Vím, co chci a umím si o to říct. Slušně

Vím, co chci a umím si o to říct. Slušně Zdroj: iStock.com

6 triků, díky kterým získáte, co chcete, a lidé vás budou mít rádi

Víte, co chcete, ale máte pocit, že okolí vám nějak nerozumí? Možná pokulháváte v tom, jak to sdělujete. Možná jste příliš agresivní nebo naopak pasivní a bojácní. A co zlatá střední cesta? Víme, jak dosáhnout svého tak, aby nikdo nebyl ponížený nebo naštvaný.

Každý chce působit sebevědomě a vyrovnaně a zároveň mít dobré vztahy se svými kolegy nebo podřízenými. Jedním extrémem jsou lidé pasivní, kterým ostatní moc nevěří, vnímají je jako poslušné, v horším případě neschopné. Druhý extrém jsou pak lidé agresivní. Zlatý střed? Asertivita!

To je cesta k pohodovým vztahům jak v práci, tak doma. Lolly Daskal ve své knize The Leadership Gap (Amazon.com) doporučuje osvojit si těchto pět jednoduchých asertivních návyků jednání, které pomohou zkvalitnit život bez stresu a nervů. Asertivita je jako každá jiná dovednost – naučit se ji vyžaduje praxi a čas. Proto každou z těchto technik praktikujte, co to jde, a brzy se budete cítit sebejistěji.

1. Naučit se porozumět asertivitě

Asertivita znamená, že se postavíte za sebe a přitom respektujete práva ostatních. Když jste asertivní, nejste ani pasivní, ani agresivní, ale přímí a čestní. Neočekáváte, že ostatní lidé vědí, co chcete, takže sami mluvíte a ptáte se na to, co potřebujete – klidně a s důvěrou. Důležité je respektovat ty, se kterými se snažíte komunikovat. Věnujte pozornost řeči těla, ujistěte se, že je v souladu s tím, co říkáte. Při žádosti působte sebevědomě. Postavte se rovně, trochu se nakloňte, usmívejte se nebo si udržujte neutrální výraz obličeje a dívejte se do očí. Když vám něco vadí, řekněte to. To je asertivita.

2. Naučit se přijímat rozdíly

Asertivita neznamená odmítání názorů jiných lidí. Stejně jako vyjadřujete svůj vlastní názor, snažíte se porozumět i jiným pohledům. Nedovolte, aby vás rozdíly rozrušily nebo rozhněvaly. Pamatujte, že rozdíly nutně neznamenají, že máte pravdu a že druhá osoba se mýlí nebo naopak. Pokuste se porozumět jejich pohledu. Poslouchejte s úctou a nepřerušujte, když mluví. Doptávejte se, proč si tak danou věc myslí a jaké pro ni mají argumenty.

3. Mluvit jednoduše a přímo

Když praktikujete asertivitu, je důležité mluvit způsobem, který neevokuje obvinění nebo nevede k tomu, že se druhá osoba cítí provinile. Mluvit upřímně by nemělo znamenat, že se ostatní budou cítit špatně. Mluvte jednoduše, přímo a výstižně a uveďte, co chcete vy. Když se prosazujete, pamatujte, že méně je více. Zkuste to bez dlouhotrvajících a rozvláčných vysvětlení. Nikdo je poslouchat nebude.

4. Cvičit sílu „Já“

Chcete-li být asertivní, aniž byste působili nepřátelsky, mluvte o situaci z vašeho pohledu. Zvykněte si říkat věci jako „Myslím ...“ nebo „Cítím se ...“ Nikdy nepoužívejte agresivní jazyk nebo fráze jako „Nikdy ...“ nebo „Vždy…“ Ostatní lidé by se cítili frustrovaní a ukončili by konverzaci. Výroky „Já“ vám umožňují být sebevědomí a asertivní, aniž byste se odcizili od ostatních lidi.

5. Zůstat v klidu

Mnoho situací ve vás probouzí emoce od pozitivního vzrušení po silné naštvání. V rámci asertivního chování se naučte při komunikaci zůstat klidní a bez výrazných emocí, to vám zajistí větší jistotu a umožní druhé osobě být také v klidu. Nebudete na sebe zběsile pořvávat, čímž byste stejně ničeho nedosáhli. Nezapomeňte normálně dýchat a dbejte na řeč těla a oční kontakt. Klidná mysl, klidná řeč, klidná akce vám dává nejen důvěru, ale umožňuje i druhé osobě cítit se v rozhovoru s vámi bezpečně.

6. Stanovit hranice

Hranice jsou pravidla a limity, které si sami vytvoříte a které vám pomohou rozhodnout se, co chcete a co nedovolíte. Nechcete, aby si k vám lidé dovolili všechno, ale také nechcete, aby si mysleli, že jste tyran. Stanovení hranic vám umožní vědět, kdy potřebujete říct ano a kdy chcete říct ne.