Třpyt a platformy: Jak sedmdesátkový glam rock ovlivňuje současné trendy
Hudba je s módou úzce propojená již od 20. let minulého století. V historii se navzájem ovlivňovaly natolik, že to dalo vzniknout hned několika významným subkulturám, z jejichž stylu módní designéři čerpají inspiraci dodnes. Nevyčerpatelnou studnici nápadů a kreativity skýtá i glam rock: britský žánr 70. let, který – jak v hudbě, tak v módě – patří mezi ty nejvíce nepochopené. Pojďme si jej proto konečně řádně představit a vysvětlit si, proč by bez něj nevznikl třeba ani kult Lady Gaga či poslední dobou tak milované boty Medusa od Versace.
Jsou to dva roky, co mi v e-mailu přistála pozvánka na afterparty pražského fashion weeku. Když jsem se pročetla na konec, radostí jsem téměř vypískla. Dress code totiž velel, že večer má být z velké části zasvěcen glam rocku. Nakonec jsem ale v jednom ze sálů budovy Gabriel Loci ve stříbrném glitterovém saku, 70s černém overalu s extra zvonovými nohavicemi a kloboukem s širokou krempou stála trochu jako kůl v plotě. Tehdy mi (popravdě už poněkolikáté) došlo, že glam rock je pro mnohé pořád jen označením stereotypního rockového oblečení; tedy koženého křiváku a černých šatů.
Jenže to je špatně.
TIP NA VIDEO: Součástí glam rocku bylo i výrazné líčení. Naučíme vás, jak na něj!
Z jakéhosi prazvláštního důvodu i při googlování pojmu glam rock vyjede hned několik fotek, které s tímto hudebním žánrem nemají vůbec nic společného. Mnohá jeho „vyobrazení“ leží kdesi na pomezí laciné koženky z tržnice z 90. let a ne zcela přesné inspirace fetišem a berlínským technem. A jelikož se glam rock v posledních letech stal jedním z trendů, o které se zajímají mnozí současní designéři, objevila se i nová nálož článků na toto téma. Jejich obsah ovšem s pravým glam rockem zpravidla nemá nic společného, což mi došlo ve chvíli, kdy jsem v nich narazila na zmínky o Vivienne Westwood, punkové návrhářce, jejíž sláva přišla až v době, kdy již glam hvězda pohasla.
Žvýkačkový pop i kabaret
Je tedy načase si ujasnit, co skutečně glam rock je a proč je pro módní svět důležitý i dnes.
Glam rock se coby žánr zrodil na začátku 70. let ve Velké Británii. A přestože se jej později pokusilo převzít i několik interpretů z USA, navždy zůstal ryze ostrovní výsadou. Od počátku vycházel hned z několika od sebe zcela odlišných vlivů, které následně zajistily jeho osobitost a nezaměnitelnost – i když při pohledu na dnešní domněnky, co glam rock je, jde možná o trochu odvážné tvrzení.
Ve stylu oblékání, prezentaci na pódiu i celkovém pojetí tohoto žánru se mísily vlivy rozverného žvýkačkového popu 60. let, teatrálnost předválečného kabaretu (včetně výrazného a třpytivého make-upu), americké pin-up scény i fascinace sci-fi a vesmírem – což mimochodem skvěle dokládá bezesporu nejznámější glamrockový muzikál Rocky Horror Picture Show z pera Richard O'Briena.
Hudebníci tehdy také velmi rádi pracovali s prezentací své sexuální identity a orientace. Z něčeho soukromého, o čem se nemluvilo, tak udělali důležitý předmět veřejné diskuze (stačí si vzpomenout na údajný a hojně probíraný poměr Davida Bowieho s Mickem Jaggerem) a stali se tak prvními skutečnými androgynními gender bendery. Dnes divoce diskutované nošení dámského oblečení v podání Harryho Stylese tak rozhodně není ničím novým ani přelomovým. Třeba Bowie v době, kdy vydal své druhé album The Man Who Sold The World, vystupoval jedině v dlouhých šatech a vyrážel v nich ven i v civilním životě – například v nich vozil svého syna v kočárku.
Byl Freddie Mercury glam rocker?
Právě David Bowie z dnešní perspektivy bezesporu patří mezi jednu ze zásadních postav glam rocku. Jeho alter ego Ziggy Stardust splňovalo hned několik klíčových aspektů žánru. Příběh o mimozemšťanovi plujícím neprozkoumaným vesmírem byl jasným vzkazem, co hudebníky dané doby fascinuje. Uměle vytvořený kult nedotknutelné, egoistické, všemi milované hvězdy, kterou na vrcholu slávy musí zákonitě čekat pád, se stal jednou z důležitých složek tehdejšího showbyznysu a stvořil ji právě glam rock.
V hudebním prostředí nicméně Bowie platí za glamrockovou hvězdu vyšší třídy, nikoliv za otce zakladatele, který by žánr vytvořil od píky. Tím člověkem byl totiž Marc Bolan, frontman kapely T-Rex, který se v březnu roku 1971 objevil v hudebním pořadu Top of the Pops v metalickém saténovo-sametovém úboru. Právě toto jeho televizní vystoupení se skladbou Hot Love mnozí považují za oficiální vznik glam rocku. David Bowie pak už jen nastoupil do rozjetého vlaku, neboť sláva glam rocku nabrala na obrátkách velmi rychle (a stejně rychle zase ustoupila).
Hudební i módní styl od Bolana a Bowieho postupně přebíralo stále více kapel; jmenovitě třeba přelomoví Roxy Music v čele s Bryanem Ferrym, Slade, Sweet, Wizzard nebo Mott the Hoople. Některé prvky převzali ale například i američtí New York Dolls, Alice Cooper nebo Iggy Pop a též interpreti, kteří s tímto žánrem neměli víceméně nic společného; dnes je ovšem mnozí mylně považují za pravé glam rockery. Do této skupiny se řadí třeba Freddie Mercury, Elton John, případně Rolling Stones.
Od Prince až na festival do Cannes
Přestože glamrocková vlna oficiálně skončila se 70. léty, její vliv byl znatelný i v dalších dekádách. Z velké části z něj vycházel styl i teatrálnost goth rocku nebo třeba punk rock. Z glam rocku se též v 80. letech vyvinul glam metal, v jehož čele stály především americké skupiny Mötley Crüe nebo W.A.S.P. (a které jsou dodnes též často mylně označovány za představitele glam rocku), nebo japonské hudební hnutí visual kei.
Na hodnoty sedmdesátkového glam žánru a odkaz Marca Bolana ale též navázal Prince, a to jak v oblasti svého typického stylu na stagi, tak v otázce genderové prezentace. Od 90. let se pak jedněmi z hlavních nositelů glamrockové myšlenky stali členové britské kapely Placebo, kteří se objevili i ve filmu Sametová extáze (Velvet Goldmine) režiséra Todda Haynese. Ten volně zpracovává život Davida Bowieho, vznik jeho vesmírného alter ega i atmosféru třpytivé Anglie 70. let včetně sexuální revoluce. Snímek mimochodem získal ocenění na festivalu v Cannes v roce 1998 a dodnes patří mezi klíčové filmy pojednávající o tomto hudebním žánru.
Kostým na módním mole
V současnosti mnozí považují glam rock za záležitost minulosti. Kostýmní móda, vyumělkovanost, chorobná touha po slávě, nejistota zamaskovaná vrstvou make-upu a glitterů a nízké sebevědomí vytažené do výšin jen pomocí kozaček na vysoké platformě nemají na první pohled na dnešní hudební scéně, ovlivněné streetwearem a otevřenou diskuzí o vnitřních démonech, co dělat. Pravda ale je, že právě z výše uvedených glamrockových prvků se ještě před pár lety zrodil kult Lady Gaga, jedné z nejvlivnějších hudebnic současnosti.
Móda má stejně jako hudba svou cykličnost. Může být tedy jen otázkou času, než se objeví muzikanti, kteří se opět přihlásí k odkazu sedmdesátkové Anglie a kapelám jako T-Rex. První takovou vlaštovkou může být italská senzace Måneskin. Uvidíme, jak dlouho tato image a přilnutí ke glam rocku mladičké kapele vydrží.
Ve fashion světě oproti tomu můžeme vlivy glam rocku vídat už teď velmi často. Byť mnohými opovrhovaný, či dokonce zaměňovaný za jiné styly, ovlivňuje glam rock tvorbu mnoha designérů téměř každý rok. Stačí si vzpomenout na několik kolekcí, které ať už pro Saint Laurent, nebo pro Céline vytvořil Hedi Slimane, případně na přehlídky Jeana Paula Gaultiera z roku 2011 a 2013, které se staly poctou Davidu Bowiemu. A až budete příště obdivovat aktuálně tak trendy sandálky a boots na enormních platformách, vzpomeňte si na tento text. Budete vědět, kde pro ně značky jako Versace či YSL braly hlavní inspiraci.