Nešálí vás paměť? 7 způsobů, jak mozek filtruje a mění vzpomínky

Jak funguje déjà vu? Je to jeden ze způsobů, kterými si náš mozek pohrává s naší pamětí. Ta totiž není ani zdaleka jako fotoalbum plné obrázků, které zůstanou navždy stejné. Spíš bychom si ji měli představovat jako obrazárnu ve škole čar a kouzel v Bradavicích, kde se lidé z portrétů stěhují, mizejí a zase se objevují, třeba i v jiné podobě.

Na ten prázdninový den nikdy nezapomenete. Babička vás se sestrou vzala na koupaliště a každé z vás dala dvoukorunu, abyste si koupily zmrzlinu. Jenže když na vás ve frontě u stánku přišla řada a natáhla jste ruku, abyste si od zmrzlinářky vzala kornout, sestra do vás strčila a celá porce čokoládové zmrzliny se vám rozplácla na holé tělo a plavky. Všechny místní děti ve frontě se vám řehtaly, takže jste se rozbrečela a chtěla jste jít domů.

TIP NA VIDEO: Podívejte se na rozhovor s „trenérkou paměti“ Danou Steinovou

Jenže vaše sestra přísahá, že to bylo jinak. To vy jste strčila do ní, zmrzlina skončila na zemi a nikdo se nesmál, protože si toho nikdo ani nevšiml. Takže kdo má pravdu? Těžko říct. I když nám naše vzpomínky připomínají možná neostré a rozmazané, ale realitu věrně odrážející polaroidové snímky, ve skutečnosti spíš odrážejí to, jak svět kolem sebe vědomě i nevědomě filtruje naše mysl.

Tak například hrdinka výše popsané scény cítila křivdu a ponížení, když upustila kornout se zmrzlinou, a tak jí promítačka její mysli přehrává celou frontu dětí, které se jí vysmívají – i když ve skutečnosti možná žádná fronta u stánku ani nestála. Náš mozek je jako velké postprodukční studio, jehož střihači, zvukaři a tvůrci zvláštních efektů dokážou naše vzpomínky proměnit k nepoznání, nebo dokonce vložit do mysli vzpomínky na věci, které se nikdy nestaly. Jak to dělají?

Článek pokračuje na další straně. >>>