6 typů lidí podle prokrastinace. Jste snílek, nebo krizový manažer? Co je váš problém?

„Mám začít sepisovat report, nebo ještě zkouknu jedno video? Zavolám zubařovi dnes, nebo zítra? Příští týden možná stačí, ne?“ Zdají se vám tyto myšlenky povědomé? Zkušenosti s prokrastinací má téměř každý. Ale důvody máme odlišné. Co nutí oddalovat věci vás?

Lidé bojovali s prokrastinací od počátku věků. Vybírali si mezi tím, co je baví a co musí. Ale nikdy nebylo tak náročné ovládat své impulsy nebo naléhání tak jako v digitálním věku. Člověka před dvěma sty lety neodváděly od práce a povinností tisíce možností, které máme teď, kdy je všude kolem tolik rozptylování. Je snadné strávit hodiny něčím, co nemá nic společného s námi nebo s našimi cíli. Jiné to asi nebude, naopak. Málokdo z nás se chce přestěhovat na opuštěný ostrov, aby se mohl soustředit jen na sebe a na to, co potřebuje. Vymlouvat se na dobu nebo na to, že se jedná o problém všech, nefunguje. Odstřihnout se od světa také nejde. Zbývá nám tedy ta nejefektivnější možnost, a to pochopit důvody, které za prokrastinací stojí. Jak varuje Jarmila Mandžuková, autorka knihy Ovládněte svůj čas i život, prokrastinace se totiž netýká jen odkládání úkolů a povinností, ale i problémů. Problémy odložené na "potom" nás nejen zatěžují a dusí, ale i komplikují život. Pocit tíhy nás pronásleduje, způsobuje napětí a na nevyřešené věci se nabalují další. Nikdo přitom netouží po komplikovaném životě, a proto bychom neměli oddalovat hledání důvodů naší prokrastinace .

Americká psycholožka a motivační koučka Linda Sapadin definovala 6 typů prokrastinátorů podle jejich motivace k oddalování. Ve své knize Overcoming your procrastination zároveň dodává, že lidé mohou spadat do vícero typů zároveň. Její dělení je založeno na tom, kvůli jakým pocitům prokrastinujeme.

První tři typy prokrastinátorů se vyhýbají úkolům nebo chování kvůli různým druhům úzkosti.

Perfekcionista

Nemá chuť začít nebo dokončit úkol, pokud ho nemůže zvládnout dokonale. Perfekcionista nezačne s úkolem kvůli strachu ze selhání a říká si: „Pokud úkol nezvládnu perfektně, pak jsem neuspěl.“ Dobrým příkladem mohou být lidé, kteří nezačnou podnikat, dokud nebude vše perfektní a zorganizované. Jenže svět je spíše chaotický a dokonalé podmínky existují jen zřídka. Úspěšní podnikatelé se chovají jinak. Jednají, i když podmínky nejsou dokonalé, a nedostatky napravují. Skvělým příkladem je anglický miliardář a podnikatel sir Richard Branson, který se věnuje vesmírné turistice a plánuje komerční lety do vesmíru. Ve své autobiografii mluví o tom, že když vám někdo nabídne úžasnou příležitost a vy nevíte, řekněte ano. Jak to udělat, se naučíte v procesu.

Extremista

Bere na sebe příliš mnoho práce bez stanovení priorit, neumí si efektivně rozdělit čas, proto některou práci neudělá vůbec a jinou jindy, než bylo domluveno. Takový člověk se zavazuje zvládnout mnoho věcí, jenže pak neumí upřednostnit ty důležité, a tím je dokončit včas. Klasickou mantrou, která mu zní v uších, je: „Pokud to vše nezvládnu, nejsem dost dobrý.“ Poznáváte se? Slíbíte pomoc rodině, v práci se zavážete ke třem projektům a ještě budete hlídat kamarádce dítě. Extremistův strach z toho, že nebude moci dostát všem svým závazkům, způsobí, že není schopen splnit nejdůležitější úkoly.

Pesimista

Obává se, že něco zkazí nebo že něco bude nad jeho síly. Vyhýbá se riskování. Nezačne s důležitým nebo obtížným úkolem, protože nevěří, že ho zvládne. Bojí se, že neuspěje. Cítí úzkost při pomyšlení na selhání. Je tedy pro něj lepší s úkolem vůbec nezačínat, protože pak nemůže selhat. Typická prokrastinační myšlenka je spojena s obavami: „Nemůžu, protože ...“

Druhé tři typy prokrastinátorů jsou motivovány takzvanou nízkou frustrační tolerancí (LFT). Kvůli nudným nebo opakujícím se úkolům jsou frustrovaní, a tudíž úkol nedokončí. A to vede ke dvěma emocím: nudě nebo frustraci/hněvu.

Notorický remcal

Reaguje negativně vůči pokynům nadřízených. Neustále něco kritizuje, stojí v opozici. Jinou formou tohoto typu je člověk, který na všechno říká ano, avšak reálně není připraven převzít odpovědnost. Představte si situaci: Váš šéf vám dal nudný, přízemní či hloupý úkol. Co si pomyslíte? Že ani nestojí za to ho dělat. Jste naštvaní, rozčílení, takže začínáte posouvat „na potom“. Odložili jste jeden úkol, abyste dělali jiné, které považujete za důležitější. Zapomínáte však na to, že nakonec budete muset udělat i tento úkol, protože osoba, která vám ho zadala, je váš šéf. Typické je vzpurné chování či hněv. Tento typ často najdeme u teenagerů.

Krizový manažer

Tvrdí, že je motivován pouze tlakem a jen za těchto okolností umí svou práci dělat nejlépe. „Krizoví specialisté“ věří, že pro motivaci k plnění úkolů potřebují stres nebo tlak, bez kterého nejsou schopní podávat nejlepší výkony. Potřebují tlak na zmírnění nudy, což je problém. Pokud porovnáte kvalitu práce při plnění úkolů na poslední chvíli a v rozumné lhůtě, která z nich podle vás přinese lepší výsledky? Tim Urban, specialista na prokrastinaci, nastínil na TED Talks, jak napsal svou diplomovou práci za 48 hodin. Stojí za poslech.

Snílek

Chce, aby život lehce plynul, vyhýbá se výzvám. Má mnoho „velkolepých“ myšlenek, ale nepřevádí je v činy. Čeká na „až“. Snílci si nemyslí, že by měli a museli tvrdě pracovat, aby dosáhli toho, co chtějí. Myslí si, že jim vše spadne do klína samo. Všichni jsme bývaly Snílci, ale pak jsme prozřeli a uvědomili jsme si, že se naše velkolepé plány neuskuteční bez přičinění. Ale Snílci si myslí, že jakákoliv práce maří jejich nápady a přemýšlejí způsobem: „Za splněnými sny nestojí tvrdá práce.“ A tak mají spoustu času, odkládají a čekají ... na život, o kterém sní.

TIP NA VIDEO: Jak pracovat se stresem, když na nás přijde?