Neplodná ze stresu? Pozor, je to jinak!

O stresu dnes mluvíme ve spojitosti s každou nemocí. Má vliv i na neplodnost?

Když máte trable s otěhotněním, jedna z rad, které k vám doléhají ze všech stran, se stále dokola opakuje: „Hlavně buď v klidu, je to v hlavě. Relaxuj, harmonizuj, laď se sama na sebe. Vnímej své tělo, svou mysl. Opusť všechno, co tě stresuje.“

Ti, kteří vám to našeptávají, tak činí nepochybně proto, že vám chtějí předat cennou radu. Myslí to dobře. A také možná chtějí dát najevo, jak se orientují v lékařských poznatcích, protože stres a neplodnost jsou dvě velká témata téhle doby.

Důvody z dávnověku

A nejen téhle: Podle všeho dával do souvislostí stres a neschopnost počít už Hippokrates v pátém století před Kristem! Respektive naznačoval, že fyzické následky dlouhodobého stresu mohou vést ke sterilitě. Tedy, zřejmě nepoužil slovo stres, že! Nicméně viděl souvislosti mezi tím, jak se žena cítí, jak na to reaguje její tělo a jak se pak odvíjí její (ne)plodnost.

Na konci 19. století pak zase jistý doktor Edward H. Clarke z Harvardu začal rozvíjet teorie, že ženám ve spojitosti s plodností neprospívá to, jak jim přibývá příležitostí k práci nebo ke studiu. Byl si jistý, že pokud žena zvlášť tvrdě pracuje nebo se vzdělává, nemá tělo na reprodukci už dost energie. Rozumějte – bílá žena.

O ostatních se tehdy moc nemluvilo, o těch se jen vědělo, že jsou odolné, a tudíž plodné, i když musejí dřít jako kůň.

V loňském roce pak Robin E. Jensen, americká profesorka z Utahu, vydala knihu Infertility: Tracing the History of a Transformative Term, v níž se mimo jiné také zabývá tím, nakolik se proměňují důvody vedoucí k ženské neplodnosti. A když mluví o důvodech vydedukovaných doktorem Clarkem, říká, že jsou – no, přitažené za vlasy. S tím přetěžováním se, stresem a neplodností je to totiž trochu jinak.