Pomoc, nesnáším svoje vlasy! Kdy pomůže kadeřnice a kdy psycholog? | Ženy.cz
 


Pomoc, nesnáším svoje vlasy! Kdy pomůže kadeřnice a kdy psycholog?

12. dubna 2020 • 06:00
Pomoc, nesnáším svoje vlasy! Kdy pomůže kadeřnice a kdy psycholog?
• Foto: iStock.com

Máloco na našem těle ovlivňuje náladu tolik jako vlasy. Když vypadají dobře, máme pocit, že dokážeme cokoli. Často ale chceme, aby byly úplně jiné, než nám příroda nadělila. Proč? A co s tím?

Koruna krásy. Právě takové nekompromisní pojmenování ženy často slýchají na adresu svých kadeří. Očekávání jsou nastavena pořádně vysoko – vlasy jsou brány nejen jako neoddělitelná součást ženskosti, ale nejrůznějšími kulturami jsou vnímány i jako symbol sexuality. Někde natolik silně, že si ženy musí vlasy oholit a nosit paruku či šátek (ortodoxní judaismus) nebo zcela zakrýt (některé směry islámu). I bez náboženských restrikcí s sebou ale vlasy nesou velkou emocionální zátěž. Smířit se s tím, jaké nám příroda nadělila, je někdy práce na celý život.

Historie experimentů

Prozradím vám, jak těžké pro mě bylo přijmout své vlastní vlasy. Odmalička jsem záviděla sestřenici, která měla dlouhé, těžké a hlavně rovné copy. Můj účes mi už ve školce vysloužil přezdívku „malá čarodějnice“. Kaštanové mikádo s ofinou, notně zvlněné, rozhodně nedrželo žádný tvar. Jako by moje vlasy reflektovaly určitou vzpurnost charakteru: „Ne, ne, nebudeme držet ani v obyčejném culíku!“ A já byla ke zlosti své maminky, babičky i tetičky věčně rozcuchaná.

Během mého dospívání, někdy okolo roku 2000, byly mezi mládeží největším módním trendem copánky, zvané rasta nebo dredy. Strašně jsem po nich toužila, nejen proto, abych mě přijala skupina „cool lidí“ z party, kam jsem chtěla patřit. Slibovala jsem si od toho, že vyřeším svůj odvěký problém s vlasy, ale rodiče mi takové experimenty zakázali. A tak místo copánků a dredů začala jiná extempore – domácí barvení a každodenní žehlení. Moje kaštanová barva byla příliš nudná, kudrny jsem doslova nenáviděla. Obarvila jsem se načerno (ach jo, doteď mě bolí vidět fotky z tohoto životního období) a za peníze ušetřené z brigády jsem si pořídila žehličku na vlasy. V koupelně jsem s tímto horkým nástavcem trávila hodiny, ale moje rebelské kudrliny se objevily stejně vždycky, když bylo jenom trochu vlhko.

Přijmout své vlasy může být úkol na celý život.

Pak jsem viděla film Prázdniny v Římě, díky kterému vznikl legendární účes Audrey Hepburn, a nechala jsem se ostříhat úplně nakrátko. Když jsem na sebe měla vztek a něco se mi nepovedlo, stříhala jsem si ofinu sama (fotky z tohoto období bych rituálně spálila, ale nejde to, jsou v digitální podobě někde na internetu).

Krása je v přijetí

Po rozpadu dlouholetého vztahu jsem si vlasy nechala narůst, začala jsem chodit na terapii a poznala jsem svého budoucího manžela. Blíží se happy end, ve kterém i můj účes hraje podstatnou roli. Byla jsem konečně spokojenější, vyrovnanější, cítila jsem se milovaná a mohla jsem konečně přijmout spoustu věcí, se kterými jsem se dlouho nechtěla smířit. Včetně svých vlasů. Do módy navíc přišel účes s kudrnatou ofinou a mikádem. Takový, kvůli kterému mě všechny ty culíčkaté Janičky a Petrušky nechtěly ve školce za kamarádku, protože přece vypadám jako „malá čarodejnice“. Vlasy si nechávám barvit na odstín, který co nejvíc připomíná můj přirozený z dětství, žehličku jsem poslala dál. Občas se, zejména při prohlížení Instagramu, přistihnu, že bych si přála mít úplně jiný účes, než mám. Ale ten pocit je pak rychle pryč, i díky svým vlasům jsem totiž originál.

Psychologie a vlasy

Podle psycholožky Vivian Diller přikládáme kadeřím velký důraz z několika důvodů. První je historický: Již v dobách antického světa byly husté vlasy symbolem krásy, vlivu a bohatství. Později v historii se tento efekt umocňoval pomocí paruk. Podvědomě také třeba vnímáme miminka narozená s hustými vlasy jako silnější a zdravější. Estetické hledisko je rovněž důležitý aspekt – vlasy rámují obličej a pomáhají utvářet první dojem společně s úsměvem, očima a pokožkou. V neposlední řadě Vivian Diller zmiňuje souvislost mezi vlasy, sebevědomím a pocitem moci – když jsme se svými vlasy spokojené, cítíme se silnější.

Proč jít k trichologovi

Kadeřník by vám měl při každé návštěvě zkontrolovat nejen stav vlasů, ale i pokožku hlavy. Ke specialistovi, tedy trichologovi, se zpravidla vydáváme, když máme nějaký problém. Díky speciální kameře může totiž zkoumat pokožku hlavy a vlasy velmi detailně. Vydejte se k trichologovi, pokud zaznamenáte nejen padání vlasů, ale i změnu v jejich chování: citlivosti, suchosti, lámavosti a poškození. Je klíčové nejdřív vyřešit problém s pokožkou hlavy, protože pokud není zdravá, nemohou z ní vyrůstat ani kvalitní vlasy. Řadě problémů předejdete vyváženým stravováním, ale také tím, že si nebudete barvit vlasy doma, používat příliš horké fény a kulmy a množství stylingových prostředků. Odborné vyšetření vás nasměruje, co vám chybí a jakých pokynů byste měli dbát,“ říká tricholožka Petra Kubalčíková.

Další skvělé články najdete v novém vydání časopisu Moje psychologie. Kupte si ho v naší online trafice iKiosek.cz! Dnes objednáte, zítra už ho máte ve schránce. A doprava je zdarma.
Moje psychologie 04/2020Moje psychologie 04/2020Autor: Archiv Mojí psychologie

Autor: Anna Nosková
Jdi na homepage Zpět na začátek

Horoskopy