Ilustrační fotografie

Ilustrační fotografie Zdroj: Profimedia.cz

Květná neděle nebo Modré pondělí. Znáte význam jednotlivých velikonočních dnů?

Velikonoce pro některé z nás představují především barvení vajec, dobré jídlo a pomlázkovou návštěvu. Stejně tak jsou ale také nejvýznamnějším křesťanským svátkem připomínajícím poslední dny života Ježíše Krista. Vyvrcholením velikonočního období je svatý nebo také pašijový týden. Jaké zvyklosti a tradice patří k velikonočním dnům, jak se jmenují a proč je dodržovat?

Po dlouhé zimě se všichni těšíme na příchod jara a oslavy Velikonoc s tím spojené. Svatý týden, který navazuje na čtyřicetidenní období půstu, je vzpomínkou na život, odsouzení a smrt Ježíše Krista. A kouzlo tradic dodává těmto svátkům nezapomenutelnou atmosféru. Víte, jaké jsou barvy jednotlivých dnů a proč se ve středu nesmíte mračit?

TIP NA VIDEO: Jak se Velikonoce slaví ve světě?

Video placeholde

Květná neděle

Svatý týden otevírá Květná neděle, která letos vychází na 2. dubna. Svůj název získala podle květů, které v tento den zdobí kostely. Jsou připomínkou Ježíšova příchodu do Jeruzaléma, kde jej lid vítal palmovými větvemi. Na našem území jsou tyto větve nahrazovány kočičkami, které jsou znamením života, naděje a vítězství. Posvěcené kočičky měly přinést štěstí, ochraňovat před zlou mocí a obsahovat léčivé účinky. Proutek posvěcených kočiček zapíchnutý v rohu pole měl zajistit dobrou úrodu po celý rok.

Modré pondělí

Na Modré pondělí se podle tradice kostely zdobily modrým a fialovým suknem. Jeho hlavní význam ale spočívá v tom, že si lidé mohli užít den odpočinku a volna. Bylo zakázáno vykonávat veškerou práci a nekonaly se žádné obřady. Název totiž vznikl z německého „blau“, což v překladu znamená nejen modrou barvu, ale také neschopný práce či podnapilý.

Žluté úterý

Po dni volna nastal čas důkladného úklidu domácnosti, který se konal na Žluté nebo také Šedivé úterý. Kromě zachování čistoty v obydlí měl tento úklid také symbolický význam ve smyslu zbavení se všech nečistot v životě. Bylo třeba zamést, vymést pavučiny a také umýt okna. Po umytí oken mohly do světnice opět vniknout sluneční paprsky, a proto dostalo úterý přívlastek Žluté. Žlutá barva totiž v křesťanství znamená boží světlo a věčnost.

Škaredá středa

Na Škaredou středu pokračoval úklid domácností a vymetaly se komíny od sazí, proto se jí také říká Sazometná. Čištění komínů mělo pomoct odehnat z domova všechny zlé duchy. Je to ale také den, kdy Jidáš zradil Ježíše a prodal ho za třicet stříbrných. S tím je spojena pověra, že kdo se v tento den bude mračit, bude se škaredit i po celý zbytek roku.

Zelený čtvrtek

V tento den kněží oblékali zelené roucho a hospodyně musely ještě před východem slunce zamést dům a smetí odnést na křižovatku, aby se v domě nedržely blechy. Koledníci vyráželi ven s řehtačkami za účelem symbolického vyhánění Jidáše. Ale hlavně je to den Kristovy poslední večeře. V tento den měl každý sníst něco zeleného. Připravovala se například česnečka s kopřivami a různé druhy nádivek. Jedl se také špenát nebo zelí a kuchyni provoněly čerstvě upečené jidáše. Kdo je snědl, ten měl být celý rok chráněn od hadího uštknutí i bodnutí hmyzem, jidáš ale nesměl být koupený. Jidáš vhozený do studny měl zajistit čerstvou vodu a dával se i dobytku, aby byl celý rok zdravý.

Velký pátek

Velký pátek je dnem smutku, klidu a přísného půstu. Den ukřižování Ježíše Krista. Ženy v tento den často vyrážely k potoku, protože voda na Velký pátek měla přinést krásu a svěžest. V kostele nehrají varhany ani se neslouží mše, místo toho se čtou pašije a lidé se modlí u božího hrobu. Podle pověry se v tento den také nesmí prát prádlo, protože by se máčelo v Kristově krvi, a nemělo by se hýbat se zemí, rýt nebo okopávat. Nesmělo se ani nic půjčovat, jelikož by věc mohla být očarovaná a přinést do domu smůlu. Velký pátek je považován za den zázraků, kdy se otevírají hory a vydávají své poklady, které jsou ale určené jen pro čisté duše.

Bílá sobota

Konečně nastává Bílá sobota, což znamená konec půstu. Bílá se jí říká podle roucha, které oblékali nově pokřtění. Stavení bylo třeba vymést novým koštětem, aby se v něm nedržel hmyz. Odpoledne bylo také zvykem honit po vsi Jidáše, na kterého lidé svalovali vše zlé. Nakonec průvod kostým Jidáše spálil. Na Bílou sobotu se také naposledy ozvaly řehtačky, protože večer se vracely zvony z Říma, kam odletěly na Zelený čtvrtek. V noci přichází mše připomínající Zmrtvýchvstání Páně, nejdůležitější událost Velikonoc. Dříve se tato oslava konala i celou noc a končila až za rozbřesku.

Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční)

Na Boží hod velikonoční přichází čas veselí a hodování. Mše se nese v duchu radosti, zpívají se velikonoční žalmy a hoří paškál – velká zdobená svíce, která se zapaluje jako symbol právě vzkříšeného Krista. Podle tradice by si v tento den měl každý obléct něco nového, aby ho beránek nepokakal. Na Boží hod velikonoční se také odpouštěly dluhy a neměla se vyžadovat otrocká práce. Pokrmy se světily a konečně se na stůl vrátily mléčné výrobky a maso. Hospodyně pekly mazanec a také velikonoční beránky jako připomínku oběti Ježíše Krista.

Velikonoční pondělí

Tradice chození s pomlázkou sahá již do dávných dob předkřesťanských. Chlapci rovnou vyšlehali nejen dívky, ale i muže a dobytek. Kdo nebyl vyšlehán, měl být příští rok líný, a hrozilo dokonce, že může uschnout. Naopak vyšlehání u žen znamenalo příslib zdraví, krásy a mládí, proto děvčata koledníky nedočkavě vyhlížela a za odměnu jim darovala malovaná vajíčka. Dříve se vajíčka malovala načerveno, a proto se Velikonočnímu pondělí často říkalo Červené. K tomuto dni neodmyslitelně patří bohaté pohoštění a chodívalo se také žádat o ruku.