Holka z korporátu: Jemné umění pracovního pohovoru

13. října 2021 • 06:00
Zrzka od vedle píše o příhodách holky z korporátu
Zrzka od vedle píše o příhodách holky z korporátu • Foto: Archiv Zrzky od vedle

Zrzka od vedle je, mimo jiného, holka z korporátu. Příhody ze života krysy zakutané v kanceláři od pondělí do pátku a od devíti do půl šesté reflektuje v novém sloupku, který na webu Ženy.cz bude vycházet každou středu. Začínáme doslova od začátku; tanečkem na pracovním pohovoru a všetečnými otázkami potenciálního zaměstnavatele.

Podzim je pro mě tradičně zlomové období. Po létě plném válení se na plážích a běhání po horách jsem totiž nabitá energií a do Prahy se vracím s chutí dělat velké životní kroky. Jeden takhle velký krok jsem udělala před dvěma lety – z klidného života živnostníka, který nikdy neví, jak zaplatit příští nájem, jsem se rozhodla pro stálý příjem a cestu korporátní krysy.

Korporát mi od té doby dal i jiné věci než pravidelnou výplatu a režim od devíti do půl šesté, ale o tom až jindy. Dneska mám nostalgickou, a tak si společně zavzpomínáme na to první korporátní randíčko, které mi z podzimního románku přerostlo přes hlavu; na přijímací pohovor. Stejně jako na prvním rande s živou bytostí, i v tomhle případě si člověk něco myslí a něco jiného reálně pouští z pusy. U mě to tehdy vypadalo nějak takhle...

Kde se vidíte za pět let?

Proboha živého, jak mám vědět, kde se vidím za pět let? Já se doslova jen snažím přežít do pátku. Vybrat si mezi pho bo a pho ga mi trvá deset minut. Chci pást ovce v Albánii, provozovat tradiční žižkovský pajzl ve Vršovicích, mít chovnou stanici vlčáků a založit vygrantovanou ženskou komunitu, kde si budeme všechny navzájem dělat culíčky a hlídat děcka. Taky chci být válečná reportérka, protože Hemingway je sakra hot bad guy a já chci být Marta Gellhorn 21. století.

Pět let mi přijde jako poměrně dlouhá doba, během níž se může cokoliv stát, ale i tak se vždy snažím mít plán, kterým se můžu řídit. Pokud vše půjde tak, jak si přeji, tak budu stále v této firmě, ráda bych se do práce vrhla naplno a nadále se rozvíjela směrem, který bude mně a firmě co nejprospěšnější. Dokážu si představit diverzifikaci mých schopností různými směry, ale to je teď asi poměrně zbytečné rozvíjet.

Jaké jsou vaše silné stránky?

Tak to je jednoduché. Dokážu sníst litr zmrzky a nepozvracet se. Taky dokážu vypít šest piv a pár panáků k tomu, ale to už zvracím. Nicméně jsem učenlivá a zapálená pro věc, takže příště ten Uber odjede neposkvrněn, slibuju! Taky jsem mistr ve tvoření slovních přesmyček, dvojsmysly nacházím i v návodu z IKEA a flexibilitu mám tak vyvinutou, že kdykoliv dokážu změnit plány, které ještě ani nestihly vzniknout. Vtipy o Židech a vylučování už jsou jen takový můj osobní bonus.

Mezi mé největší klady rozhodně patří to, že velmi ráda překonávám sama sebe a svou komfortní zónu. Myslím, že to je způsob, jak člověk nejvíce kvalitativně a osobnostně vyroste. Proto se snažím neustále překračovat limity a mimo jiné i tím se stále učit. Jsem nápaditá a kreativní. Také jsem velmi flexibilní a ráda situace a jejich průběh neustále optimalizuju pro co nejlepší výsledek.

Jaké jsou vaše slabé stránky?

To záleží na úhlu pohledu. Někdo by řekl, že neustále chodím pozdě, ale radši svoje příchody označuju za organizační freestyle. Taky trénuju nervy svých přátel – co bolí, to roste, není zač. Zrovna tak moje naprostá neschopnost zvedat telefon je vlastně ku prospěchu, protože pak jsou lidé nuceni psát maily a co je psáno, to je dáno a průkazné.

Můj nedostatek, na kterém se snažím co nejvíce zapracovat, je time management. Jak už jsem říkala, miluji nové výzvy a překonávání limitů, ale bohužel má den jen 24 hodin. Momentálně čtu velmi zajímavou knihu, která se téhle problematice věnuje a poměrně úspěšně aplikuji jednotlivé tipy. V některých věcech jsem, obávám se, až příliš puntičkářská, mám ráda, když se plní nastavené procesy a vše je k dohledání hezky černé na bílém.

Proč chcete pracovat zrovna u nás?

Já vím! Na tuhle otázku jsem se připravovala! Ta příprava byla super, měla jsem u toho kokosový dortík a můj ex, co mi ten pohovor dohodil, seděl naproti mě a něco strašně dramaticky zdůrazňoval. Mluvil o tom, že nemám zmiňovat, že potřebuju zdroj financí na nájem, letenky a boty. Naopak, že bych prý měla hovořit o jedničce na trhu, super pověsti šéfa a kolektivu, dobrých klientech. Já vám nevím, stejně když ráno vstávám a vyrážím (jako vždycky pozdě) do práce, tak mě víc než super klient motivuje blížící se kontokorent. A taky si chci nařízkovat tu monsteru, co jsem viděla na firemním Instagramu.

Budu k vám upřímná – v mé sociální bublině je jméno této firmy velmi často skloňováno a vždy jen pozitivně. Také jsem měla šanci vidět několik case studies vaší práce a portfolio klientů, což mě skutečně nadchlo. Cítím, že se tu naučím mnoho nového a mezi kolegy si najdu řadu přátel, samozřejmě ani nemluvě o pozici na globálním trhu a celkové filozofii firmy.

Elegantní, ne? Mně totiž babička vždycky vtloukala do hlavy, že říct se dá všechno, jde jen o to jak. Skvělá rada, vtipy o mrtvých koťátkách jsem ale radši vynechala v jakékoliv formulaci.

Jdi na homepage Zpět na začátek

Horoskopy