Dnes si koupím tohle a pak ještě tamto...

Dnes si koupím tohle a pak ještě tamto... Zdroj: iStock

Jaké emoce ovlivňují naše nakupování? Kdy a proč utrácíme

Kdy utrácíte nejvíc? Když závidíte kolegyni její novou jarní garderóbu, nebo když chcete zahnat smutek? Emoce v našem hýření penězi hrají velkou roli. Jestliže nechcete zruinovat účet a chcete mít zdravý vztah k penězům, je dobré si ujasnit, jaký k nim máte vztah a co ho ovlivňuje.

Peníze nelze pouze schovávat pod polštář anebo tzv. vyhazovat oknem za zbytečnosti. Dle mentorky československých špiček Denisy Jedličkové je důležité nechat peníze proudit. Jenže toto žádoucí proudění často ovlivňují naše bloky spojené s financemi, vášnivé, ať už pozitivní nebo negativní, emoce a naše rozhodování, za co utratit je často jednání bez rozmyslu. Když ale budeme vědět, co nás tak silně ve vztahu k penězům ovlivňuje, můžeme zlepšit své rozhodování (nejen) v oblasti financí.

Strach

Tato emoce dobře prodává, údajně až pětkrát rychleji než pozitivní zprávy. Jen si vzpomeňte na první vlnu pandemie. Obchody byly téměř vyprodané. A ruku na srdce, i vy jste pod strachem a nervozitou raději vybavili svou ledničku i domácí drogerku. Avšak kromě zběsilého nakupování lidé také ve strachu mnohem více prodávají své investice. Ať jsou to nemovitosti, auta, zlato, nebo drahé kameny. Mají pocit, že musí vytvořit finanční zásoby. Což bohužel často vede k nesprávně načasovanému prodeji investic či aktiv. „Tomu čelím dvěma způsoby: Mám investiční plán a tzv. investiční horizont. Tedy čas, po který tuto investici mám ve svém majetku, a nemusím tak podléhat obavám, dokud nenastanou důvody pro prodej. A pak kupuji především věci, kterým rozumím či ve kterých jsem připravena se vzdělat,“ popisuje Gabriela Milfortová, regionální ředitelka společnosti Golden Gate, která se zabývá investicemi do fyzického zlata a stříbra.

Fenomén FOMO

Jde o označení z angličtiny, fear of missing out, tedy strach, že mi něco uteče. A tento strach jednoduše vede k tomu, že když se o něčem hodně mluví, lidé o danou věc projeví zájem, aby nezůstali pozadu. Nikoli proto, že by danou věc chtěli nebo se o ni skutečně zajímali. Jak říká Gabriela Milfortová, jedná se čistě o evoluční jev. „Zůstat mimo skupinu znamená stát se potravou. A to nikdo nechce. Všichni kolem vás mají nejnovější iPhone? Jak dlouho vydržíte být pozadu? A co naši influenceři? Chceme mít to, co mají oni, jinak nejsme dost cool a v obraze. Ať už je to bio kosmetika, bílý dlouhý trenčkot, domácí kompostér nebo šperky. Finanční odborníci nezakazují následovat trendy. Spíš upozorňují na to uvědomit si, zda je na danou věc ve vašem rozpočtu místo. Nebo si přečtěte recenze, zda stojí za to takovou věc mít.“

Finanční bloky

Co se vám vybaví jako první, když se řeknou peníze? Strach, nedostatek, negativní emoce, anebo příležitost, energie, či zodpovědnost? „Každý máme jiné nastavení mysli a společně s ním si neseme různou energii a postoj k určitým věcem. Peníze jsou o nastavení mysli. Jestliže máte s nimi spojené negativní emoce a v hloubi duše někde ukryté bloky z dětství, je víceméně jasné, že jich nebudete mít na rozdávání. Pro mne jsou finance energií, zodpovědností a zároveň nastavením mysli,“ sděluje postoj k penězům mentorka Denisa Jedličková. Popřemýšlejte, jaký vztah máte k penězům, jestliže je negativní anebo byste chtěli vydělávat víc, možná bude zakopaný pes ve vašem dětství.

„Nemáme peníze, to si nemůžeme dovolit, šetři a neutrácej tolik“ – tyto, ale i spoustu jiných frází jsme mohli slyšet od svých rodičů, ale i partnerů či známých. Bloky se nám zaryly do mysli a průšvih je na světě. „Většina bloků spojených s penězi vychází z rodiny. Peníze jsou také to, oč se rodiče dohadují nejvíce a neuvědomují si, jaké bloky tím svým dětem vytvářejí. A pak se to s námi táhne celý život a pro každého je spouštěč jiný. Naší vlastní zodpovědností je práce na sobě a najít to, proč si nedovoluji hojnost,“ sděluje Jedličková. Najít takový blok není často otázka několika minut, ale i delšího pozorování se při nakládání s financemi. Zkuste zjistit, kde může být blok, a začněte na něm pracovat. „Doporučuji spolupracovat s někým, kdo vám téma peněz pomůže rozšifrovat, být ve společnosti lidí, kteří už mají téma financí vyřešené. A nemějte strach si pokládat tyto otázky: Proč se bojím energie peněz? Proč jakmile mám dost peněz, tak je raději hned utratím? Proč nepřijímám peníze?,“ radí mentorka.

Touha po zisku

Strach ze ztráty je z psychologického hlediska větší než touha po zisku. Tento jev umí „zázračně“ vygumovat slovo zdarma. Dan Ariely ve své knize Jak drahé je zdarma popisuje, že většina transakcí v životě má svoje plusy a minusy, ale když je něco zdarma, máme tendenci na minusy úplně zapomenout. Cenovka zdarma má takový emocionální náboj, že cokoliv zdarma se nám rázem zdá mnohem hodnotnější, než jaké to doopravdy je. Za něco zdarma se přece žádná ztráta nekoná. Nebo ano? Jak tomu čelit? Především přijmout, že pokud něco fungovalo v minulosti, neznamená to automaticky, že to bude fungovat znovu! A nebát se rozhodnout nově, podle současných souvislostí. Říct si: „Ano, je to zdarma, ale to neznamená, že to musím koupit.“

Štěstí a vina

Všichni se chceme v životě cítit šťastní. A způsob, kterým zjišťujeme, co nás dělá šťastnými, je pozorování ostatních. A co vidíme všude kolem nás? Lidé s penězi jsou šťastní. Vidíme je na Instagramu, ve zprávách, v reklamách i ve filmech. Vidíme, jak se lidé stávají šťastnými, protože si koupili nové auto s nejnovějšími technologiemi nebo cestovali do exotického ráje, nechali si udělat kosmetický zákrok nebo vypili latte. A my se chceme cítit také tak, a tak se chováme jako oni. Naše mysl totiž poté racionalizuje, že získávání nebo dělání těchto věcí bude mít za následek štěstí. To je rovnice, kterou si podporujeme. A tak si koupíme nové auto, odjedeme na luxusní dovolenou, necháme si zesvětlit vlasy a pijeme designové latte. A jakmile tyto věci máme, cítíme se šťastní. Avšak brzy tento pocit nevyhnutelně odezní a po nadšení padáme do emocionálního minima. A tak získáváme pocit, že být zas šťastný vyžaduje novou koupi. A cyklus pokračuje. Sem tam se dostaví vina, že jsme moc utráceli, ale pocit, že abychom si udrželi štěstí, tak musíme utrácet za nové věci, přetrvává.

Jediným způsobem, jak zvítězit nad tímto začarovaným kruhem, je čelit mu přímo. Ujasnit si, co bychom měli dělat se svými penězi, uvědomit si své emoce a mít finanční plán. Gabriela Milfortová radí držet se osvědčeného finančního pravidla 1-7-2. „Když mám sto procent příjmů, tak jednička znázorňuje 10 procent. Ty bych jako první měla zaplatit sobě – udělat si radost. Sedm je 70 procent a jedná se o moje náklady. Tato oblast je často nejproblematičtější z celé rozvahy, protože řada lidí má náklady mnohem větší než příjem. A číslo dva je 20 procent, což je tvorba rezerv. Aby se nám nestalo, že peníze dojdou,“ uzavírá doporučení, jak vnímat své emoce ve vztahu k utrácení, generální ředitelka Golden Gate.

TIP NA VIDEO: Co nekupovat ve slevě a výprodeji?