Zůstaňte zticha, dokud neskončí svůj proslov. Teprve když druhého vyslechnete, můžete přemýšlet o tom, co řekl. Věnujte chvíli přípravě odpovědi. Proč čekat? „Kdykoli vás někdo kritizuje, hodnotí vás podle konkrétních standardů, ať už jsou to jeho vlastní, nebo standardů organizace. Mnoho lidí spojuje slovo „kritika“ výhradně s negativní zpětnou vazbou, což však není pravda. Je dobré si uvědomit, jestli se jedná o konstruktivní kritiku, nebo ne. I podle toho pak budete reagovat,“ vysvětluje psycholožka Debra Wilson zaměřující se na psychologii zdraví. Schopnost slyšet a skutečně naslouchat názorům lidí, i když jsou negativní, zlepšuje vztahy, výkon a vyjednávací schopnosti.
3. Požádejte o čas
Jestliže jste kritizující osobu vyslechli a cítíte, že odpověď na její slova není snadná, řekněte jí, že potřebujete čas na přemýšlení o tom, co právě pronesla. Ideálně do druhého dne. Pokud se však jedná o náhodného člověka, pak odejděte. A proč čekat s reakcí? Po nějaké době vnímáme situaci a kritiku jinak než v danou kritizovanou chvíli, kdy jsme ovládáni emocemi a na útok reagujeme většinou útokem, nebo únikem. Naše reakce na kritiku by se však měla lišit v závislosti na záměru. „Je důležité v životě rozlišovat lidi, kteří pro nás opravdu chtějí to nejlepší. Pokud ano, pak by kritika měla být dialogem,“ vysvětluje Barbara Greenberg.
4. Zhodnoťte, o jakou kritiku se jedná
Při přemýšlení o kritice posuďte, zda je poskytnutá zpětná vazba konstruktivní, nebo destruktivní. Existuje totiž několik faktorů, které byste měli vzít v úvahu před jakýmkoli rozhodnutím. Jaká je osoba, která vás kritizuje? Zajímáte ji? Jste pro ni důležití a myslí na to, jak byste se mohli posunout, a chce vám dát návod, jak na to? Nebo se jedná o vyšší autoritu, která jedná ze své pozice a chce vás ponížit? Na kritiku reagujte po těchto zhodnoceních. Jedná-li se o lidi, kteří vás mají rádi, podívejte se na jejich komentář jako na dialog, a pokud se vám nelíbí, dejte jim vědět, co si o tom myslíte.
5. Poděkujte
Za kritiku děkovat? Ano, těm, kteří poskytují tu konstruktivní. Děkujte každému, kdo vám nabízí smysluplnou zpětnou vazbu, protože chce, abyste uspěli. I když může být bolestivé poslouchat, co jste udělali špatně, pochopte jejich motivy a poděkujte jim. Podstatu důležitosti konstruktivní kritiky vystihují v knize Hlavně v pohodě Liz Fosslien a Mollie West Duffy. „Připomeňte si, že abyste se mohli zdokonalovat, kritickou zpětnou vazbu potřebujete. Okamžité potěšení z pochvaly je tak příjemné, že příležitost se něco naučit často ochotně vyměníme za snadný úspěch, který posiluje naši pozitivní představu o sobě samých. Ale když na věci začneme pohlížet z hlediska vývoje, umožní nám to přijímat kritiku jako příležitost se zlepšovat.“
6. Omluvte se
Ne vždy, jen když opravdu cítíte, že chyba vznikla kvůli vaší slabosti. Omluva je jasným znamením, že můžete převzít odpovědnost, a nikoli, že se jí vyhýbáte. Rovněž mění situaci z bojového režimu na spolupráci. Možná budete muset jednou za čas umlčet kritiky tím, že jim řeknete, že chápete, že jste nesplnili jejich očekávání, ale příště vám to půjde lépe. Můžete je také zároveň požádat, aby vám poskytli příklady, kde se máte zlepšit. Místo obecné fráze, že jste líní, chtějte oblast, kde máte tedy být více aktivní. Víc se zapojovat do týmové práce? Podílet se na konkrétní domácí činnosti?
7. Ukažte svůj pohled
Dva lidé, dva pohledy. Proto je dobré říci kritikovi, co si myslíte o daném problému i vy. Smířlivé vztahy mezi lidmi jsou dobré, ale ne za každou cenu. Přílišná vstřícnost, aby nedocházelo ke konfliktům, však není jediným východiskem. K vyřčení svého názoru, jak situaci vidíte, zvolte vhodné načasování. Rozhodně ne mezi dveřmi, když nastupujete do auta. Mluvte tedy, když máte šanci být vyslechnuti, laskavým tónem: „Je to těžké, ale vyslechni mě.“ Tak jako vy chcete ukázat svůj pohled, zkuste mít trochu empatie i k člověku, který s vámi mluví. Možná si myslí, že mluví zdvořile, i když je ve skutečnosti agresivní. Nebo může být tak nervózní, že může příliš mluvit. Za jeho chováním může stát mnoho věcí.
8. Veďte si úsměvný soubor (nebo složku)
Dopadla na vás dnes něčí kritika? Nepříjemné pocity zaženete či zkrotíte, když si pro sebe ten den dopřejete něco hezkého. Ať už je to malý dárek, dobré jídlo nebo relax. Autorky knihy Hlavně v pohodě Liz Fosslien a Mollie West Duffy doporučují mít vždy někde při sobě „složku vlastních pozitiv a pochval“. „Zapisujte si příznivé komentáře, které dostanete. Ukládejte si emaily, v nichž vám kolegové děkují za vaši práci. Kritika přetrvá déle než chvála, a tak možnost si rychle připomenout, co jste dělali dobře, vám pomůže přestát horší chvíle, které nutně přicházejí.“ Klidně si takovou složku vytvořte v mobilu, počítači či diáři. A když bude ouvej, začtěte se.
Jakým chováním si ničíme partnerské vztahy? Co děláme špatně?
Test osobnosti: Co uvidíte na obrázku jako první, odhalí vaše slabiny v lásce
