Jak perfekcionismus poškozuje vaše vztahy a co s tím?
Chtít dělat věci co nejlíp, na tom není nic špatného. Ani v práci, ani ve vztazích. Ovšem jen do té doby, než tím začnete ubíjet sami sebe a ostatní. Touha po dokonalosti často vede k přehnané sebekritice a kritice druhých. Jak perfekcionismus ničí vaše vztahy? A dá se s tím něco dělat?
Snaha dělat věci správně a dobře se ve vztazích cení. Silný perfekcionismus, který žene člověka k výlučné dokonalosti, obvykle má ale efekt zcela opačný. Věčná nespokojenost, hledání chyb na sobě i druhých, to vše se negativně podepisuje nejen na soužití s druhým, ale i na zdraví. Deprese, poruchy příjmu potravy, obsedantní poruchy, to jsou jen některé příklady.
Život jako na houpačce
„Perfekcionista zažívá celou škálu emocí. Jeho emoční život je proměnlivý, střídá se hrůza a úleva, a jeho blízcí jsou tak dost často nešťastnými cestujícími na této nepříliš vzrušující horské dráze,“ upozorňuje na nelehký život s perfekcionistou psycholožka Shauna Springer zabývající se problematickými partnerskými vztahy. Perfekcionisté tráví poměrně dost času strachem z dalšího možného neúspěchu, zatímco své úspěchy prožívají jen jako pocity dočasné úlevy.A jelikož jsou nároky perfekcionistů opravdu vysoké, vedou ke zklamání docela často. Žádný člověk prostě nemůže být skvělý úplně ve všem.
Netušíte, kdo vedle vás žije
Ač vypadají navenek jako sebevědomí a silní jedinci, chybí jim hluboký a důsledný zdroj sebeúcty. Pro perfekcionisty je také velmi obtížné podělit se o své interní zkušenosti s partnerem. Sami často cítí, že musí být vždy silní a pod kontrolou svých emocí. Vyhýbají se mluvení o osobních obavách, nedostatcích, nejistotách a zklamáních, dokonce i s těmi, k nimž mají nejblíže. Což přirozeně velmi omezuje emoční intimitu v manželství a partnerství.
Kritika nebo rada, obojí je špatné
Samozřejmě, nikdo neslyší rád kritiku, ale pro perfekcionistu je to ta nejostřejší rána a bere ji jako útok na svoji osobu. Ani s konstruktivní kritikou, dobře myšlenou radou, u něj nepochodíte. Perfekcionista totiž neumí přijmout pomoc. A očekávání dokonalosti od sebe přenáší i na druhé. Ti většinou nedokážou vyhovět jejich požadavkům a jsou tak dalším zdrojem zklamaní.
Oslavuje jen své vítězství
Při terapiích párů, kde se vyskytuje perfekcionista, se psycholožka Shauna Spring také setkává s dalším rysem osobnosti, který vztahům moc neprospívá. „Perfekcionističtí jedinci mohou být také tvrdě konkurenceschopní, a to i se svými partnery, a často se poměřují i s nimi, zejména pokud v nějaké jiné oblasti selhávají, tak si potřebují dokázat, že jsou úspěšnější než jejich partneři.“
Perfekcionismus v manželství
V manželství jde o partnerství dvou lidí, kteří jsou si rovni. Sdělují si své emoce, znají své slabiny a chtějí na sobě v rámci zlepšování vztahu pracovat. Je-li jeden z dvojice či jsou-li oba zasaženi perfekcionismem, bude takový vztah velmi problematický a bude vyžadovat spoustu práce. „Perfekcionista musí pochopit, že manželství je vztah dvou lidí, kteří se navzájem považují za skutečně rovné a musí se společně naučit být otevřeni vzájemnému ovlivňování, aby se pro sebe navzájem stali dokonalými a nenahraditelnými,“ zdůrazňuje Shauna Spring.
Co s tím?
Terapie perfekcionisty spočívá zejména v tom, aby se smířil s vědomím osobní nedokonalosti, aby jeho zdravé sebevědomí mohlo vzkvétat, otevřel svůj vnitřní život a nechal do něj nahlédnout.To vše je ovšem běh na dlouhou trať a ideální je absolvovat ho s terapeutem.
Pokud byste chtěli začít sami, vyzkoušejte následující tipy:
Myslete reálně a často si opakujte: „Nikdo není dokonalý. Mohu dělat jen to, co je v mých silách. A že jsem udělala chybu, neznamená, že jsem hloupá a selhala jsem. Každý má někdy špatný den.“
Pro lidi s perfekcionismem je často těžké vidět situaci z pohledu druhých. Naučte se vidět situaci tak, jak by ji mohli vidět i jiní lidé.
Perfekcionisté mají tendenci zabývat se detaily a trávit spoustu času starostmi o „maličkosti“ (například v e-mailu). Co nejhoršího se stane, když to nebude dokonalé? Přežiju to? Určitě.
Naučte se překonat „fobie“ z chyb a nedokonalosti, a to tak, že postupně a úmyslně dělejte chyby a zažívejte nedokonalost. Tato technika také zahrnuje postupné vystavování se situacím, které obvykle vylučujete ze strachu, že věci nebudou dokonale fungovat. Přijďte tedy sem tam pozdě, nechte trochu neuklizeno, řekněte, že nemáte čas, zvládněte mít na sobě i oblečení s malou skvrnou, a když uděláte chybu, tak se odměňte. Vy jste to totiž přežili.