Prezident Petr Pavel u příležitosti státního svátku 28. října vyznamenal na šest desítek významných českých osobnostní, mezi nimi i řadu žen. Nejvyššího ocenění – Řádu Tomáše Garrigua Masaryka – se dočkaly zpěvačka Marta Kubišová, lidskoprávní aktivistka Jarmila Stibicová a Zdena Mašínová, sestra členů odbojové skupiny bratří Mašínů. Které další ženy se mohou pyšnit metálem?
Prezident Petr Pavelmá za sebouprvní rozdávání státních vyznamenání v roli hlavy státu. Pavel vyznamenal celkem 62 lidí, mezi nimi bylo i mnoho inspirativních, úspěšných a odvážných žen. Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy – druhé nejvyšší státní vyznamenání – prezident propůjčil Zdeňce Mašínové mladší, dále lidskoprávní a politické aktivistce Jarmile Stibicové a také zpěvačce Martě Kubišové. Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy Pavel propůjčil bioložce, socioložce a environmentalistce Haně Librové.
TIP NA VIDEO: Které ženy patří mezi největší ikony feminismu?
Kubišová je zpěvačka, herečka, moderátorka a také signatářka Charty 77, která měla během totalitního režimu zakázáno vystupovat. Její píseň Modlitba pro Martu se stala po okupaci vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 symbolem národního odporu a sama Kubišová byla o dvacet let později jednou z nejvýraznějších tváří sametové revoluce. Kubišovou již dříve vyznamenal bývalý prezident Havel: ten jí v roce 1995 udělil medaili Za zásluhy II. stupně.
Medaili Za zásluhy I. stupně v oblasti vědy získaly vědkyně a pedagožka Hana Dvořáková, imunoložka Helena Tlaskalová-Hogenová a lékařka Věra Vávrová. Medailí Za zásluhy I. stupně v oblasti sportu prezident ocenil bývalou krasobruslařku Evu Graham Romanovou a horolezkyni Dinu Štěrbovou. MedaileZa zásluhy I. stupně v oblasti kultury, výchovy a školství byla jako vůbec první Romce v historii udělena zpěvačce a pedagožce Idě Kelarové. Ta byla na vyznamenání nominována už loni, nominaci ale odmítla s tím, že nechce metál přebírat z rukou Miloše Zemana.
Medailemi Za zásluhy v oblasti umění byly vyznamenány operní pěvkyně Magdalena Kožená a in memoriam také akademická malířka Květa Pacovská. Medaile Za zásluhy v oblasti kultury připadla dokumentaristce Olze Sommerové, medaile Za zásluhy v oblasti kultury a umění pak prozaičce a scenáristce perzekuované komunistickým režimem Evě Kantůrkové.
Prezidenti mohou udělit či propůjčit Řád bílého lva, Řád T. G. Masaryka a medaile Za zásluhy a Za hrdinství. Nejvyšším státním vyznamenáním, tedy Řádem bílého lva, byly dosud oceněny pouze čtyři ženy. V roce 1996 jej prezident Václav Havel udělil britské královně Alžbětě II., o rok později ji následovala americká diplomatka českého původu Madeleine Albright. V roce 1999 pak řád z Havlových rukou převzala někdejší britská premiérka Margaret Thatcher. A v roce 2021 ocenil prezident Miloš Zeman herečku Jiřinu Bohdalovou.
V následujících kapitolách najdete 10 inspirativních žen, které byly v minulosti vyznamenány prezidentem České republiky. >>>
Pokračování 2 / 11
Milena Jesenská
Vyrůstala ve společnosti Maxe Broda, ve dvaceti se na truc otci vdala za o deset let staršího literáta, utekla do Vídně – a tam skrze dopisování do českých časopisů nastartovala kariéru první slavné a úspěšné české novinářky. Milena Jesenská, která patřila k osudovým ženám Franze Kafky (jejich vztah byl čistě korespondenční, Jesenská překládala Kafkovo dílo do češtiny, navzájem se ale významně ovlivnili), se po návratu do rodné Prahy etablovala na zdejší literární scéně a kromě Peroutkovy Přítomnosti psala třeba do Lidových novin či Národních listů. Po narození dcery, kterou po rozvodu s druhým manželem vychovávala sama, se u ní rozmohly potíže s revmatismem a stala se závislou na morfiu. Během druhé světové války aktivně pomáhala tuzemskému protinacistickému odboji, za což skončila v koncentračním táboře Ravensbrück, kde v roce 1944 zemřela. Řád Tomáše Garrigua Masaryka jí roku 1996 udělil prezident Václav Havel.
Pokračování 3 / 11
Irena Bernášková
Irena Bernášková, mezi přáteli a spolupracovníky zvaná Inka, byla česká novinářka a odbojářka, která za druhé světové války položila svůj život za boj proti německé okupaci. Začínala výrobou a šířením protinacistických letáků, posléze psala pro odbojářský časopis V boj a pomáhala lidem pronásledovaným gestapem utíkat přes hranice na Slovensko. Sama proslula tím, že při výsleších vždy vzala veškerou vinu na sebe a nikoho neprozradila. Nacisté na oplátku vyvraždili celou její nejbližší rodinu, sama Bernášková byla jako první Češka odsouzená k trestu smrti lidovým soudním dvorem v Berlíně popravena gilotinou roku 1942. Medaili Za hrdinství in memoriam jí v roce 1998 udělil prezident Havel.
Další statečnou nositelkou medaile Za hrdinství je československá válečná veteránka a příslušnice Ženských pomocných leteckých sborů Anděla Haida, již během pracovní návštěvy Spojeného království v roce 2017 ocenil prezident Zeman (Haida zemřela necelý rok poté). Medaili Za zásluhy rovněž roku 2001 prezident Havel udělil novinářce Albíně Wiesenbergerové-Palkoskové, která byla pouze za podezření z napomáhání uprchlíkům přes československé hranice v roce 1949 odsouzena k patnácti letům vězení: na Pankráci nakonec strávila jedenáct let.
Pokračování 4 / 11
Olga Havlová
Je třeba obšírně představovat první českou první dámu? Ikonická a obdivuhodná žena obrovského intelektu, s tvrdohlavou povahou i nenapodobitelným osobním kouzlem první dámou nikdy být nechtěla, přesto nechtěně vytvořila vzor, jak by někdo v takové pozici měl vypadat a jak by se měl chovat. Původně proletářská holka ze Žižkova, později důležitá osobnost československého disentuOlga Havlová po boku manžela nerada absolvovala veřejné státnické akce, proto veškeré svoje prostředky a úsilí věnovala charitě: založila Výbor dobré vůle, jehož posláním dodnes zůstává pomoc lidem, kteří se pro svůj nepříznivý zdravotní a sociální stav těžko včleňují do společnosti a nemohou se bez pomoci druhých sami o sebe postarat. Olga Havlová zemřela roku 1996, Řád Tomáše Garrigua Masaryka jí o rok později in memoriam udělil její muž.
Pokračování 5 / 11
Eliška Junková-Khásová
Narodila se jako Alžběta Pospíšilová, svět ji ale poznal jako Elišku Junkovou (později Junkovou-Khásovou), českou automobilovou závodnici. Ve 20. letech 20. století byla nejrychlejší ženou světa a jako jediná dáma v historii Grand Prix se dokázala vyrovnat nejlepším jezdcům této soutěže. Junková začínala jako spolujezdkyně svého prvního manžela Čeňka, velmi rychle se ale osamostatnila. Jejím největším úspěchem bylo 5. místo v závodě Targa Florio z roku 1928. Medaili Za zásluhy jí v roce 2019 in memoriam udělil prezident Miloš Zeman.
Nositelkami státních vyznamenání je i spousta dalších českých významných sportovkyň. Už v roce 2003 dostala medaili Za zásluhy například Dana Zátopková, v roce 1995 Věra Čáslavská, v roce 2017 Martina Sáblíková a roku 2018 Ester Ledecká.
Pokračování 6 / 11
Hana Hegerová
Carmen Mária Štefánia Beatrix Farkašová, známější jako Hana Hegerová, královna českého šansonu s neuvěřitelným talentem pro dramatickou interpretaci zpívaných textů, se může pyšnit hned dvěma státními vyznamenáními. Medaile Za zásluhy III. stupně jí byla udělena v roce 2002 prezidentem Václavem Havlem. V roce 2014 jí pak prezident Zeman udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy. Hegerová se narodila do rodiny bankovního ředitele, sama se chtěla stát ekonomkou, kvůli třídnímu původu jí ale studium bylo znemožněno, a tak skončila ve fabrice. V 50. letech 20. století absolvovala herecký kurz a po svatbě s divadelním ředitelem Daliborem Hegerem definitivně zběhla na prkna, která znamenají svět. V Praze začínala v divadle Rokoko, pro její kariéru mělo ale zásadní význam divadlo Semafor, kde působila v 60. letech. Tehdy se jí také podařilo vystoupit v pařížské Olympii, což jí vyneslo přezdívku Edith Piaf z Prahy.
Pokračování 7 / 11
Mary Robinson
O Mary Robinson, vůbec první ženě v historii na postu prezidentky Irska, jste možná neslyšeli, díky ní je ale turisty vyhledávaná země leprikónů a zeleného piva o tolik svobodnější a modernější. Byla to právě někdejší právnička, která se v prezidentském úřadu zasloužila o dekriminalizaci homosexuality, legalizaci užívání antikoncepce a legalizaci rozvodů, jež byly v kraji se silně katolickými konzervativními kořeny zcela zakázané až do poloviny 90. let. I díky tomu zůstává mezi obyvateli nejpopulárnější prezidentkou v historii státu. Za zásluhy ve státnické úloze byla oceněna mnohokrát, v roce 2003 také českým prezidentem Havlem, který jí propůjčil Řád T. G. Masaryka I. třídy.
Pokračování 8 / 11
Libuše Šafránková
Představitelku legendární filmové Popelky a mnoha dalších ikonických rolí, často označovanou za nejkrásnější českou herečku, vyznamenal v roce 2015 prezident republiky Miloš Zeman medailí Za zásluhy o stát v oblasti umění I. stupně. Šafránková se tehdy slavnostního ceremoniálu nezúčastnila ze zdravotních důvodů (byla jí diagnostikována rakovina plic) a na Hrad za sebe poslala sestru Miroslavu Šafránkovou-Drozdovou.
Medailí Za zásluhy byla vyznamenána celá řada populárních tuzemských hereček. V roce 2002 ji dostala Stella Zázvorková, v roce 2004 Jana Brejchová, v roce 2006 Iva Janžurová a v roce 2010 například Hana Maciuchová.
Pokračování 9 / 11
Blanka Wichterlová
Velká osobnost české vědy v oblasti fyzikální chemie Blanka Wichterlová byla medailí Za zásluhy II. stupně vyznamenána v roce 2010 prezidentem Václavem Klausem. Wichterlová se téměř celou svou kariéru věnovala vědecké práci v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd ČR, kde se zabývala analýzou a vývojem katalyzátorů pro chemické procesy. Je autorkou desítek článků publikovaných v tuzemských i zahraničních odborných časopisech, autorkou pěti patentů a matkou dvou dospělých synů.
Pokračování 10 / 11
Jiřina Šiklová
Uznávaná socioložka a publicistka, zakládající členka katedry sociologie na FF UK, jedna z nejvýznamnějších českých feministek a nejvýraznějších postav genderových studií, disidentka a signatářka Charty 77 Jiřina Šiklová zemřela v roce 2021. Svým životem a zapáleností pro věci, jimž věřila, ale inspiruje dál – a snad bude inspirovat i další generace. Vysokoškolsky vzdělaná idealistka, která byla po odchodu z KSČ vyhozena z univerzity a donucena pracovat jako uklízečka, se nenechala zlomit a věnovala se samostudiu. I díky tomu zůstala kapacitou ve svém oboru. Od 70. let spolupracovala s Petrem Pithartem na distribuci zahraničních i exilových knih do tehdejšího Československa. Po sametové revoluci byla pozvána zpět na FF UK, posléze založila, vedla a podporovala Centrum a knihovnu Gender Studies v Praze, které vzniklo přímo v jejím bytě. V roce 1999 jí prezident Václav Havel udělil medaili Za zásluhy I. stupně.
Pokračování 11 / 11
Anna Šabatová
Další signatářka Charty 77 a v roce 1986 její mluvčí Anna Šabatová se celoživotně zabývá ochranou lidských práv. V letech 2008 až 2013 byla předsedkyní Českého helsinského výboru, z pozice zástupkyně veřejného ochránce práv se vypracovala až na ombudsmanku, kteroužto funkci vykonávala od roku 2014 do roku 2020. Studovala filozofii a historii, v 70. letech byla za šíření protirežimních letáků a výrobu samizdatu odsouzena ke třem letům vězení. Po revoluci se vrhla nejen na dráhu státní úřednice, ale měla také politické ambice. Jejich dosavadním vrcholem je její kandidatura v komunálních volbách do zastupitelstva hlavního města Prahy z roku 2022. Anna Šabatová je mimo jiné maminkou novinářky a spisovatelky Saši Uhlové. Medailí Za zásluhy I. stupně Šabatovou roku 2002 vyznamenal prezident Havel.
