Znáte české vědkyně? Tyto instagramové účty se vyplatí sledovat

Na 11. února každoročně připadá Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Je připomínkou toho, že i dámy svými výzkumy a objevy mění svět, i když při tom čelí spoustě překážek i hluboce zakořeněným stereotypům. À propos, znáte některé české vědkyně? Jestli tápete, máme pro vás tipy, co a koho nenásilně sledovat na sítích i po zbytek roku.

Každý rok si 11. února připomínáme ty, které svůj život a kariéru zasvěcují vědě. Proč je to potřeba? Podle OSN jsou ženy ve vědě zastoupeny jen z jedné třetiny, ještě méně jich pak najdete ve vedeních univerzit nebo vědeckých pracovišť. S tím se tradičně pojí i problematika platové nerovnosti – americký Národní úřad pro ekonomický výzkum například zjistil, že mezi nejlépe placenými výzkumníky najdete jen 24 % žen. Pokud se zaměříme na Česko, jsou čísla ještě o trochu horší. Zatímco na magisterských oborech je podle studie z roku 2017 zastoupeno krásných 60 % žen, na doktorských je to již jen 45 %. Těch, které se dají na dráhu výzkumnic, je již jen 27 %.

TIP NA VIDEO: Připomeňte si život Boženy Němcové – spisovatelky, která předběhla svou dobu

Věda a výzkum totiž vyžadují obrovské množství času, osobního nasazení a soustředěné práce, což se špatně kloubí s mateřstvím a ještě hůře s mateřstvím v období pandemie. I když některé vědkyně díky koronavirové krizi dostaly šanci a dnes je zná celý svět – třeba Özlem Türeci, lékařku, imunoložku a spoluzakladatelku společnosti BioNTech, která vyvinula vakcínu Pfizer – jiné ve svých domácnostech bojovaly o každou volnou minutu. Výsledkem bylo, že ženy v posledních dvou letech méně publikovaly, ale klesl i jejich počet na vedoucích pozicích.

Loading

„Vysvětlení je logické, byť není fér: ženy, zejména ty na začátku kariéry a ty, které pečují o děti, nemají čas se pouštět do nových výzkumů, stěží zvládají skloubit domácnost, péči o děti a práci na svých původních projektech či vlastní výuku na univerzitách,“ přibližuje ve svém článku Stres, přetížení, frustrace. Jak pandemie kosí české vědkyně oborový magazín Universitas, který se problematice věnoval i v sérii rozhovorů s českými vědkyněmi.

Loading

Jestli je vám svět vědy na hony vzdálený, naprosto rozumíme. Je obdivuhodné, když někdo zkoumá, jak ochladit látku na teploty miliardkrát nižší, než jsou v mezihvězdném prostoru (za tímto výzkumem stojí Lucie Augustovičová). Současně je ale super, když se někdo snaží přiblížit své nevšední či odborné znalosti širšímu publiku třeba prostřednictvím populární infografiky. Na rozdíl od medicíny nebo výživy mají některé vědní obory na sociálních sítích ještě co dohánět. I zde se ale dají najít účty a popularizátorky, které se vyplatí sledovat. Až za rok zase uslyšíte o ženách a dívkách ve vědě, budete v obraze.

Článek pokračuje na další straně. >>>