Ani příliš huňaté, ani tenké: Jak na správné obočí, které bude ladit s vaší tváří?
Ačkoli se klenutým obloučkům nad očima vždy věnovala pozornost, nikdy ne taková jako poslední dobou. Bodejť by ne, když jejich tvar, odstín a způsob zdůraznění dokážou zcela změnit výraz tváře.
Můžete s tím nesouhlasit, ale každá vizážistka vám potvrdí, že obočí hraje v obličeji naprosto zásadní roli. Dává rysům tváře „rám“. A na vašem vkusu pak záleží, jak líbivé to ohraničení bude. Aby totiž splynulo přirozeně s obličejem a působilo lichotivě, je třeba vystihnout jeho ideální tvar, odstín a také plnost a intenzitu. Což se pochopitelně neobejde bez pravidel a správné (vý)pomoci.
TIP NA VIDEO: Jak vypadá svatební líčení ze salónu OliOla?
Začátky & konce
Každý obličej má sice jiné, individuální proporce, ale vyměřením, které vychází vždy z konkrétní tváře, se lze dopracovat k ideálu pro kohokoli. Obočí nemá být ani moc dlouhé, ani krátké. Jak je to správně, zjistíte, když spojíte (např. pomocí špejle či tužky) okraj nosní dírky s vnitřním koutkem oka. Tato linie naznačí začátek obočí u kořene nosu. Jeho zakončení by zase nemělo přesahovat spojnici mezi krajem nosu a vnějším koutkem oka. Přičemž přímý pohled do zrcadla ukáže jeho nejvyšší bod – ten by měl „lícovat“ s vnějším okrajem duhovky. Jinými slovy, první dvě třetiny mají směřovat vzhůru a poslední dolů.
Výjimky: v trojúhelníkové tváři působí lépe o něco kratší a měkčí obočí, aby odpoutalo pozornost od ostré brady. Kulatý obličej naopak potřebuje vysokou klenbu a čtvercový zase měkký ovál, jenž opticky sníží vysoké čelo.
Své slovo tady má také posazení očí. V případě, že jsou dál od sebe, je třeba začínat blíže k nosu, což opticky zmenší vzdálenost. Jsou-li naopak blízko u sebe, mělo by to nenásilně vyvážit obočí posazené dále od kořene nosu.
Na přesnost
Co do hustoty a plnosti je samozřejmě nejlepší zlatá střední cesta, to znamená ani příliš zarostlé, ani zbytečně tenké. První varianta může působit neupraveně a strhávat na sebe větší pozornost, než je zdrávo, ta druhá dělá viditelně přísnější vzezření. V každém případě bez pinzety, zvětšovacího zrcadla a dobrého světla se neobejdete. Vytrhávejte přitom vždy jen to nejnutnější! Zejména jemné chloupky nad a pod obočím, jež mohou odrážet nežádoucí stíny. Pokud to totiž budete s úpravou přehánět, nemusely by vám už chloupky dorůst.
Poznámka: objeví-li se podráždění, stačí jej zchladit kostkou ledu, eventuálně očním krémem pro citlivou pokožku.
Ladíte?
Poměrně ošemetným tématem je odstín obočí, který by měl podle obecných pravidel přirozeně ladit s barvou vlasů. U někoho je však žádoucí s tónem oblouků lehce čarovat (většinou mírně ztmavovat) a například k platinově blond kadeřím zvolit světle hnědý odstín či k výrazně zrzavým dát intenzivnější hnědou. Jaký prostředek k tomu použijete, je víceméně na vašich sympatiích a zručnosti. Nejpřirozeněji působí přímo obarvené chloupky (speciální barvou nebo řasenkou na obočí). Důvěryhodně také působí stíny, ať už pudrové, či krémové, ale pokud jste zdatná v kresbě, pak chybějící chloupky přesvědčivě doplníte i tužkou nebo „fixem“…
Na samý závěr je vždy dobré obloučky pročísnout po směru růstu a zafixovat transparentní mascarou nebo lakem na vlasy (nastříkaným na hřebínek).