Semaforové pravidlo pro přetížené hlavy. Jak se nezbláznit?
Představte si rušnou křižovatku. Sbíhají se do ní desítky malých silnic s tisíci aut, semafory blikají ostošest. Právě díky nim je provoz i přes množství aut plynulý… a pak se najednou semafory rozbijí.Co nastane? Brutální chaos. Stejně jako v hlavě, která toho má moc a neumí odbavovat problémy podle funkčního vzorce.
Čas od času se do takové situace dostaneme všichni. Hlavu máme přetíženou starostmi, každou vteřinu na nás vybafne nějaká povinnost, kterou jsme odsunuli nebo nestihli, slib, který nemáme šanci splnit.
Do toho se míchají vzpomínky na doby, kdy bylo klidněji, přidává se zoufalství, že takového období se asi už nikdy nedočkáme. Narůstá bezmoc, únava i otupělost vůči dalším a dalším restům a povinnostem.Jeden by se z toho zbláznil.
Mozek jede na milion procent, vypadá, že se zavaří, snažíme se sprintovat a i přes naprosté vyčerpání odbavit, co se dá… a děláme nejzásadnější chybu.
Podle jednoduchého semaforového pravidla totiž platí, že když se na nás nahrne všeho přespříliš, je nejlepší na chvíli zastavit a nedělat pro změnu vůbec nic.
Pozdě požár hasit
Jak podotýká koučka a mentorka Jitka Ševčíková, je důležité si uvědomit, že do takové situace nás dostává naše životní nastavení, které spočívá v tom, že málo (nebo neefektivně) plánujeme, zato hojně hrneme věci před sebou a pak hasíme pomyslné požáry.
Pořád se cítíme jakoby v ohrožení, což zvyšuje stres, který nám v odbavování úkolů nepomáhá. Zhoršuje pozornost, soustředění i racionálního úsudek.
„Zároveň chceme mít všechno to nepříjemné co nejdříve za sebou, takže ještě šlápneme na plyn, abychom křižovatkou projeli co nejrychleji. A jak to pak dopadne? Stejně jako na té silniční. Ve spěchu přehlédnete něco důležitého, špatně ‚odbočíte‘, špatně se rozhodnete, uděláte chybu a pak za ni zbytečně pykáte.”
Když se ale budete řídit semaforovým pravidlem, snadno se vyhnete nejednomu karambolu. V čem spočívá?
Pokračování 2 / 4
ČERVENÁ říká STŮJ!
Na silnici i v životě, když vám hrozí pomyslné zavalení povinnostmi, stresem a úkoly.
„Červená také říká dýchej. Okysličí se vám mozek, můžete vyhodnotit, kde jste, kdo jste a co děláte. Je to znovu jako na té skutečné křižovatce. Když se před ní zastavíte a nadechnete, naberete čas na to se rozhlédnout a zjistit, jestli není třeba dát někomu přednost či odbočit někam jinam. Uvědomíte si, zda vás něco neohrožuje nebo zda by nebylo lepší objet rozkopanou trasu,“ vysvětluje Jitka Ševčíková, proč je dobré zastavit, i když vaše nastavení velí ještě přidat. Ve sprintu snadno něco přehlédnete. I to, že vám v takovém módu dávno není dobře.
Pokračování 3 / 4
ORANŽOVÁ říká ROZHLÉDNI SE!
„Až se v klidu nadechnete, rozhlédněte se a podívejte se s malým odstupem na to, jaké jsou skutečné priority, co musíte doopravdy udělat jen vy sami a co můžete delegovat, lehce ošidit, udělat jen s rozumnou nepečlivostí, co úplně počká nebo se samo o sobě vstřebá,“ říká koučka. A platí to především pro ty z nás, kdo všechno dělají na tisíc procent a jenom poctivě, za všechny nebo pro všechny. Musíme se naučit, že tohle zkrátka není nutné.
Některé věci mohou opravdu počkat a jen máloco je třeba udělat opravdu hned a na maximum. „Daňové přiznání sepsané s rozumnou nepečlivostí vám neprojde, ale kachličky v koupelně se blýskat nemusí, stačí, když tam nebude plíseň. Takže na ,oranžovou‘ si řekněte, jaká jsou možná řešení,“ dodává odbornice.
Pokračování 4 / 4
ZELENÁ říká JEĎ!
Respektive: na červené a oranžové jste zvolili to nejlepší, rozhodli se ve svůj prospěch a teď můžete vyrazit dopředu.
Uvidíte, že když se po krátkém zastavení znovu „rozjedete“ a vydáte na cestu, abyste odbavili potíže, zádrhele a jiné nepříjemnosti, v hlavě už vám nebude pulzovat, zmatek se zklidní a s vyjasněnými prioritami získáte nadhled a klid.
S tím pak všechno dotáhnete do zdárného konce. A rozhodně zdárnějšího, než kdybyste bývali byli nezastavili a nevěnovali sami sobě trochu času a prostoru. Semaforové pravidlo totiž úspěšně odbourává stres, rovná myšlenky a prudce zvyšuje vaše šance, že se s odpuštěním nezblázníte ani z toho největšího průšvihu.