Padá na vás úzkost a stres? Zaměřte se jen na to, co můžete ovlivnit! | Ženy.cz
 


Padá na vás úzkost a stres? Zaměřte se jen na to, co můžete ovlivnit!

20. září 2020 • 06:00
Padá na vás úzkost a stres? Zaměřte se jen na to, co můžete ovlivnit!
• Foto: iStock.com

Jedním ze spolehlivých, plíživých a o to zákeřnějších zabijáků sebevědomí je pocit, že se vám situace vymyká z rukou. Že jste bezradná, nejistá, nevíte kudy kam. Tak schválně, jak často si děláte starosti s něčím, s čím nemůžete vůbec nic dělat? Máme pro vás řešení! Naučte se zaměřit pozornost na to, co můžete ovlivnit.

Pokud mi v životě něco ubírá opravdu hodně energie, je to strachování se nad věcmi, které nemohu ovlivnit. Provází mě životem už od dětství: „Bude chtít Kačka příští rok sedět se mnou v lavici?“ „Budu na táboře ve stanu s Péťou?“ Přes pubertu: „Přijde Martin na ten koncert? A bude se se mnou bavit?“ Až po současnost: „Co si o mně pomyslí moji noví kolegové?“ „Dostane se moje dcera na gympl? A bude se jí tam líbit?“

Samozřejmě že pandemie koronaviru dodala mému strachování spoustu nového materiálu, který moje mysl přežvykuje nejraději v noci nad ránem, když úzkostí nemůžu usnout: „Co když zavřou hranice a nepustí nás na dovolenou?“ „Co když mě po návratu pošlou do karantény?“ „Co když přijde druhá vlna pandemie?“ „Co když kvůli koronaviru přijdu o práci?“

Těmito obavami se zabývá i Stephen R. Covey ve své knize 7 návyků skutečně efektivních lidí, která už třicet let patří k evergreenům mezi motivačními příručkami. (Musím přiznat, že už název té knihy mě trochu děsí, protože kdyby mě pan Covey někde potkal, určitě by na první pohled prokouknul, že já „skutečně efektivní“ rozhodně nejsem.) Veškeré naše tužby, přání, plány, obavy a naděje rozděluje Stephen R. Covey podle jednoduchého grafu do dvou zón v podobě dvou soustředných koleček (viz box), která připomínají vinylovou gramofonovou desku.

Větší kolečko se nazývá sféra zájmu a jsou v něm všechny věci, na kterých nám záleží. Od globálního oteplování přes ekonomickou krizi nebo vysvědčení vašich dětí až po to, co si o vás myslí sousedka z přízemí. Uvnitř sféry zájmu se nachází menší kolečko nazvané zóna vlivu. V ní se nachází to, co skutečně můžeme ovlivnit – a toho je samozřejmě mnohem méně. Jednoduše řečeno, jestli bude zítra pršet, to se nachází v zóně vašeho zájmu. Nic s tím neuděláte. Ale jestli si ráno vezmete deštník, to je v zóně vašeho vlivu.

Skutečně efektivní lidé, o kterých píše Stephen R. Covey ve své knize, se soustředí pouze na to, co se nachází v jejich zóně vlivu. A tím, co se nachází mimo ni, se vůbec nenechají rozhodit. Nic s tím nenadělám, problém vyřešen. Proto jsou taky tak efektivní, to dá rozum.

Pojmenujte své strachy

Ale co my ostatní, neefektivní lidé, kteří si zkrátka neumíme pomoci a pořád si děláme starosti s tím, co je mimo naši kontrolu? Řešíme, co si o nás myslí taxikář, prodavačka ve večerce, družinářka našich dětí. Bojíme se ekonomické krize i toho, že nás pokárá naše dentální hygienistka…

Sice víte, že velké katastrofy odvrátit nedokážete, ale stejně na ně pořád myslíte a velkou část své duševní energie investujete do přehrávání katastrofických scénářů.

V podstatě máme tři možnosti. Buď se z nás mohou stát otravní pedanti a malí diktátoři, posedlí kontrolováním všeho a všech okolo sebe. Patří k nim šéfové, kteří neumějí delegovat práci na své podřízené, i utahané manželky a matky, které „si to radši udělají samy“, protože kdokoli jiný by tu pračku určitě zapnul špatně. Tihle lidé trpí pocitem, že pokud si všechno ohlídají (i za cenu vlastního sebezničení), dokážou odvrátit velké katastrofy.

Nebo je tu další možnost – sice víte, že velké katastrofy odvrátit nedokážete, ale stejně na ně pořád myslíte a velkou část své duševní energie investujete do přehrávání katastrofických scénářů (do této skupiny patřím i já).

Třetí možností je pokusit se s tím něco udělat a přesunout svou pozornost ze sféry zájmu do zóny vlivu, tedy do středu onoho kolečkového grafu. Jak začít?

Nejprve si pojmenujte to, co vám dělá starosti. Z vlastní zkušenosti vím, že věci, které ve mně vzbuzují obavy, nemají příliš ostré obrysy. Je to spíš takový rozmazaný mrak představ a myšlenek se souhrnným názvem daně, uzávěrka nebo odjezd na dovolenou, který se hrozivě vznáší nad mou hlavou. Nejvíc mi pomáhá podívat se na ten černý mrak hezky zpříma a zjistit, co doopravdy obsahuje. Čím přesně mi nahání hrůzu odjezd na dovolenou, která mě čeká za dva týdny? Bojím se, že ještě před naším odjezdem stoupnou nárůsty nakažených koronavirem, takže vláda znovu zavře hranice. Bojím se, že po návratu nás pošlou do karantény nebo po nás budou chtít koronavirové testy – a já nevím, kde je sehnat. Bojím se, že se po cestě dostaneme do nekonečných front na hranicích, že děti budou otrávené, i toho, že se během mé nepřítomnosti vyvrbí nějaký problém v práci.

Zónujte

A teď, když jsem si ty dílčí strachy hezky vyjmenovala, je načase rozdělit je do jednotlivých zón. Nárůst nových případů nemoci, uzavření hranic, karanténa po návratu, fronty na hranicích i nálada mých dětí – to všechno jednoznačně patří do sféry, kterou neovlivním. Je tady ale překvapivě mnoho věcí, které pro svůj klid můžu udělat, a jsou tedy v mojí zóně vlivu: Mohu si zjistit, kde se v Praze dělají testy na koronavirus, mohu si předem vyplnit formuláře, které požadují na hranicích, mohu si práci před odjezdem zorganizovat tak, aby mě na dovolené nedostihl žádný nečekaný průšvih.

A už jen tím, že vezmu situaci do svých rukou, se moje obavy trochu zmenšují a zóna vlivu se o něco zvětšuje. Má to ale jeden háček – to, o čem se ujistíte, že to můžete udělat, doopravdy musíte udělat, a ne si to jenom představovat. Jinak kouzlo nefunguje.

Scénáře jako z Hollywoodu

Mimo zónu vlivu se rodí ještě jedno oblíbené rozptýlení nás neurotiků, kteří se často a rádi strachujeme – katastrofické scénáře. Ty moje mívají až hollywoodské rozměry a obsahují spoustu „zvláštních efektů“, jako jsou tragické dopravní nehody a dramatické vyhazovy z práce. Můj oblíbený katastrofický scénář často končí tím, že uléhám ke spánku na lavičce v parku u hlavního nádraží, zatímco moje děti odvádí sociálka.

Koně, ne zebry!

Profesoři na lékařských fakultách prý svým studentům opakují následující přísloví: „Když uslyšíte dupot kopyt, očekávejte koně, a ne zebry.“ Mladí horliví lékaři totiž mají sklon hledat za banálními příznaky exotické diagnózy, které se v našich končinách vyskytují stejně vzácně jako zebry.

A totéž platí i kdekoli mimo medicínu. Nejdříve berme v úvahu to, co je nejpravděpodobnější, nikoli to, co je senzační a šokující jako zebra na louce za vaší chalupou. Ohledně katastrofických scénářů je toto přísloví více než uklidňující – když vám dítě nezvedá telefon, s největší pravděpodobností je to proto, že zrovna „nemá čas“, protože hraje nějakou videohru, a nikoli proto, že leží spoutané v kufru auta sadistického únosce. A navíc, pokud si představujeme to nejhorší, co se může stát, jistě si také dokážeme představit způsoby, jak se dá hypotetická katastrofa zmírnit nebo snížit pravděpodobnost, že k ní vůbec dojde. Tedy učinit ty drobné každodenní kroky, které se nacházejí v naší zóně vlivu.

Zmírněte svůj stres

Přestože usilovně soustředíme pozornost na svou zónu vlivu, nemůžeme popřít, že věci, které se nacházejí v naší neovlivnitelné sféře zájmu, tam stále jsou – a nikam nezmizí. Nemůžeme s nimi nic udělat, můžeme ale změnit způsob, jak na ně reagujeme. Pro začátek můžeme zmírnit stres, který nám způsobují.

Upřímně řečeno, nesnáším rady typu „přestaň se stresovat“, „to neřeš“ nebo „mysli raději na něco jiného“, protože jsou naprosto k ničemu. Tomu, kdo vám je říká, jde pravděpodobně hlavně o to, abyste ho přestali se svým stresem otravovat. Takže ne, neslibuji vám, že stres z neovlivnitelných strašáků ve sféře zájmu zmizí.

Můžete ho ale alespoň zmírnit. Zdravější životní styl je v tomto směru víc než nápomocný. Dostatek spánku, cvičení, dobré jídlo a pitný režim sice vaše obavy neodstraní, pomohou vám ale cítit se lépe, takže vůči nim budete mnohem odolnější. Pomoci může také krátká meditace nebo mírný digitální detox, zejména pokud jde o sociální sítě. Pokuste se rovněž najít si rejstřík činností, které vás nabíjejí energií: projížďka na kole, malování, četba, hudba… Velmi účinným lékem je i dobrovolnická práce v jakékoli oblasti, která vám zvýší sebevědomí a pomůže vám nahlédnout na své starosti z jiného úhlu.

Nejspíš se z vás nestane onen mytický „skutečně efektivní člověk“ podle návodu pana Coveyho. To ale ani není potřeba. Dokážete-li soustředit více pozornosti na svou zónu vlivu, budete především spokojenější člověk. A to je to, co je skutečně důležité.

Sféra zájmu versus sféra vlivu Ve sféře vašeho zájmu se nachází vše, na čem vám záleží, ale nemáte na to vliv. Může to být výsledek voleb, ekonomická situace, nálada vašeho partnera nebo zítřejší počasí. V zóně vlivu je naopak to, co můžete udělat vy sami. Vaše schopnosti, návyky, dovednosti, připravenost na různé situace. Zaměřte na ni svou pozornost! Když uslyšíte dupot kopyt, očekávejte koně, a ne zebry!

Další skvělé články najdete v novém vydání časopisu Moje psychologie. Kupte si ho v naší on-line trafice iKiosek.cz! Dnes objednáte, zítra už ho máte ve schránce. A doprava je zdarma.
Autor: red

Autor: Barbora Šťastná
Jdi na homepage Zpět na začátek

Horoskopy