Sáhnout na pavouka, nebo říct šéfovi, co si opravdu myslíme? Skočit s padákem, nebo ukončit ten skomírající vztah? Z čeho mají ženy nejvíce strach?
Strach je zcela normální, bojí se každý, a ano, i muži. Je to základní lidská emoce, která nás chrání před nebezpečím. Ale zatímco naši předkové se spíše děsili nebezpečí zvenku, my se dnes schováváme více před těmi vnitřními. Strach se tak stává naším dlouhodobým společníkem, často řídí náš život a brání nám udělat krok vpřed. A my, ženy, máme své specifické strachy, které se u nás všech objevují napříč věkem, vzděláním i místem, kde žijeme, jak v soukromém, tak i pracovním životě. Jaké to jsou?
Lisa Haisha je tvůrkyně transformační terapie SoulBlazing, která učí udržet si vnitřní rovnováhu a zvyšovat emoční inteligenci. Podle terapeutky jsou nejvýraznější tři strachy. „V každé z těchto obav se uvnitř skrývají lekce života. Jakmile si je uvědomíme, zmírní se naše obavy a každodenní stres. Pokud pracujeme na jejich vyřešení, duchovně rosteme a stáváme se lepším člověkem – nebojácnou, silnou ženou schopnou všeho, po čem naše srdce touží.“
Strach z neoblíbenosti
Tento strach pramení z toho, jak jsme se socializovaly jako dívky. Hry, které malé dívky hrají, často kladou důraz na spolupráci a propojenost, nikoli na konkurenci. Dívky si hrají na „domov“, zatímco chlapci na „válku“. V „domě“ nebo „na princeznině čajové party“ není „vítěz“, ale ta, která je pozvaná a oblíbená. V důsledku toho si dívky dle Lisy Haishy přejí být více oblíbené než vyhrát. A snaží se dělat věci tak, aby se díky nim zalíbily druhým. Své vlastní já často potlačují a mají strach být samy sebou.
Avšak ve skutečnosti ke spokojenému životu vede cesta jiná, a tou je znát sama sebe a být jí. Navíc nelze zalíbit se všem. I největší lidé na světě, jako Nelson Mandela či Matka Tereza, měli kritiky. Mít někoho, kdo vás nemá rád, je prostě součástí života. Spousta žen, které samy obdivujeme, právě dokázaly být samy sebou, bez ohledu na to, co si o nich myslí okolí.
Strach z nerovnováhy mezi kariérou a rodinou
Odpověď na otázku Jak najít rovnováhu mezi kariérou a dětmi, bohužel, hledá další velká část žen. Máme strach z toho, že když se budeme naplno věnovat kariéře, budou tím trpět naše děti a nebudeme dobrými matkami. Klíčem k překonání tohoto strachu je dle terapeutky Haishy zastavit multitasking a zaměřit se na současnost. Jinými slovy, když jste se svými dětmi, být opravdu s nimi. Vypnout mobilní telefon, počítač a televizi, abyste mohly věnovat veškerou pozornost svým dětem, i když je to jen krátce před spaním. Čtěte svému dítěti, podnikejte malé i velké výlety a vždy jim říkejte, jak je máte rády. Vytvářejte si co nejvíce společných vzpomínek. A těmi jsou i společné snídaně nebo procházka lesem.
Strach z fungování vztahu
Část žen také intenzívně přemýšlí nad svým partnerským vztahem a řeší jeho stabilitu, kvalitu, možnost trvání. Přemýšlejí, zda je s nimi partner spokojený, zda jim to opravdu funguje, zda jsou dost zajímavé a atraktivní. Ruku v ruce s tím jde strach z opuštění, samoty či zrady.
Chcete-li se povznést nad tyto strachy, musíte být spokojena sama se sebou, čímž se vracíme k prvnímu strachu. Stejně tak je důležité přestat se obávat budoucnosti. Žít v současnosti a uvědomit si, že vztah je zamýšlen jako cesta. Přemýšlet o pozitivech vztahu, co jste se díky němu naučila, a i když už přestal fungovat, vědět, že byl vaší životní lekcí, která vám do života něco dala.
Strach z přerušení kariéry
V pracovní oblasti se k těmto strachům u žen přidávají ještě další. Průzkum londýnské obchodní školy ukázal, že 70 % žen se cítilo znepokojeno přerušením kariéry. Není to jen v oblasti výchovy dětí, ale i za účelem dobrovolnictví, osobního rozvoje či péče o člena rodiny. Ženy mají strach, že přijdou o své pozice, nebude jim umožněn návrat, zhorší se po jejich návratu podmínky či jim, jak se říká, ujede vlak.
Organizace Thomson Reuters Foundation ve svých výzkumech zveřejňuje, že jen 47 procent žen v zemích G20 věří, že děti je v kariéře nepoškozují. Mezi zeměmi jsou však obrovské rozdíly. Například v Brazílii 74 % respondentek uvádí, že by mít dítě jejich kariéře neublížilo, zatímco v Německu si stejnou odpověď zvolilo pouze 21 % žen. Co byste odpověděla vy?
Strach z úspěchu
”Náš nejhlubší strach není ten, že něco neumíme. Náš nejhlubší strach je, že jsme mocné. Nejvíc nás děsí naše světlo, ne naše tma,“ řekla na svém Twitteru Marianne Williamson, americká autorka spirituálních knih, lektorka a aktivistka hnutí New Age. Může se to zdát protichůdné, ale je to tak. Bojíme se samy sebe a našeho potenciálu. Co by se stalo, kdybychom udělaly ten další krok? Co by se stalo, kdybychom opravdu využily našich talentů, našich snů, našich vášní? Možná se bojíme větší pozornosti, toho, že budeme vyčnívat z davu, že jsme více manažerkami než matkami, že jsme kariéristky, že potlačujeme ženskost a muži se nás budou bát a my si nenajdeme partnera? Že uslyšíme výčitky? Že nás kvůli tomu opustí přátelé? Že nebudeme oblíbené? Nebo tomu tak není?
