Bez slunce bychom se neobešli, ale k tomu, abychom dostali do těla ze slunce vitamín D, stačí opravdu jen málo. Několik minut pobytu venku denně. Navíc se dokonce expozice slunečním zářením zvyšuje. Lidé stále častěji jezdí na zimní dovolenou do zemí, kde se mohou opalovat, a ke zvýšení expozice přispívá i to, že se zmenšuje velikost plavek.
UV záření jsou tři druhy
Sluneční záření má celou řadu různých účinků. Je to způsobeno tím, že se skládá z několika složek. Jednou z nich je infračervené záření, které je zdrojem tepla, jež cítíme. Pak je zde samozřejmě viditelné světlo a nakonec tři druhy UV záření. Všechny tyto složky se od sebe liší pouze vlnovou délkou – svým fyzikálním charakterem, který jim poskytuje jejich specifické vlastnosti. Riziko pro naši pokožku představuje právě UV záření, které je schopno ji poškodit.
Nejškodlivější je UVC záření
Nejnebezpečnější je ale UVC záření, je totiž pro živé organizmy smrtící. Naštěstí se ale až na zemský povrch nedostane. Jiné to ale je v případě UVA a UVB záření, která jsou příčinou změn na kůži včetně opálení. Ta dopadají až na zemský povrch, a to v poměru 95 : 5. Reakce kůže se liší podle toho, jaké záření na ni dopadá. V případě UVA záření jde zejména o jeho vliv na stárnutí kůže. Proniká do ní hluboko a narušuje její struktury a tím ztrácí kůže svou pružnost. Říká se tomu fotoaging. UVA záření je také původcem slunečních alergií a na svědomí má časnou pigmentaci, tedy uvolnění malého množství již připraveného kožního barviva melaninu.
UVB záření vyvolává takzvanou pozdní tvorbu pigmentu, tedy všem dobře známé opálení. To se dostavuje po 2–3 dnech od vystavení kůže slunečním paprskům. Při vyšších dávkách však UVB záření způsobuje spálení. Navíc záření, které pronikne do pokožky, pak také narušuje DNA kožních buněk a může způsobit vznik nádoru.
Kůže se umí bránit, ale jen částečně!
Naštěstí je ale kůže vybavena alespoň nějakými obrannými mechanizmy. Jakmile se vytvořený melanin dostane do kožních buněk, kterým se říká keratinocyty, vytvoří na buněčném jádře jakousi ochrannou pigmentovou čepičku. Zhnědnutí nás tedy před negativními účinky slunečních paprsků částečně chrání. Druhým obranným mechanizmem je keratinizace. Jde o zesilování svrchní rohové vrstvy kůže, která následně zabraňuje pronikání záření dále. Její zesílení je rekcí kůže na vystavení UVB záření. Například na dlaních je tato vrstva přirozeně asi 20krát silnější než na jiných částech těla, a riziko jejich spálení je tak mnohem menší.
Oba obranné mechanizmy se plně rozvinou během tří týdnů přiměřené dávky slunění. Přiměřenou dávkou se rozumí taková, která nezpůsobí zčervenání kůže. „I přesto, že kůže má vybudované jisté obranné mechanizmy, je zapotřebí se před účinky záření chránit. Ochranný prostředek by přitom měl mít jak UVA, tak UVB filtr. Pokud si s jeho výběrem nevíte rady, v lékárně vám ochotně pomohou. To platí i pro ošetření kůže po slunění,“ radí Veronika Orendášová z lékáren BENU.
Kožní nádory nejsou jen melanom
Tím největším nebezpečím, které nám může UV záření způsobit, je vznik zhoubného nádoru kůže. K těm nejčastějším nepatří melanom, ale méně známým basaliom a spinaliom. Jde o nemelanomové kožní nádory, nemají tedy typické hnědé zbarvení. Nejvíce se vyskytuje basaliom. Ten vypadá jako lesklý světlý uzlík či hrbolek na kůži. Místně infiltruje tkáň, ale nemá naštěstí sklon k metastázování – nešíří se do dalších částí těla. Jeho léčba je tak poměrně úspěšná. Spinaliom již metastázuje častěji, a je tak nebezpečnější. Navíc může růst takovým způsobem, že má destruktivní účinky na okolní tkáň.
Třetím druhem nádoru, na jehož vznik má vliv UV záření, je nechvalně známý melanom. Má tendenci často metastázovat, a je tak velmi nebezpečný. „Tím nejlepším způsobem, jak se vyhnout fatálním důsledkům tohoto onemocnění, je kromě ochrany před UV zářením pravidelná kontrola znamének u dermatologa, která by měla proběhnout jednou ročně, pokud lékař neurčí jinak,“ říká lékárnice Veronika Orendášová.
Melanom není nejčastější, ale nejčastěji se na něj umírá
Podle poslední Zdravotnické ročenky (2017) představují zhoubné nádory v průměru čtvrtinu všech úmrtí v ČR a druhou nejčastější příčinu smrti po nemocech srdce a cév. Na zhoubný melanom kůže, který velmi rychle metastázuje do dalších částí těla, zemře ročně v České republice okolo 400 osob. Nejčastějším zhoubným nádorem je nemelanomový kožní zhoubný nádor s 28 251 nahlášenými výskyty. U mnohem nebezpečnějšího melanomu kůže bylo nahlášeno 2 609 výskytů.
Ozónová vrstva chrání stále méně
Jistou ochranu poskytuje ozónová vrstva. Ta se nachází ve výšce 15 km tak, že je UVC záření absorbováno kyslíkem. Z obyčejné molekuly kyslíku O2 tak vznikne tříatomová molekula O3, tedy ozón. Pokud se ale O3 potká s oxidy dusíku, rozpadá se, jeho vrstva se ztenčuje a škodlivé záření přes ni může lépe procházet. K uvolňování oxidů dusíku dochází prakticky při jakémkoliv spalování, k největším zdrojům pak patří doprava a chemický průmysl.
Škodlivost ovlivňuje i nadmořská výška
Sílu slunečního záření, a tím i bezpečnou délku pobytu na slunci, ovlivňuje řada faktorů. K těm hlavním patří stav ozónové vrstvy, roční období, denní doba, zeměpisná poloha a nadmořská výška. Slunce má největší sílu mezi 11. a 14. hodinou. Jeho intenzita stoupá o čtyři procenta s každými 300 metry nadmořské výšky a je až pětkrát silnější v tropech než ve Skandinávii. Některé situace mohou účinky záření ještě zesílit. Odrazy od písku, vodní hladiny či sněhu zvyšují množství záření dopadajícího na kůži. Nevhodné je také osychání na slunci. Mokrá pokožka totiž umožňuje zvýšený průchod paprsků.
