Ester Geislerová & Johana Ožvold: Ženská těla i jejich jinakost si zaslouží být oslavovány | Ženy.cz
 


Ester Geislerová & Johana Ožvold: Ženská těla i jejich jinakost si zaslouží být oslavovány

28. května 2021 • 12:50
Kolekce H&M SUMMER • Foto: Paulina Maťová

Přístup Body Positivity poslední roky ve společnosti rezonuje stále více. Oslava našich těl, ať vypadají jakkoliv, je totiž možná důležitější, než si může někdo na první pohled myslet. O komplexech ze svého vzhledu, které si mnozí nesou již z dětství, o budování sebevědomí i o tom, jakou roli v celém procesu hraje móda i sociální sítě, jsme se bavili s herečkou a umělkyní Ester Geislerovou, režisérkou Johanou Ožvold a stylistou Mírou Romanivem. Ti spolu nafotili nádhernou fotostory v letní kolekci plavek a šatů H&M, jež je oslavou ženské síly, těla i osobnosti.

Co se vám jako první vybaví, když se řekne žena a ženské tělo?

Ester: První asociaci mám spojenou hlavně s uměním, protože se mi vybaví především Věstonická Venuše. Torzo, prsa, boky, místo života až s lehce magickým přesahem. Stejně tak mi přijdou na mysl barokní obrazy. Vše mám tedy spojené především s plnými tvary.

Johana: Též mě napadla silueta těla, prsa, pas a boky. A je vlastně zcela jedno, v jaké velikosti. Když se ale k  „ženskému tělu“ přidá i pojem „žena“, člověk už začne mnohem více vnímat charakter, než jen samotné tělo jako objekt.

Míra: Já budu asi více abstraktní, jako první se mi totiž vybaví život. Stejně tak smyslnost a křehkost. Žena totiž pro mne komunikuje mnohem více tělem než muž.

VIDEO: Podívejte se na první díl seriálu Terapie sdílením, na kterém se Ester a Johana společně podílely:

V posledních letech se do diskuzí ve světě i v Česku dostává přístup označovaný jako Body Positivity. Jak na něj nahlížíte vy?

Ester: Moje první spojitost s tímto pojmem sahá už do roku 2008. V té době jsem jakožto studentka UMPRUM a maminka čtyřletých dvojčat měla touhu zaznamenat své tělo ve videu, které se jmenuje Taneček a je ke zhlédnutí i na YouTube. Odehrává se v barokním sále na AMU a jako doprovod k němu hrají silné varhany ve variaci na Ódu na radost. Ve videu tančím, snažím se být sexy, ale výsledek působí spíše vtipně. Chtěla jsem tím totiž ukázat, že se lidé často pod tlakem společnosti snaží dosáhnout něčeho, čeho vlastně ani dosáhnout nejde, a mnohdy u toho působí úsměvně. Zároveň si ale takové snahy mohou ponechat svou roztomilost a jistý půvab.

Bylo mi ale příjemné, že za mnou chodily spolužačky a děkovaly mi, že si díky němu uvědomily, že jsou krásné a že je potřeba si ze sebe umět udělat legraci. Pro mě tedy toto video, které obsahuje velkou dávku humoru, bylo především arteterapií, jak se vypořádat se svým vzhledem. Dodnes ale cítím, že tlak okolí dokáže být velký. Navíc se pohybuji v hereckém prostředí, kde člověk jednoduše musí být určitým způsobem vždy ve formě. Často jsem byla srovnávána s tím, jak jsem vypadala dříve a jak po dětech, a stejně tak jsem čelila věčnému porovnávání se svojí sestrou. A je popravdě velice těžké takový tlak ustát a brát jej s nadhledem. Je proto velice důležité, aby se člověk dokázal alespoň trochu přiblížit stavu, kdy sám sebe nebude tolik řešit.

Tématu body positivity se Ester s Johanou věnovaly také v díle Bodyshaming vs. Bodyshaping jejich audio seriálu Terapie sdílením – Průvodce moderními vztahy. V SMS zprávách, které v rámci projektu Terapie sdílením najdete na instagramovém účtu @esterajosefina nebo pod #terapiesdilenim, se často objevují právě narážky na váhu a vzhled – ať už na silné či štíhlé ženy Tématu body positivity se Ester s Johanou věnovaly také v díle Bodyshaming vs. Bodyshaping jejich audio seriálu Terapie sdílením – Průvodce moderními vztahy. V SMS zprávách, které v rámci projektu Terapie sdílením najdete na instagramovém účtu @esterajosefina nebo pod #terapiesdilenim, se často objevují právě narážky na váhu a vzhled – ať už na silné či štíhlé ženy Autor: Mall.tv

Johana: V našem audio seriálu Terapie sdílením – Průvodce moderními vztahy máme díl s názvem Bodyshaming vs. Bodyshaping. A v něm se vyskytuje jeden velmi důležitý poznatek – ostrá kritika, zejména vzhledu, totiž často vychází právě od našich nejbližších a od rodiny. Poznámky typu „Ty už si nepřidávej“ nebo „O tebe by si chlap neopřel ani kolo“, to jsou strašné věci, které jsou navíc často v rodinách hluboko zakořeněné. A týkají se mužů, žen, hubených, tlustých, brýlatých, s malými prsy, chlupatých… Zároveň jsme se v díle snažily nabídnout východiska, jak z takového začarovaného kruhu ven.

Na trend Body Positivity jsem jinak popravdě velmi dlouho čekala, protože pro mě osobně je dlouhodobě velice důležité téma jinakosti. A líbí se mi, že je stále více oslavována třeba i v pohádkách pro děti. Odlišnost by se totiž měla vyzdvihovat napříč společností i generacemi. Jinakost je to, v čem by se měl člověk zabydlet. Člověk se totiž stává krásným v momentě, kdy svoji odlišnost přijme. A to samé by mělo dělat okolí, zejména rodiče. Proč se své dítě snažit nasměrovat někam, kam chceme my? Mnohem důležitější je nechat ho růst svým vlastním směrem a zbytečně je nesrážet.

Míra: Téma vztahu k vlastnímu tělu se řeší odjakživa a jsem neskutečně rád, že se o něm začíná otevřeně mluvit v globálním měřítku. I mne se totiž vždy dotýkalo, neboť už od svých 13 let řeším, že jsem velmi hubený. Odjakživa jsem poslouchal narážky, že musím více jíst, že vypadám jako z koncentračního tábora… A přestože takové věty jsou myšlené často jen jako vtipná narážka, v člověku zanechají hluboké rány, které v něm už zůstanou.

O Body Positivity se ve většině případů mluví tak, jako by se týkala jen žen. Ale to není pravda. Muži o tom jen méně mluví a třeba je ani nenapadne, že něco podobného může řešit i někdo z jejich přátel. A myslím si, že kdyby se o tomto tématu mluvilo už dříve, určitě by mi pomohlo se celkově méně řešit.

Člověk si často spoustu svých komplexů a nejistot nese právě už z dětství, jak se podle vás dá této tíhy z minulosti zbavit?

Ester: Důležitá je určitě otevřená diskuze a projekty, které na tuto problematiku upozorňují. Člověk si tak může mnoho věcí uvědomit a zkusit vystopovat vlastní spouštěč problémů. Stejně tak rozhodně není nic špatného, když začnete chodit na terapii a začnete na své duši pracovat. To je přeci to nejcennější, co můžeme pro sebe udělat.

Johana: Mně popravdě v dětství nikdo nic špatného neříkal, ale sama jsem si vybudovala stigma, protože jsem strávila rok na vozíku a zakódovala si v sobě, že jsem „pajda“. Když jsem poté byla na rehabilitaci, řekli o mě dva chlápci na vozíku, kteří byli oba bez nohou, větu: „Taková hezká holka, škoda, že má tu jizvu!“ Pak mi tedy chvíli trvalo, než jsem sama sebe s jizvou přijala. Budování sebevědomí je běh na dlouhou trať.

Máte nějaký tip, jak na svém sebevědomí můžeme pracovat?

Ester: Jedna léčitelka mi poradila se na sebe každé ráno podívat do zrcadla, vyhrnout tričko a říct si nahlas: „Jsem krásná, jsem perfektní.“ Zní to možná zvláštně, ale po nějaké době toto opravdu pomůže. Stejně tak je dobré se ohlédnout a uvědomit si, co vše už máme za sebou, co jsme zvládli. Člověk má často tendence se dívat pořád jen dopředu a neocení se za to, čím vším si prošel. A v neposlední řadě neskutečně pomáhá mít alespoň jednu velice dobrou kamarádku.

Johana: Uvolňující je také se přestat brát tak vážně a každý přešlap vzít v potaz a nezhroutit se z něj. Legitimizovat chyby.

Míro, jakou – z tvého pohledu stylisty – v budování sebevědomí hraje roli móda?

Míra: Lidé na jednu stranu často říkají, že oblečení neřeší. Ale šaty skutečně dělají člověka, což může v budování sebevědomí výrazně pomoct. Když někomu radím, co provést se šatníkem, funguji jako terapeut, protože mezi mnou a klientem musí být zcela otevřený vztah. Povídáme si o nedostatcích, často chci, aby mi daná osob řekla, co jí na svém těle přijde jiné, zvláštní, co na sobě nemá ráda. A poté se velmi pomalu snažím tyto nedostatky převést do popředí, aby své nejistoty člověk naopak ukázal a vyrovnal se s nimi. Posléze začnu dotyčné ukazovat praktické tipy – když má například někdo velké poprsí a vezme si rolák, tak mu to jen uškodí. Jako alternativu jim navrhnu elegantní lodičkový výstřih, který odhalí šíji a i s takovou drobnou změnou se člověk náhle začne cítit lépe.

Ester: Mohu jen potvrdit, Míra mi vytřídil zhruba 2/3 šatníku a velice to pomohlo. Vždy jsem se například bála nosit pásek, ale pak jsem zjistila, že i jeden takový detail dokáže se siluetou i pocitem ze sebe samé udělat mnohé.

Dnes jsme se tu sešli právě proto, že fotíte novou kolekci plavek H&M. Co na ni i celé focení, jehož jste hlavní součástí, říkáte?

Míra: Na focení panovala skvělá energie díky Ester, Johaně a celému týmu. Holky byly na focení maximálně odevzdané, což bylo v tomto případě důležité. Přece jenom focení plavek nebývá často pro každého komfortní, ale o tom celá kampaň je. O přijetí svého těla takového, jaké je. 

Ester: Focení mě bavilo moc, bylo to krásné a snové a tato atmosféra se propsala do fotografií. Johana je moje nejlepší kamarádka, máme dost podobný humor, takže jsem věděla, že to bude zábava. Spojení s chatičkou ve stylu Francie jsem byla spokojená, to místo má ohromné kouzlo – Praha, ale vlastně úplně krásně prostý venkov zároveň – někdy není třeba víc. Míra je citlivý a šikovný stylista, ví přesně, co komu sluší, co je smyslné a sexy. A fotografka Paulina je pro mne velice zajímavá, talentovaná a originální žena, kterou ráda pozoruju při práci.

A co pro mne kolekce znamená? Celkem velký krok, které ale hezky zapadá do toho, o co jsme se s Johanou pokusily už právě v našem audioseriálu Terapie sdílením. Akorát teď jdeme doopravdy s kůží na trh, ne jen ve studiu. Modely jsou elegantní a zároveň střihy hezky podporují to, že se v nich cítíte sebevědomé.

Vliv na naše vnímání sebe samých má i současná digitální doba. Jakou roli v budování vztahu ke svému tělu hrají podle vás sociální sítě?

Míra: Je znát, že Body Positivity někteří využívají jen jako marketingový tah a přitom si neuvědomují, co je jeho skutečnou podstatou. V takovém případě pak často jde jen o to získat na Instagramu co nejvíce lajků. Vidím to sám u sebe, sleduji spoustu lidí, kteří vypadají dokonale, a já mám poté tendence propadat špatným pocitům, že bych přeci také měl být takový. A nejsem. Často jsem pak stával u zrcadla a říkal si, proč vypadám tak, jak vypadám. A zašlo to až tak daleko, že jsem vyhledal odbornou pomoc výživové terapeutky. Ta mi potvrdila, že jsem zcela zdravý a vše je jen o tom, jak má člověk nastavenou mysl.

Ester: Známá odbornice na úklid Marie Kondo říká, že by si člověk měl ve skříni nechat jen to, co mu přináší radost, takzvaný "Spark of Joy". Tu samou myšlenku jsme s Johanou v podcastu chtěly převést i na téma sociálních sítí – člověk by měl sledovat jen takové účty, které mu přináší pocit štěstí. Spousta lidí na své sítě dává dokonalé představy nejen o tělu, ale i o svém životě, vztahu, cestování… a ve chvíli, kdy cítíte, že vám sledování něčeho takového nedělá dobře, je správná doba na to udělat si v seznamu sledovaných pořádek.

Johana: Ve chvíli, kdy vás cokoliv vede k tomu se s lidmi on-line srovnávat, je lepší jim přestat věnovat pozornost.

O kolekci H&M:

Cílem nové letní kolekce H&M SUMMER je změnit to, jak se ženy cítí ve svém těle a ve svých plavkách, posílit jejich sebevědomí. Jednotlivé kousky dodávají pocit bezpečí a klidu v dnešním příliš hlučném a neklidném světě. Kolekce zachycuje neobyčejnou ženskou sílu, nabízí odvážné siluety zvýrazňující smyslné křivky, které jsou oslavou všech typů ženského těla.

Kolekce je také zaměřená na udržitelnost. Je to zatím nejudržitelnější kolekce plavek, kterou značka uvedla. Kousky z kolekce jsou vyrobeny z recyklovaného polyesteru z textilního odpadu a z recyklovaných lahví. Velikosti se pohybují od 34 do 46 na prodejnách, on-line je to dokonce do velikosti 50. Kolekce, která kromě plavek nabízí i další letní kousky – šaty, sukně, topy či saka, bude k dispozici od 3. června na prodejnách i on-line na hm.com.

Odkaz na kolekci najdete zde.

Outfity z kolekce H&M SUMMER v podání Ester Geislerové a Johany Ožvold najdete v naší fotogalerii:

Fotogalerie

19 fotografií
Kolekce H&M SUMMER

Jdi na homepage Zpět na začátek

Horoskopy