Rozejít se, nebo ne? Proč zůstáváte ve vztahu, když jste nešťastná?
Moc dobře víte, že už to dlouho není ono. Kamsi vyprchalo to okouzlení, ale i důvěra a zájem. Cítíte lhostejnost či touhu být úplně někde jinde a s někým jiným. Doma se vedle sebe pohybujete jak stíny a mluvíte spolu účelově. Tak proč neodejdete?
Mám jednu kamarádku, Lenku. Má dvě děti, holky v pubertě, neproblematické a šikovné. Holky chodí na vybrané školy, učí se jazyky. A taky má Lenka velký dům, kde má svůj ateliér, protože ráda maluje a tvoří a sem tam vydá nějakou didaktickou knihu. A taky má Bechtěrevovu nemoc, ale povětšinou funguje normálně, má dny bolestí, ale i dny pohody. Zvládá se starat o dům, vozit holky do školy a mít velmi náročné zaměstnání. Jo a také jsem zapomněla, má manžela Pavla. Proč o něm mluvíme až naposledy?
Často bývá v zahraničí, když má kontrakt, tak i několik měsíců, ale doma má kamery, kterými vidí i z míst za oceánem, co se doma děje. Když je pak doma, často přijde s nápadem a převrtá celou zahradu nebo chce stavět pec či zavést do domácnosti nějakou elektrověcičku. Takové ty obyčejné všední věci pro něj moc nejsou. Když se Pavel vrátí, pro Lenku je to spíš přítěž. Na poli rodinném ani milostném se zkrátka nepotkávají, ale neustále spolu žijí. Lenka není šťastná, je unavená, sní o menším domě v přírodě a láskyplném obětí. Tak proč neodejde? Vždyť ten vztah je o ničem?
Poznáváte některé své známé? Párů s podobnou atmosférou je spousta, ale proč nikdo z nich neodchází? Proč zůstávají v takovém nefunkčním vztahu?
Dle columbijského psychoterapeuta a pedagoga Richarda B. Joelsona, který se věnuje psychoterapii párů, existuje několik možných vysvětlení, ke kterým se přiklání i zkušenosti jiných terapeutů a potvrzují je i dotazníková šetření. V mnoha případech jde i o jejich vzájemnou kombinaci. Nejčastěji bývá uváděno těchto pět důvodů, které lidé zmiňují v souvislosti s neschopností či nemožností odejít ze vztahu.
1. "Rozvod je příliš drahý."
Někteří lidé určitou dobu uvažují o odchodu a rozvodu. Ale než se rozhodnou jednat, doslova kalkulují a výsledná finanční bilance pro ně není moc příjemná. A tak ustrnou v myšlence, že zůstat spolu je jednodušší a levnější, proto tedy i lepší. Možná tohle je důvod i Lenky. Kdo by platil školy a kroužky dětí? A což teprve to veškeré finanční vypořádání, náklady na právní odloučení, právník, jejich majetek není malý. Jenže ona je umělkyně a kreativec a tohle ji děsí.
2. "Musíme zůstat společně kvůli dětem."
To je pochopitelný důvod. Často ho supluje „odejdu, až děti vyrostou“. Nicméně řekněme si, na kolik je vhodné, skvělé a motivační, když jsou děti vychovávány nešťastnými lidmi, mnohdy i takovými, kteří k sobě cítí nenávist. „Děti, které jsou vystavené nepřetržité slovní i fyzické bitvě, obvykle bývají velmi poznamenané jak v psychickém, tak fyzickém vývoji. Stejně tak bezkonfliktní sňatky, které jsou emocionálně ploché bez radosti a žádné náklonnosti, nemusí nabízet prostředí, ve kterém se mohou děti zdravě vyvíjet. Existují také páry, které používají "v zájmu dětí" jako omluvu za to, že se sami bojí udělat krok a myslí na své pohodlí," vysvětluje psychoterapeut Richard Joelson.
3. "Náš vztah je dostatečně dobrý (nebo není dost špatný)."
Mnoho lidí vidí odchod ze vztahu jako extrémní čin, kterému je potřeba se vyhnout za každou cenu, takže jakékoliv důvody pro jeho ukončení nemusí být dostačující či tak výrazné, aby způsobily emocionální nebo fyzické utrpení. Zkrátka dost se netrápí. Vždyť je to normální. Sami si říkají: “Vždyť kolegyně taky nepřekypuje manželským štěstím a nerozvádí se.“ A s touhle myšlenkou a odůvodněním zůstávají.
4. "Je to příliš trapné a nechci přiznat selhání."
Když Richard Joelson vzpomíná na své pacienty, častým jevem, proč neopouštěli své partnery a partnerky bylo, že měli strach ze selhání. Co tomu řeknou široká rodina, v práci, kamarádky? Jak budu vypadat rozvedená v rodině, kde to funguje všem? Nikdo nechce být černou ovcí, tou, kterou budou všichni řešit a na rodinných oslavách představovat „To je Maruš, ta rozvedená.“
5. "Neexistuje super úspěšný vztah."
Co k tomu dodat? Ano, nic není dokonalé, ale když něco stojí za starou belu, tak je rozhodně lepší odejít. S přístupem, že všude jsou nějaké mouchy, můžete přijít o krásný život. Těžko měřit, každý má jiné potřeby a přání, ale když vztah naši osobnost udusává, schovává do kouta, nedovolí jí nadechnout, těšit se, užívat si radosti plnými doušky, tak proč zůstávat. “Jeden pacient mi řekl, že "úspěšný vztah" byl oxymoron,“ říká Joelson.
Dle zmíněného psychoterapeuta ale vlastně nejčastější důvod vystihuje tento citát: "Bída, kterou znám a budu znát, je lepší než utrpení, že jsem sám." Není to trochu málo?