...

... Zdroj: iStock.com

Pravidla ženského přátelství: Odhalte své slabosti, ale také nastavte hranice

O tom, že holčičí přátelství je plné úskalí, slýcháváme už od školky. Pokud v těchto komplikovaných vztazích umíme chodit, získáme spojení na život a na smrt. V opačném případě si vydobudeme i stejně intenzivní zášť.

Bez ohledu na to, jak moc korektní si přejeme být, ženské přátelství je náročné. Odmalička jsme totiž vychovávány k tomu, abychom spolu soupeřily. Vždyť vyhrát může jen jedna z nás – ta nejlepší, nejkrásnější, nejšikovnější, s nejlépe uvázanými culíčky a nejhezčím výkresem. Ženám je často vytýkáno, že nejsou schopné „být parťáky“, ale to není žádná biologická danost, nýbrž pravidla společnosti, kterou dříve řídili výhradně muži.

A zatímco pánové se spolu přátelí na věky věků, a když je potřeba vyčistit vzduch, tak si dají jednoduše do zubů, dámy si moc na otevřené konflikty nepotrpí, spíš mistrně intrikují, bryskně vytvářejí domněnky, a pokud mají k některé ženě výhrady a připomínky, tak je řeší s kdekým, většinou ale zásadně ne s tou dotyčnou, které se to týká. V takovém nastavení žijeme celý život a připadá nám přirozené. Už se nezamýšlíme nad tím, že se jedná o stereotypy, do jejichž škatulek se podvědomě snažíme zapadnout.

Podle americké psycholožky Lindy Weinberger má přátelství svá pevná pravidla, která jsou spojena s loajalitou, stabilitou a důvěrou. Je ale zásadní, aby se podle tohoto kódu chovaly obě strany, protože pokud si například vy na kamarádčiny trable vždy čas najdete a jste ochotna jí kdykoli pomoct a podpořit v jejím konání, kdežto ona na vaše starosti reaguje obvykle jen vlažným zájmem a všemožně dává najevo, že na světě jsou mnohem zajímavější věci než zrovna vaše potíže – váš vztah se po čase vyčerpá.

Právě podle studie Lindy Weinberger, kterou prováděla s dalšími kolegy sociology, se testované ženy shodly také na tom, že po svých přátelích požadují mnohem víc důvěry a blízkosti. Což je také jeden z důvodů, proč jsou holčičí kamarádství tak složitá – toužíme po podpoře a pevných vazbách, ale od dětství jsme v duchu doby vedeny k individuálním úspěchům, přičemž například talent nebo atraktivitu jiné dívky vnímáme podvědomě jako ohrožení.

Pravidlo křehkosti aj.

Ve složitosti ženského přátelství se snažíme zorientovat pomocí často nepřehledných pravidel, mezi která patří i „pravidlo křehkosti“. Abyste získala kamarádku, musíte se před ní umět otevřít a ukázat svá slabá místa. Dalším bodem je emocionální podpora, kterou přítelkyně od sebe očekávají. V okamžiku, kdy v takovém aspektu selžete, hrozí ukončení vztahu.

Dalším schématem jsou role. Nezřídka to u kamarádek funguje tak, že jedna je v pozici ochranitelské, dává rady, naslouchá a zachraňuje. A druhá je naopak v roli dětské, kdy dává najevo, že bez názoru přítelkyně nemůže udělat žádné rozhodnutí. „Začala jsem chodit na terapii a došlo mi, že si nechávám od Heleny vše schvalovat,“ vypráví moje známá Amalie. Se spolužačkou z vysoké tvořily dvojici kamarádek na život a na smrt. Do té doby, než Amalie kvůli problémům s partnerem vyhledala psychologa a na jeho sezeních odkryla své další emoce. Helena jí najednou připadala v některých momentech příliš dominantní a direktivní, přesně taková, jako její matka. Když ale své nejlepší kamarádce v názorech oponovala, Helena si chování Amalie vyložila jako zradu. Dnes se spolu už nekamarádí ani na Facebooku.

Před kamarádkou se musíte otevřít, ukázat slabá místa i umět poskytnout emocionální podporu.

Podle Lindy Weinberger mezi další pravidla ženského přátelství patří umět odhadnout, kdy si můžete dovolit dát nevyžádanou radu. V případě, že takový moment takzvaně „nevychytáte“, bude oheň na střeše. „Jako problematické vnímám, že řada mých klientek si plete kamarádku s psychoterapeutem. Nechápe, že nikdo, ani vaše nejbližší přítelkyně, není povinen vždy reagovat tak, jak vy potřebujete,“ vysvětluje psycholožka Jana Pokáčová.

Také jedním dechem dodává, že zpravidla bychom neměly kritizovat partnera naší kamarádky. „Tady také často zaznamenávám rozkol – jedné přítelkyni se nelíbí protějšek té druhé a dává to najevo, třeba i pasivně agresivně. Respektovat volbu naší kamarádky je ale základ dospělých vztahů. Až na výjimky, jako je psychické či fyzické týrání, není ve vašich kompetencích vstupovat do vazby mezi přítelkyní a jejím vyvoleným,“ dodává Jana Pokáčová.

Empatie především

I když se některá přátelství jeví jako nesmírně pevná, ve skutečnosti tak stabilní nejsou. Přitom nezáleží tolik na tom, zda se s dotyčnou známe od školky, nebo jsme se potkaly v posledním zaměstnání. Čas nehraje takovou roli jako intenzita zážitků. Ale i přesto, že přátelství jsou velmi důležitá pro naši psychickou stabilitu a naplňují naši potřebu po důvěře, bezpečí a formují naši identitu, jsou tyto vztahy velmi proměnlivé. Také se dají snadněji nahradit než jiné, například partnerské nebo rodinné. Z podstaty své komplikovanosti, která je daná nikoli nějakou předepsanou biologickou normou na základě pohlaví, ale společenským kontextem, vyžadují ženská přátelství velkou dávku empatie, diplomacie a také nastavení vlastních hranic. Z takového přístupu ale vytěžíte v každém vztahu, nejen v tom s kamarádkou.

Další skvělé články najdete v novém vydání časopisu Moje psychologie. Kupte si ho v naší on-line trafice iKiosek.cz! Dnes objednáte, zítra už ho máte ve schránce. A doprava je zdarma.