Nepřestanu, dokud neteče krev: Proč si ve stresu ničíme pleť?
Nenípej si to, hlavně na to nesahej, nech to být! Rady, které posloucháme od puberty, čteme je v časopisech, říká nám je naše máma i kosmetička. Mají pravdu, ale když dojde na bolavý zarudlý pupínek, jsou naprosto k ničemu. Náš mozek, naše ruce a nehty to tak nemůžou nechat. Chvíle zatmění a je po všem. Pupínek vypadá strašně. Kolem něj rozoraná pleť, protože u jednoho zůstat nemohlo. Poznáváte se? Vítejte v klubu zvaném dermatilománie.
„Zpověď chronického nípače: Ahoj, tak jsem zase tady, zarudlá a strupovitá, nejde o nic nového, asi jako pro řadu z vás. Na vině je stres a pocit, že nemám věci pod kontrolou. Takže jsem se zaměřila na něco, co pod kontrolou můžu mít a moje nehty zamířily k mé pleti. Kosmetička a dermatoložka si jen povzdechly a započaly proces léčení,“ napsala loni v dubnu na Instagram Tallulah Willis k fotce, na které má několik červených pupínků. S dodatkem, že dostala velmi striktní instrukce, jak se má o svou pleť během následujících deseti dnů starat. Není to poprvé, co se dcera herců Bruce Willise a Demi Moore fanouškům se svým problémem svěřila, nicméně pořád je vzácné, že jde vůbec někdo s touhle kůží na trh.
TIP NA VIDEO: Jak se letos nechat ostříhat? Inspirujte se!
Pro dermatilománii, jak se tento problém odborně nazývá, je totiž příznačné, že se o ní moc nemluví. Ani veřejně, ani u vína s kamarádkou a často ani u psycholožky (i když může být důsledkem vašich problémů, jelikož poskytuje únik i uvolnění). A v popkultuře se tomu přiblížila maximálně Charlotte York, když v jedné epizodě Sexu ve městě přiznala, že někdy ráda zkoumá své póry pod zvětšovacím zrcadlem.
Jenže tohle nejsou jen póry a pupínky, tohle je intimní, nutkavá a bolavá obsese, která hraničí se sebepoškozováním. Také při ní na chvíli zapomenete na okolní svět i na svou vnitřní bolest. Samozřejmě výrazně zhoršuje stav pleti – z malého pupínku je rázem krvavý kráter, strup se ani nestihne doléčit. A ano, je to nechutné. Proto pak následují pocity studu, viny, selhání a někdy i deprese.
Co s tím? Rada nesahej si na to je stejně účinná, jako když vám někdo řekne nemysli na růžového slona. Váš mozek se v tu chvíli nedokáže soustředit na nic jiného, vaše ruce k postiženému místu neustále vystřelují. Někdy si po kůži záměrně přejíždíte a hledáte nějakou nerovnost, která by pro vás mohla být záminkou upustit páru, zmírnit stres nebo snížit pocit úzkosti.
Tyhle chvíle ale přicházejí, i když se potřebujete soustředit, když se nedokážete rozhodnout, nudíte se nebo když jen tak něco sledujete třeba na Netflixu. Abyste to nevědomky nedělala, musela byste si nasadit třeba gumové rukavice. Nebo si zalepit nehty ukazováčku a prostředníčku náplastí, jak zcela vážně radí Lucie Šťastná, která založila webovky věnující se dermatilománii.
Jestli vám to připomíná známé okusování nehtů, nejste daleko. I dermatilománie se řadí pod poruchy zvané body-focused repetitive behaviours (kromě nehtů a nípání kůže sem spadá i trichotilománie čili nutkání vytrhávat si vlasy, chlupy nebo řasy). Lze ji také považovat za jeden z druhů obsedantně kompulzivních poruch (OCD). Kromě pleti na obličeji se může týkat i kůže na pažích, ramenou, horní polovině zad nebo třeba na stehnech – zkrátka všech partií, které neuniknou vaší pozornosti.
Uvědomit si, že tohle chování má psychické spouštěče je prvním krokem ke změně. Které to jsou a z čeho pramení, můžete zjistit pomocí behaviorální psychoterapie. Další možností jsou zmíněné mechanické zábrany – někdo odstraňuje zrcadla, někdo lepí na prsty náplasti, jiný zase nedá dopustit na antistresové hračky nebo bublinkovou fólii, která supluje mačkání pupínků.
Dermatologická péče je také důležitá, protože jeden špatně vymáčknutý pupínek způsobí další výsev. À propos, když jsme u těch náplastí; účel splní i ty, které jsou určené přímo na pupínky – i když máte nutkání sahat na postiženou kůži, náplast pupínek ochrání a zabrání roznášení infekce. Pleť se díky ní také rychleji hojí. A spolu s ní i duše.
Další tipy, jak rychle zahojit roznípanou pleť, najdete ve fotogalerii:
Nepřestanu, dokud neteče krev: Proč si ve stresu ničíme pleť?
