.

. Zdroj: iStock.com

Máte vztah, a přesto se cítíte osaměle? Proč?

Máte dlouhodobý vztah, možná jste v manželství či spolu už nějaký ten pátek bydlíte, ale i přestože jste pár, cítíte se osaměle? Možná si myslíte, že pocit osamělosti patří jen do single života, ale nemáte pravdu. Mnoho lidí ji zažívá i ve vztahu. Proč? A jde to změnit?

Žijete spolu, ale tak trochu čím dál častěji máte pocit, že spíš vedle sebe. Diář máte nabitý společnými aktivitami a sdílíte i společné lože, ale proč i přesto máte pocit, že jste sama? Ví opravdu, co chcete a po čem toužíte? Že prožíváte pocit osamělosti, i když máte partnera, není dle newyorského psychologa a odborníka na vztahy Niloa Dardashtiho nic neobvyklého. „Je velmi běžné, že se lidé v dlouhodobých vztazíchcítí osaměle,“ tvrdí odborník a svou tezi doplňuje: „Lidé mohou být ve vztahu osamělí kvůli tomu, že něco nefunguje v samotném vztahu nebo proto, že mají vztah jen proto, aby vyplnili mezeru, kterou nosí uvnitř sebe.“ Ať už je viník jakýkoli, vždy má pocit osamělosti nějaké vysvětlení. A dá se řešit.

Láska bez emocí

Jedním z důvodů pocitu osamělosti může být to, že váš vztah nefunguje tak dobře, jak tomu bylo kdysi. Z průzkumu Pew Research Centera z roku 2018 vyšlo, že až 28 % lidí, kteří jsou nespokojeni se svým rodinným životem, se cítí osamělí po celou dobu vztahu nebo po většinu času. A tento počet lidí, kteří jsou doma nešťastní, roste. Poslední sociální průzkum provedený v roce 2016 organizací NORC na University of Chicago zaznamenal nejvyšší počet nešťastně ženatých párů od roku 1974. Důvod? „Pocit osamělosti může často nastat, když pár ztratil své emocionální spojení,“ říká Gary Brown, licencovaný rodinný a manželský terapeut z Los Angeles. „Dokonce i v těch nejlepších vztazích budou časy, kdy se jeden nebo oba partneři mohou od sebe odtrhnout a cítit se navzájem vzdáleni a odcizeni, ale měli by se zas po čase k sobě navrátit,“ doplňuje odborník.

Strach se otevřít

Podle Jenny Taitz, klinické psycholožky a autorky Jak být svobodná a šťastná, může k pocitu osamělosti přispět i neochota či neschopnost otevřít se druhému a být zranitelným. Odkrýt mu své opravdové pocity. „Jedním z faktorů, které přispívají k osamělosti, je neochota mluvit o svých pocitech nebo sdílet s druhým věci, které jsou možná o něco méně bezpečné a odhalují více z osobnosti,“ říká. Mnoho lidí se bojí, že budou zraněni, podvedeni či využiti. Svůj podíl na tom mohou mít nejspíš jejich zkušenosti z předchozích vztahů, výchova či nízká sebedůvěra.

Můžou za to sítě

Novým faktorem, který se silně podílí na vztazích, je přítomnost sociálních médií. Dle odborníků právě porovnávání našich vztahů s těmi „na síti šťastnými a dokonalými páry“ může vyvolat pocit osamělosti. K narozeninám jste nedostala tak krásné dárky, jako jiná na síti. Vaše společná romantická dovolená nebyla tak romantická jako kamarádek na síti, a místo abyste si užívala společných chvil, vnášíte do svého života smutek, naštvanost, výčitky a vytváříte nepříjemnou atmosféru mezi vámi a partnerem. Právě kvůli tomu začínají vznikat pocity osamělosti. A čím více času trávíte na sociálních sítích, tím více se cítíte osamělí. Studie z roku 2017 zveřejněné v časopise American Journal zjistily, že lidé, kteří na sociálních sítích trávili více než dvě hodiny denně, se dvakrát více cítili osamělí než ti, kteří na těchto stránkách strávili půl hodiny.

Je to v genech

Máte pocit, že je ve vás pocit osamělosti od vždycky? Může být. Studie z roku 2016 publikovaná v časopise Nature zjistila, že osamělost může být dědičná vlastnost a že existují někteří lidé, kteří mohou být geneticky náchylní k tomu cítit během života větší bolest z osamělosti. Tito lidé často hledají vztah jako léčbu. Myslí si, že když s někým budou, nebudou se cítit tak sami. Bohužel obvykle tomu ale tak není.

Jak z osamělosti ven?

Někdy je těžké najít ten pravý důvod tohoto pocitu, ale můžete začít tím, že si jako první promluvíte se svým partnerem. „Pokud je váš partner schopen během konverzace poukázat na konkrétní příklady způsobů, jak se pravidelně snaží, abyste se cítila emocionálně naplněna, a přesto ze sebe nemůžete stále setřást pocitem osamělosti, je v tom pravděpodobně něco víc,“ říká Joshua Rosenthal, klinický psycholog a ředitel léčby dětí a dospívajících ve skupině Manhattan Psychology Group. Pokud tomu tak je, podívejte se blíže na své minulé vztahy a zjistěte, zda pocity, které prožíváte, jsou nové, nebo se objevovaly i v předchozích vztazích. Cítíte osamělost po skončení zamilovanosti? Chybí vám počáteční dynamika vztahu? Opakuje se tento pocit? Objevoval se pocit osamělosti i před vstupem do vztahu? Nebo je to reakce na současný stav vztahu? Odpověď na tyto otázky vám odhalí příčinu. Pak můžete napravovat.

Mluvit, mluvit, mluvit

„První věcí, kterou musíte udělat, je uvědomit si, co cítíte, a pak se obrátit na svého partnera a začít s ním o tom mluvit,“ říká Gary Brown. „Musíte však hovořit tak, aby se váš partner necítil souzen.“ Jak tedy zajistit, aby se váš partner necítil souzen nebo defenzivně? Podle Garyho Browna když vysvětlíte, jak se cítíte, a nebudete používat obviňující tón a jazyk, může konverzace přinést své výsledky. Můžete například říci něco jako: „Poslední dobou se cítím trochu opomíjena a nechci, abys to vnímal jako obviňování, jen říkám, jak to teď cítím,“ říká. U těchto rozhovorů však vždy vnímejte i možné stresory, které se mohou vyskytovat v životě vašeho partnera, které mu možná brání být s vámi. Pracuje na těžkém projektu? Jeho podnikání prochází krizí? Objevil nový koníček? Po svém citovém přiznání naslouchejte pohledu partnera. Najdete-li příčinu odcizení a chcete ji napravit, mluvte, diskutujte a vymýšlejte. Cítíte-li, že je problém hlubšího rázu a ani po různých snahách necítíte změnu, je vhodné navštívit odborníka, který vám pomůže s vašimi niterními problémy, zažitými vzorci či hlubšími ranami. Vždy je možné najít z pocitu osamělosti cestu.